Sovětští vojáci se v roce 1990 hněvali. Nechápali, proč mají odejít, popsal historik

Nahrávám video

Před 30 lety začala oficiální jednání o odchodu sovětských vojáků z Československa. První kolo schůzek k dohodě nevedlo. Úspěšná byla až únorová vyjednávání v Moskvě. Přesto bylo Československo po Maďarsku druhou zemí východního bloku, ze které sovětští vojáci odešli.

První jednání o stažení okupačních sovětských vojsk zahájila už krátkodobá Adamcova vláda na začátku prosince 1989, kdy Adamec chtěl udělat jednoznačné gesto, kterým by se odstřihl od minulé normalizační vlády.

„Už začátkem prosince prohlásil vstup vojsk za vměšování a porušování mezinárodního práva a vyjádřil nezbytnost o tom začít jednat se sovětskou stranou,“ připomněla v ČT24 historička Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Marie Černá.

A tak se také stalo, Adamcova vláda jednání zahájila. „Tehdy to ovšem bylo ještě v rámci velkého procesu odzbrojování v Evropě. Nová garnitura, která přišla s Čalfovou vládou, tento přístup odmítla a prosadila si, že se o tom bude jednat v rámci bilaterální dohody přímo se Sovětským svazem,“ popsala zvrat na mocenské šachovnici.

Nahrávám video

I to dostalo Sověty pod ještě větší tlak. „Sovětský svaz se nacházel v chaosu, situace tam vůbec nebyla jednoduchá,“ uvedla Černá. „Gorbačov na začátku prosince 1989 rovněž označil příchod sovětských vojsk v roce 1968 za neopodstatněný a za chybný, čímž sám přistoupil na to, že se o této otázce může jednat,“ dodala historička. 

„Gorbačov začal hrát kartu mezinárodní spolupráce, prezentovat se navenek jako země, která je ochotná jednat, v Sovětském svazu Gorbačovovi myslím bylo jasné, že k ochodu dojde, víceméně se potom licitovalo o tom jak, jak dlouho ten odchod bude trvat,“ dodala.

Odsun sovětských vojsk
Zdroj: ČT24

„Sovětská strana vůbec nechtěla nechávat vojska v Evropě. Že chtěli pobyt prodlužovat, nebylo z toho důvodu, že by měli ještě záchvěvy nějakých mocenských snah se tady udržet. Základní problém byl ten, že z celé Evropy mělo odejít zhruba 500 tisíc sovětských vojáků plus samozřejmě rodiny, civilisté, civilní zaměstnanci, ti všichni se najednou během několika let měli vrátit na území Sovětského svazu, kde pro to nebyly vůbec podmínky,“ uvedl historik Vojenského historického ústavu v Praze Prokop Tomek. 

„I za normálních okolností by to byl obrovský problém, ale ta země byla ve veliké krizi. Koneckonců Sovětský svaz se zanedlouho rozpadl, byl to sociální a humanitární problém, proto tlačili na to, aby se to prodloužilo,“ dodal.

Sověti chtěli lhůtu pět let, pak couvli

V polovině ledna 1990 se v Praze setkali českoslovenští vyjednavači se zástupci sovětského ministerstva zahraničí. Sovětská delegace se vrátila do Moskvy, protože sice souhlasila s odchodem, ale v průběhu až pěti let. „Byla to věc dohody. Myslím, že těch pět let byla mezní hranice, která nebyla brána vážně. Reakce byly naprosto jednoznačné pro okamžitý, co nejrychlejší odsun, to podporovalo pozici našich vyjednavačů,“ dodal Tomek.

Celkem bylo odsunuto
Zdroj: ČT24

Řada důstojníků říkala: Je v pořádku, že odcházíme

„Reakce (sovětských vojáků u nás, pozn. redakce) byly opravdu velice hněvivé, v podstatě nechápali, co se vlastně tady někomu na tom nelíbí, že to takhle bylo v pořádku, ale současně řada důstojníků říkala: Přišli jsme sem násilně, je v pořádku, že odcházíme,“ připomněl historik Tomek s tím, že přesto se podařilo navodit přátelštější atmosféru. „Bylo to taky dáno tím, že Sovětský svaz byl za Gorbačova jiný, než kdyby se to odehrávalo třeba v době Brežněvově. To napětí tam nebylo,“ dodal.

„Necítili z naší strany nenávist, ale naopak jsme si všichni dělali naděje, že uděláme tlustou čáru za našimi vztahy a že nadále se už budou vyvíjet jako mezi dvěma demokratickými zeměmi. To se bohužel nestalo,“ navázal v Událostech, komentářích ČT24 Michael Kocáb.

Odchod vojsk v roce 1991
Zdroj: ČT24

Problémem však vedle politické vůle byla i samotná logistika. „Sověti argumentovali malou prostupností Černé nad Tisou, že nestačí odbavit takový obrovský kontingent vojsk, argumentovali tím, že nejsou schopni ubytovat všechny ty vojáky, protože z celého východního bloku se nakonec stahovalo 850 tisíc osob, od nás 115 tisíc, a také tím, že pro ně je naprosto nepřijatelné, aby při všech těch smlouvách bylo byť zmíněno, že se jedná o okupační vojska. Čili těch problémů bylo hodně a jednání byla komplikovaná,“ řekl Kocáb. 

Dohodu nakonec obě strany podepsaly o více než měsíc později a po 21 letech začalo stahování. Poslední vojáci zemi opustili v polovině roku 1991.

A šlo skutečně o složitý logistický proces. Odsun čekal 67 posádek v českých zemích a 16 posádek na Slovensku. „Harmonogram se dodržoval i ze sovětské strany. Poslední voják odešel podle harmonogramu,“ dodala Černá.

Kdo uklidí nepořádek? To se neřešilo, hlavně ať jsou pryč

Nejdříve, v polovině června, odešla sovětská armáda z Maďarska. Polsko opustila sovětská armáda až v roce 1993, NDR dokonce až v roce 1994. „Důvod, proč politická dohoda šla tak hladce, byl mimo jiné ten, že se jednání o majetkoprávním vyrovnávání odsunulo na neurčito. Tím si vyjednavači na obou stranách uvolnili ruce,“ zmínila Černá.

Vyjednávání od počátku inicioval tehdejší předseda parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk Michael Kocáb. „Necítil jsem vojenskou subordinaci, to vám pomůže. Kdybych byl žena, taky bych to měl snazší, kdybych nebyl vojačka, generál nebo poručík nebo důstojník, to mi moc neříkalo, pro mě to byli prostě normální lidé. A druhá věc, že jsem s nimi měl vlastně v průběhu svého mládí a gymnaziálních let každodenní zkušenosti,“ vzpomněl Kocáb.

A ještě něco mu pomohlo ve vyjednávání. „Necítil jsem takovou tu politickou zodpovědnost a řekl jsem si: Musí vypadnout za každou cenu. Škody ekologické a škody majetkoprávní, tak ty, ty jsou až na druhém místě,“ dodal.

„Ekologové často namítali: To je necháte odejít z takového bordelu? Oni to tady po sobě nechají? My jsme říkali: První je, abychom byli svobodnou zemí, a tomu jsem tedy podřizoval úplně všechno. Podobný názor měl Václav Havel,“ uvedl Kocáb.

V tom, jakým způsobem a zda se budou nahrazovat škody, jak počítat majetek, který tady sovětská armáda zanechává, a jakým způsobem se bude převádět na československý stát, bylo spousta nejasností. Smlouva se podepsala až v roce 1992.

„Zakotvila, že majetek, který tady sovětská armáda zanechala, si ponechává Československý stát a za prodej těchto objektů bude sanovat škody. Nicméně je velká otázka, jaký majetek v té době tady sovětská armáda ještě měla a jaké byly zisky státu z tohoto prodeje. Škody byly veliké a k jejich kompenzaci nikdy nedošlo,“ dodala historička. 

V poslední červnový den roku 1991 se po celém Československu rozezněly zvony a sirény, což bylo znamení toho, že na území Československa už se nenachází žádný sovětský voják.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
13:59Aktualizovánopřed 53 mminutami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
18:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 3 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 8 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 11 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 14 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.