Přes tisíc studentů z Ruska a Běloruska se v novém akademickém roce zapsalo ke studiu na českých vysokých školách. Nadále pro ně ale platí omezení, na některé obory nemohou nastoupit. Ty jsou převážně na technických fakultách.
Mikroelektronika, teleinformatika a informační bezpečnost. To jsou tři obory, které Fakulta elektrotechniky na VUT v Brně vyhodnotila jako kritické. Loni je studovalo přes třicet lidí z Ruska a Běloruska. Po zavedení sankcí ale jejich působení vedení omezilo.
„Ukončili jsme jim studium, v některých případech jsme jim nabídli převod do jiného studijního oboru,“ upřesnil děkan Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Vladimír Aubrecht.
Letos se ke studiu zapsalo dvacet zájemců z těchto zemí. Zmíněné obory si ale už vybrat nemohli. Fakulta u stávajících studentů sleduje také témata závěrečných prací. „Asi nejcitlivější je to v doktorském studiu. Tady si velice dobře dáváme pozor, abychom ruským studentům nebo studentům z rizikových zemí nedovolili se dostat k citlivé infrastruktuře,“ doplnil děkan.
Doktorské studium
Na ČVUT se přihlásilo přes 550 zájemců o studium z Ruska a Běloruska. Zapsalo se nakonec 179 z nich. „Největší zájem mají o naše informatické obory čili o otevřenou informatiku a druhý program, což jsou síťové informační technologie,“ popsal proděkan FEL ČVUT Radovan Jakovenko.
Na bakalářském stupni jsou tyto obory přístupné i pro studenty ze sankcionovaných zemí. Na tom magisterském je ale většina zaměření považována za kritická. Jednotlivé případy řešil i Finanční analytický úřad, který loni vysokým školám poskytl metodiku k sankcím. „Zřejmě i díky této metodické pomoci letos FAÚ zaznamenal již jen nižší jednotky dotazů v souvislosti s ruskými a běloruskými studenty,“ informovala mluvčí resortu financí Michaela Lagronová.
Některé fakulty mají seznam kritických předmětů. Studenti pak musí podepsat čestné prohlášení, že je nebudou navštěvovat.
