Spory o cenu testů na koronavirus. Státní regulaci nedodržují v Plzni či na jihu Čech

Nahrávám video

Kolem cen testů na koronavirus panují zmatky. Ministerstvo zdravotnictví stanovilo maximální cenu vyšetření na 1674 korun, přičemž za samotný odběr lze účtovat nanejvýš dalších 82 korun. Například jihočeské nemocnice ale s regulací nesouhlasí a dále si účtují 2600 korun. Resort zdravotnictví to považuje za protiprávní, při určení cen prý vycházel z úhrad zdravotních pojišťoven. Regulaci zavedl kvůli rostoucí poptávce.

Regulace cen platí od pátku, přesto ne všichni berou na opatření ministerstva ohled. Více než dva a půl tisíce korun chtěli v pátek ráno například v Plzni-Černicích. Nepříjemné překvapení tam čekalo mimo jiné na pendlery, kteří musí testy absolvovat pravidelně. „Je to bezdůvodné obohacení a ten člověk má nárok na to, aby mu to bylo vráceno,“ má jasno ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

„Naši právníci to zkoumají a budeme se k tomu vyjadřovat příští týden,“ reaguje projektový manažer laboratoře Next Clinics Ondřej Plocek.

Samoplátce dále testují za 2600 také nemocnice v Jihočeském kraji. Podle vedení holdingu nejsou schopné testy nabízet za sníženou cenu. „Máme daleko vyšší náklady, tudíž ty náklady logicky někdo musí hradit. My to s péčí řádného hospodáře být nemůžeme,“ obhajuje postup člen představenstva Jihočeských nemocnic Michal Čarvaš.

Naopak třeba brněnská fakultní nemocnice regulaci respektuje a od pátku testuje za nižší cenu. Musela tomu ale přizpůsobit provoz. „Musíme počkat, až se nám naplní celý set, abychom minimalizovali náklady. A za těchto podmínek, kdy rozbíháme reakci jen dvakrát denně, jsme schopni se do toho hraničně vejít,“ popisuje ředitel nemocnice Jaroslav Štěrba.

Testy potřebují pendleři či turisté

Samoplátce nyní přijímala více než polovina ze stovky odběrových center v Česku, to se ale může změnit. Ministerstvo cenový předpis vydalo kvůli tomu, že testy bude potřebovat stále více lidí – ať už kvůli každodennímu dojíždění za prací, náhlé služební cestě, nebo kvůli chystaným koncertům.

„Určitě je to otázka pendlerů. Je to otázka osob, které chtějí jet na dovolenou. Jsou tady sportovci, tady by to testování také bylo zcela namístě,“ vyjmenovává náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Zvýšený zájem o testování evidují třeba na pražském Veleslavíně. Často tam lidi míří na pokyn svých zaměstnavatelů. Vyhrazený je pro samoplátce speciální vchod, aby vůbec nepřišli do styku s lidmi, které k odběru pošle lékař. Už nyní tvoří testy lidí, kteří si je sami zaplatí, polovinu vzorků.

V zařízení analyzují sto vzorků denně, kapacitu mají trojnásobnou. „Jsme připraveni, že by se přes léto stavy mohly zvýšit kvůli dovoleným. Budeme pružně reagovat,“ avizuje vedoucí laboratoře Emanuel Žďárský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled