Studenti se bojí čísel, z matematiky jich chce maturovat nejméně za posledních osm let

Maturantů z matematiky bude letos nejméně za osm let, vyplývá to z údajů o počtu přihlášek, které ČT poskytla společnost CERMAT pořádající státní maturity. Celkem se k řádnému jarnímu termínu zkoušek přihlásilo bezmála 70 tisíc studentů.

Celkem 69 795 studentů, z toho 14 747 maturujících z matematiky – taková je letos bilance přihlášek k jednotné části jarních maturitních zkoušek. Pro matematiku se letos rozhodlo o 1400 žáků méně než loni – jde tak o nejnižší počet za posledních osm let.

„Matematika dlouhodobě nepatří mezi preferované předměty, a to ani na základních, ani na středních školách. Vztah a přístup většiny žáků k matematice se navíc v průběhu průchodu vzdělávacím systémem zhoršuje,“ uvedl Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce.

V porovnání s ostatními předměty navíc matematiku doprovází i poměrně vysoká neúspěšnost – každoročně zkoušku nesloží asi 20 procent studentů. Méně úspěšní byli maturanti loni na jaře už jen v němčině, kdy zkoušku napoprvé nezvládlo 40 procent z nich. V porovnání s matematikou je ale testovaných z němčiny jen zlomek – letos 2,7 procenta studentů. Ještě méně si jich pak zvolilo maturitu z ruštiny (1,3 procenta), francouzštiny (0,2 procenta) a španělštiny (0,1 procenta).

  • Společná část maturity – 69 795 žáků
  • Český jazyk – 69 792 žáků
  • Matematika – 14 747 žáků (21,2 %)
  • Cizí jazyk – 54 672 žáků (78,8 %)
  • Anglický jazyk – 51 662 žáků (74,4 %)
  • Německý jazyk – 1908 žáků (2,7 %)
  • Ruský jazyk – 876 žáků (1,3 %)
  • Francouzský jazyk – 145 žáků (0,2 %)
  • Španělský jazyk – 8 žáků (0,1 %)
  • Zdroj: CERMAT

Roste zájem o angličtinu

Stále více studentů naopak volí angličtinu, u které jsou každoročně nejúspěšnější. Přednost před matematikou jí dalo letos přes 51 tisíc žáků, asi 74 procent. Navíc je to skoro o dva tisíce maturantů z angličtiny více oproti loňsku.

„S angličtinou žáci přicházejí do styku prakticky denně. Preference před ostatními jazyky je tedy pochopitelná,“ uvedl ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera a senátor za TOP 09 Jiří Růžička. Z francouzštiny, španělštiny, němčiny nebo ruštiny naopak maturují v součtu jen 4 procenta studentů.

Kdy a pro koho bude maturita z matematiky povinná?

Přestože z matematiky maturuje stále méně studentů, měla by být podle platné normy povinná od jara 2021 na gymnáziích a o rok později i na ostatních maturitních oborech s výjimkou zdravotnických, sociálních a uměleckých oborů. Ministr školství Robert Plaga (ANO) ale na konci ledna uvedl, že se termín pro gymnázia možná o rok posune a sladí s ostatními obory.

Povinná zkouška z matematiky ale nemá cizí jazyk nahradit, nýbrž ho doplnit. Studenti tak budou ve společné části maturit muset skládat hned tři povinné zkoušky. „Při zavedení tří zkoušek společné části maturitní zkoušky je pravděpodobné, že se neúspěšnost žáků zvýší. A to nejen v matematice, ale i v cizích jazycích,“ uvedla mluvčí CERMATu Petra Hátlová s tím, že v současné době si studenti vybírají předmět, který jim více vyhovuje a ve kterém většinou dosahují lepších výsledků. 

Proti zavedení povinných maturit z matematiky brojí především ředitelé gymnázií, kterých se podle platné normy změna dotkla jako prvních. Dlouhodobým odpůrcem je například už zmíněný ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera a senátor za TOP 09 Jiří Růžička.

„Stanovit matematiku jako povinnost považuji za krok špatným směrem. Nepochybně dojde k tomu, že odmaturuje méně žáků než doposud,“ uvedl. Růžička ale zároveň zdůraznil, že potřebnost předmětu nezpochybňuje: „Učme matematiku hodně a dobře, ale dejme lidem na výběr,“ doplnil.

Podle ředitele Gymnázia Slovanské náměstí v Brně Dalibora Kotta je ale rozhodující především to, jak náročná zkouška pro jednotlivé školy bude a koho se bude týkat: „U studentů učilišť a odborných škol mi skládání zkoušky z matematiky přijde zbytečné. Naopak u studentů gymnázií mi zavedení přijde nasnadě,“ řekl.

Maturitní zkouška: neúspěšnost
Zdroj: Cermat

K letošním maturitním zkouškám se přihlásilo asi o 500 studentů více než loni, za poslední čtyři roky se ale číslo stabilně pohybuje kolem sedmdesáti tisíc. K většímu nárůstu by podle Tomáše Fialy z katedry demografie na Vysoké škole ekonomické mohlo dojít až v roce 2023, kdy by měly zkoušku dospělosti vykonat silnější ročníky: „Věřím, že v následujících třech letech k velkému kolísání nedojde,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 8 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 9 hhodinami

Evropský pohled