Studenti se bojí čísel, z matematiky jich chce maturovat nejméně za posledních osm let

Maturantů z matematiky bude letos nejméně za osm let, vyplývá to z údajů o počtu přihlášek, které ČT poskytla společnost CERMAT pořádající státní maturity. Celkem se k řádnému jarnímu termínu zkoušek přihlásilo bezmála 70 tisíc studentů.

Celkem 69 795 studentů, z toho 14 747 maturujících z matematiky – taková je letos bilance přihlášek k jednotné části jarních maturitních zkoušek. Pro matematiku se letos rozhodlo o 1400 žáků méně než loni – jde tak o nejnižší počet za posledních osm let.

„Matematika dlouhodobě nepatří mezi preferované předměty, a to ani na základních, ani na středních školách. Vztah a přístup většiny žáků k matematice se navíc v průběhu průchodu vzdělávacím systémem zhoršuje,“ uvedl Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce.

V porovnání s ostatními předměty navíc matematiku doprovází i poměrně vysoká neúspěšnost – každoročně zkoušku nesloží asi 20 procent studentů. Méně úspěšní byli maturanti loni na jaře už jen v němčině, kdy zkoušku napoprvé nezvládlo 40 procent z nich. V porovnání s matematikou je ale testovaných z němčiny jen zlomek – letos 2,7 procenta studentů. Ještě méně si jich pak zvolilo maturitu z ruštiny (1,3 procenta), francouzštiny (0,2 procenta) a španělštiny (0,1 procenta).

  • Společná část maturity – 69 795 žáků
  • Český jazyk – 69 792 žáků
  • Matematika – 14 747 žáků (21,2 %)
  • Cizí jazyk – 54 672 žáků (78,8 %)
  • Anglický jazyk – 51 662 žáků (74,4 %)
  • Německý jazyk – 1908 žáků (2,7 %)
  • Ruský jazyk – 876 žáků (1,3 %)
  • Francouzský jazyk – 145 žáků (0,2 %)
  • Španělský jazyk – 8 žáků (0,1 %)
  • Zdroj: CERMAT

Roste zájem o angličtinu

Stále více studentů naopak volí angličtinu, u které jsou každoročně nejúspěšnější. Přednost před matematikou jí dalo letos přes 51 tisíc žáků, asi 74 procent. Navíc je to skoro o dva tisíce maturantů z angličtiny více oproti loňsku.

„S angličtinou žáci přicházejí do styku prakticky denně. Preference před ostatními jazyky je tedy pochopitelná,“ uvedl ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera a senátor za TOP 09 Jiří Růžička. Z francouzštiny, španělštiny, němčiny nebo ruštiny naopak maturují v součtu jen 4 procenta studentů.

Kdy a pro koho bude maturita z matematiky povinná?

Přestože z matematiky maturuje stále méně studentů, měla by být podle platné normy povinná od jara 2021 na gymnáziích a o rok později i na ostatních maturitních oborech s výjimkou zdravotnických, sociálních a uměleckých oborů. Ministr školství Robert Plaga (ANO) ale na konci ledna uvedl, že se termín pro gymnázia možná o rok posune a sladí s ostatními obory.

Povinná zkouška z matematiky ale nemá cizí jazyk nahradit, nýbrž ho doplnit. Studenti tak budou ve společné části maturit muset skládat hned tři povinné zkoušky. „Při zavedení tří zkoušek společné části maturitní zkoušky je pravděpodobné, že se neúspěšnost žáků zvýší. A to nejen v matematice, ale i v cizích jazycích,“ uvedla mluvčí CERMATu Petra Hátlová s tím, že v současné době si studenti vybírají předmět, který jim více vyhovuje a ve kterém většinou dosahují lepších výsledků. 

Proti zavedení povinných maturit z matematiky brojí především ředitelé gymnázií, kterých se podle platné normy změna dotkla jako prvních. Dlouhodobým odpůrcem je například už zmíněný ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera a senátor za TOP 09 Jiří Růžička.

„Stanovit matematiku jako povinnost považuji za krok špatným směrem. Nepochybně dojde k tomu, že odmaturuje méně žáků než doposud,“ uvedl. Růžička ale zároveň zdůraznil, že potřebnost předmětu nezpochybňuje: „Učme matematiku hodně a dobře, ale dejme lidem na výběr,“ doplnil.

Podle ředitele Gymnázia Slovanské náměstí v Brně Dalibora Kotta je ale rozhodující především to, jak náročná zkouška pro jednotlivé školy bude a koho se bude týkat: „U studentů učilišť a odborných škol mi skládání zkoušky z matematiky přijde zbytečné. Naopak u studentů gymnázií mi zavedení přijde nasnadě,“ řekl.

Maturitní zkouška: neúspěšnost
Zdroj: Cermat

K letošním maturitním zkouškám se přihlásilo asi o 500 studentů více než loni, za poslední čtyři roky se ale číslo stabilně pohybuje kolem sedmdesáti tisíc. K většímu nárůstu by podle Tomáše Fialy z katedry demografie na Vysoké škole ekonomické mohlo dojít až v roce 2023, kdy by měly zkoušku dospělosti vykonat silnější ročníky: „Věřím, že v následujících třech letech k velkému kolísání nedojde,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...