Matematik Dlab: Hejného metoda je jen soubor zkušeností dobrých kantorů
Dlab upozornil na to, že odtažitý přístup českých žáků a studentů k matematice není jen záležitostí Česka; otázce se věnovali i ve Spojeném království a hlavní dokument určený pro britský parlament akcentuje, že při úspěšné výuce matematiky je prvořadá kvalita učitele.
„Na místech jako Singapur, Šanghaj nebo Japonsko je na kvalitu vyučujícího postaven hlavní důraz - a mají obrovské úspěchy. Proto je potřeba i zde změnit výchovu učitelů, postavit ji na solidní základy, vyžadovat od nich větší kvalitu, ale zároveň je společensky uznat a kvalitně je odměnit,“ prohlásil ve vysílání ČT24 Dlab.
Česká potíž podle něj spočívá už ve složení středoškoláků, kteří se hlásí na vysoké školy s pedagogickým zaměřením. Kvůli nedostatečné společenské prestiži kantorského povolání a nevyhovujícímu finančnímu ohodnocení učitelů se podle Dlaba na pedagogické fakulty hlásí spíše slabí maturanti – a to se následně promítá i do způsobu, s jakým přistupují k výkonu svého povolání.
Dlab: Je důležité, aby učitelé byli různí a nebyli regulovaní
Světově uznávaný matematik, který přednášel na univerzitách v Japonsku, Spojeném království i Spojených státech a stal se také členem kanadské akademie věd, současně zpochybnil v Česku alternativní výuku matematiky od svého kolegy Milana Hejného, která upozaďuje výklad vyučujícího a dává větší prostor žákům, aby se matematických principů dobrali sami.
Hejného metoda
Na rozdíl od tradiční matematiky se Hejného metoda snaží, aby na matematické postupy a operace přišli žáci sami. Zatímco běžně učitel nejdříve vyloží látku a poté ji ilustruje v praxi, nový způsob postup obrací. Žáky k pochopení dovádí od konkrétního příkladu a školáci při hledání řešení úlohy objevují a „budují“ matematiku sami – a spolu s ní si osvojují i mentální matematická schémata.
Na prvním stupni základních škol se Hejného metoda objevila už v roce 2007, o sedm let později pak začaly vycházet i učebnice pro stupeň druhý. Z invenčního přístupu k výuce počtů tak postupně přestává být nová a exotická metoda. V současnosti ji využívá více než 750 ze čtyř tisíc tuzemských základních škol.
„Žádná nová metoda není. Je to sebrání zkušeností dobrých kantorů,“ prohlásil. „Mluví se o klasické (a Hejného) metodě. Metody jsou různé, učitelé jsou různí – a je důležité, aby byli různí a nebyli regulovaní. Učitelství není věda, to je umění, a je důležité, aby měli volnost, aby byli dobře připraveni a měli dobré základy z vysokých škol. Aby mohli začít učit.“
Hejný: Učitel není nositel moudra, ale manažer diskuse
„Dítě má autonomii a baví ho interakce se spolužáky i interakce s učitelem, přičemž učitel nevystupuje jako nositel moudra, nýbrž jako manažer diskuse,“ upozornil. „Negativa nejčastěji vyplývají z toho, že je metoda aplikovaná deformovaně – učitel vezme naše učebnice a snaží se vysvětlit dětem, jak mají případy řešit, ale nenechá je, aby na to přišly samy,“ uvádí s tím, že tak ovšem vzniká stejná averze k předmětu jako v případě standardní výuky.