Téměř polovina řidičů usedá za volant, i když špatně vidí. Upozornil na to ředitel samostatného oddělení ministerstva dopravy BESIP Tomáš Neřold. Podle výkumu BESIPu má 44 procent řidičů buď špatný zrak, nebo špatné brýle či kontaktní čočky, a tak nemají potřebnou ostrost vidění. Osm procent testovaných vidí tak špatně, že by podle BESIPu vůbec neměli řídit.
Špatně vidí téměř polovina řidičů, zjistil BESIP. U osmi procent je vada zraku nebezpečná
BESIP testoval v uplynulých měsících zrak více než tří tisíc lidí, kteří řídí. Bez problémů prošlo testy 56 procent z nich – buď viděli dobře i bez pomůcek, nebo měli dobře seřízené brýle či správné kontaktní čočky. U zbytku se projevila vada ostrosti – potřebovali by brýle, případně je měli, ale špatně seřízené. Ovšem polovina řidičů se zaznamenanou vadou ostrosti neměla zapsanou potřebu brýlí v řidičském průkazu.
Z testování vyplynulo, že jen malá část motoristů chodí na pravidelné kontroly zraku. Podle odborných lékařů se přitom zrak s rostoucím věkem zhoršuje a bez odborného přeměření často člověk ani nezaznamená rozdíl. Mezi 20 a 39 lety by lidé měli absolvovat přeměření zraku u lékaře alespoň třikrát, poté každé dva až tři roky a od 65 let jednou za dva roky.
Skutečně vážný problém v provozu může podle BESIPu představovat řidič, který má ostrost zraku pod 50 procent – takový by vůbec neměl usedat za volant, varovali bezpečnostní experti ministerstva dopravy. Ani takových ale není na silnicích právě málo – v testování, které BESIP provedl, šlo o osm procent účastníků.
Podle Tomáše Neřolda by ale bez návštěvy optika neměli řídit ani ti, kdo mají ostrost zraku pod 70 procenty. Těch byla ze vzorku, se kterým BESIP pracoval, asi pětina. „Problém je, že se zrak zhoršuje postupně, pomalu, takže řidič si to kolikrát ani neuvědomí,“ řekl Neřold v Interview ČT24.
Podíl nehod kvůli špatnému vidění a kvůli alkoholu je zřejmě podobný
České ministerstvo odkázalo na průzkum Všeobecného německého autoklubu (ADAC), ze kterého vyplynulo, že podíl dopravních nehod způsobených špatnou zrakovou ostrostí je srovnatelný s množstvím havárií, ve kterých hrál roli alkohol. Když totiž řidič špatně vidí, reaguje na problém před sebou později než ten, kdo vidí bezvadně.
I když zareaguje jen o zlomek sekundy později, auto brzdící ze stokilometrové rychlosti ujede několik metrů navíc – každá desetina sekundy ujetá stokilometrovou rychlostí znamená 2,8 metru. Kdo tedy začne kvůli špatnému zraku brzdit o dvě desetiny sekundy později než ten, kdo vidí dobře, zastaví zhruba o délku vozu dál.
Čím nižší je ostrost, tím se problém násobí. Třeba ten, kdo má ostrost zraku pod 70 procenty, vidí ostře jen zhruba na patnáct metrů, což je polovina vzdálenosti, na které zastaví za sucha z padesátky. Navíc nejde jenom o to, že řidič v nouzové situaci zastaví později. Problém může být i se čtením dopravních značek.
Podle Tomáše Neřolda přitom lze ostrost zraku snadno otestovat i v provozu. Problém s vidění má ten, kdo nedokáže přečíst registrační značku auta před sebou na 50 metrů, což je polovina vzdálenosti mezi sloupky u silnice.