Platí přísnější pravidla pro nákladní auta, která jsou registrována jako traktory. Dříve totiž nemusela na dálnici platit mýtné, měla i další výhody. To ale na začátku prázdnin změnila novela zákona. Dodržování povinné registrace v elektronickém mýtném systému vůbec poprvé na desítkách míst kontrolují celníci.
Provozovatelé takzvaných tatraktorů ještě před prázdninami mýto platit nemuseli. Vozidla sice vypadají jako nákladní, díky přestavbě jsou však registrované jako traktory. Původně měly pomáhat v zemědělství.
Jenže podobná auta začaly čím dál víc využívat firmy, které po dálnici vozily i stavební materiál. Vyhnuly se tím mýtnému, proto ministerstvo dopravy výhody stoplo a mýtné pro ně znovu prosadilo.
„Stát přicházel o finanční prostředky. Dopravci, kteří ty tatraktory využívali, tak byli zvýhodněni,“ popsal mluvčí resortu dopravy František Jemelka. Takto užívaná vozidla nemusela vozit ani připevněnou poznávací značku.
Od 1. července musejí platit mýto všichni nákladní dopravci. Celý týden je celníci budou kontrolovat skoro na třiceti místech. A soustředí se hlavně na auta, která sice vypadají jako nákladní, ale majitelé je registrují jako traktory.
„Během pondělí jsme zkontrolovali skoro šedesát vozidel a v devíti případech jsme zjistili porušení, kdy vozidla nebyla registrována v elektronickém mýtném systému,“ uvedla mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová. Celníci si také dopředu zmapovali trasy, kterými nejčastěji jezdí auta, která se za traktory mohou vydávat.
Počet aut, jejichž majitelé je registrují jako traktory, stále roste. Za posledních osm let se více než zdesetinásobil. Zpřísněné podmínky od začátku prázdnin také zahrnují to, že zatímco do této změny je mohli řídit i sedmnáctiletí řidiči, nově jen ti od osmnácti let.
Nákladní doprava dopadá na malé obce
Přetížená doprava pak dopadá i na malé obce, kde ničí silnice. Řidiči si totiž přes ně zkracují cestu mezi hlavními tahy, případně se vyhýbají mýtu. Některé radnice proto – s dílčími úspěchy – zavádějí zákazy vjezdu.
Kamiony jsou každodenní rutinou například pro obec Vlčí Habřina se třemi sty obyvateli. „Utrhané krajnice, díry, po zimě se po silnici nedá skoro jet, jenom kličkujete mezi výmoly,“ popisuje místostarosta obce Martin Rajmond (nestr.).
Poté, co tranzitní dopravu zakázalo nedaleké město Lázně Bohdaneč, se přesunula právě do Vlčí Habřiny. Řidiči se tam snaží vyhnout dálnici D11 nebo na ni míří od Přelouče. Opravu v místě kraj plánoval letos, nakonec dal ale přednost jiným úsekům. Rekonstrukce by měla začít v příštím roce, místní na ni netrpělivě čekají.
Provoz nákladních aut pociťují lidé i doma, mnohdy mají popraskané domy zvenku i zevnitř.
Obdobná situace je i v Blučině v Jihomoravském kraji. Obcí prochází hlavní tah, který propojuje dálnici D2 s dálnicí D52. Nejvytíženější je podle místních ve chvíli, kdy se stane nehoda a auta ji používají jako objížďku.
Na silnici, opravené před třemi roky, se objevují trhliny a praskliny. Doprava je velmi hustá a v některých místech se protijedoucí kamiony jen stěží vyhnou.
Vozovky odborníci navrhují tak, aby s běžnou údržbou vydržely 25 let. Vrstvy jsou složené podle předpokládané zátěže. Pokud dojde k přetížení, životnost klesá. „Typické poruchy budou takzvané vyjeté koleje nebo to budou trhliny,“ popsal Petr Mondschein z Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Největším nepřítelem silnic je voda, která se dostává do podloží, pro asfalt je škodlivé i extrémní teplo.
