Okresní soud v Plzni uznal bývalého místopředsedu Fotbalové asociace ČR Romana Berbra a další spoluobžalované v případu fotbalové korupce vinnými. Berbra potrestal podmínkou za zpronevěru peněz, ne za ovlivňování zápasů ani za organizování zločinecké skupiny. Obžalováno bylo 21 lidí a Slavoj Vyšehrad, čtyři obžalovaní už mají pravomocné podmíněné a peněžité tresty. Berbr se proti rozsudku odvolá, svou vinu ve všech bodech obžaloby od počátku rezolutně odmítal.
„Vyjádří se moji právníci, teď je brzo. Budu se odvolávat,“ řekl pouze při odchodu z jednací síně. Soudce nejdříve hodinu četl obsáhlý rozsudek, poté ho více než tři čtvrtě hodiny odůvodňoval. Pokračovat v tom bude odpoledne zhruba ještě dvě hodiny.
Berbrovi soud vyměřil tříletý trest s pětiletou zkušební lhůtou, dvoumilionový finanční trest a zákaz výkonu funkce statutárního orgánu v obchodní korporaci na dobu tří let. S postupným čtením rozsudku na něm byla vidět úleva a začal se s úsměvem rozhlížet po jednací síni. Na dotaz novinářů, jestli se mu ulevilo, ale pouze zopakoval, že se odvolá. Bývalý vlivný muž českého fotbalu, který v neděli oslaví 70. narozeniny, na dotaz, zda tedy bude slavit dvakrát, odpověděl, že jen jednou.
Z původně jednadvaceti obžalovaných lidí dostal nepodmíněný trest jen bývalý sportovní ředitel Slavoje Vyšehrad Roman Rogoz. Má jít do věznice s ostrahou na čtyři roky a zaplatit 400 tisíc. Soud mu vyměřil úhrnný trest, protože byl už v minulosti odsouzen v Praze za podvod v kauze manipulace zakázek Českých drah. Ostatní obžalovaní dostali většinou peněžité tresty a zákazy činnosti.
Berbr čelil obžalobě z podplacení, z pomoci k podplacení, ze zpronevěry a z účasti na organizované zločinecké skupině. Státní zástupce Jan Scholle pro něj požadoval sedmileté vězení, pokutu 5,55 milionu korun a pětiletý zákaz výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace. Berbr označil případ za uměle a na zakázku vytvořenou kauzu, která ho měla dostat z fotbalu, v němž měl velký vliv. Zproštění obžaloby požadovali i další obžalovaní.
Žalobce chtěl nepodmíněné tresty
Státní zástupce obžaloval 21 lidí a klub Slavoj Vyšehrad za podíl na zmanipulování deseti zápasů druhé a třetí ligy v letech 2019 a 2020. Berbr podle spisu využíval svého dominantního postavení ve FAČR a ovlivňoval nasazování rozhodčích na utkání Vyšehradu podle požadavků tehdejšího sportovního ředitele klubu Romana Rogoze. Vybraní sudí a delegáti, ale i jeden hráč a funkcionář konkurenčních klubů pak za úplatek pomáhali Slavoji k výhře, tvrdila obžaloba.
Nepodmíněné tresty navrhl žalobce ještě Rogozovi a někdejšímu hráči a funkcionáři Michalu Káníkovi. Pro Rogoze požadoval trest 7,5 roku vězení a 350 tisíc korun a pro Káníka šest let a osm měsíců vězení a peněžitý trest 504 tisíc korun. Ostatním obžalovaným navrhl podmíněné tresty, pokuty kolem dvou set tisíc a většinou čtyřleté zákazy působit jako rozhodčí, asistent rozhodčího nebo delegát.
Čtyři obžalovaní už mají pravomocné tresty z dřívějška. Jedním z nich je bývalý rozhodčí a také jeden z hlavních obžalovaných v kauze Tomáš Grímm, který ovšem v případu vystupoval jako spolupracující obviněný a dostal půlroční podmíněný trest, pokutu 198 tisíc korun a pětiletý zákaz činnosti. Podmíněné tresty mají i exrozhodčí Marek Janoch, bývalý delegát Miroslav Skála a také Petr Tarkovský obžalovaný za to, že Berbrovi pomohl vyvést peníze z Plzeňského krajského fotbalového svazu.
Soudce: Nejsou důkazy, že šlo o organizovanou skupinu
„Tresty jsou možná trochu jiné, než veřejnost očekávala, ale rovnou říkám, že je mi jedno, co veřejnost očekávala,“ sdělil soudce Vladimír Žák v odůvodňování rozsudku. Začal tím, že čtyři uzavřené dohody o vině a trestu neměly absolutně žádný vliv na rozhodnutí soudu u ostatních obžalovaných.
Soudce ve zdůvodnění rozsudku mimo jiné řekl, že soud nenašel důkazy o tom, že by obžalovaní působili jako organizovaná zločinecká skupina v čele s Berbrem. Jednak ne všichni obžalovaní se účastnili všech skutků, ale také se podle soudce nepodařilo najít důkazy pro to, že by Berbr měl z ovlivňování zápasů nějaký zisk.
V obecné rovině pak soudce konstatoval, že samotné ovlivňování zápasů není vlastně trestné, ale amorální a neetické. „Je to v rozporu s vnitřními předpisy FAČR a v rozporu s fair play. Výjimkou jsou úplatky,“ uvedl Žák. Řekl, že soud není od toho, aby očistil fotbal. Z vyšetřování policie ale vyplývá podle soudce, že ovlivňování zápasů nebylo asi standardní, ale zase nijak výjimečné a k ovlivňování docházelo na řadě úrovní.
Podle soudce by jako protiprávní mohlo být ovlivňování zápasů, na které se sází. Pak by poškozenými byly zřejmě sázkové kanceláře. Ty se ale k trestnímu řízení se svými nároky nepřipojily. Soudce Žák řekl, že je přitom pravděpodobné, že ovlivňování zápasů kvůli sázkám není výjimečné. Sázeli rozhodčí, funkcionáři a zřejmě i hráči, řekl plzeňský soudce.
