Vrchní soud v Praze v neveřejném zasedání rozhodl o odvolání státního zástupce proti osvobozujícímu verdiktu městského soudu v kauze Čapí hnízdo. Jisté je, že prvostupňový rozsudek nepotvrdil a podle advokáta Aleše Rozehnala je 99procentní pravděpodobnost, že odvolací senát vyhověl žalobci a případ vrátil k novému projednání. Oficiálně ale zatím vrchní soud svůj rozsudek neoznámil, učiní to až po jeho doručení stranám sporu, podle mluvčí soudu to nebude dříve než za měsíc. Kvůli dotaci pro Čapí hnízdo jsou obžalovaní předseda opozičního ANO Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová.
Soud rozhodl o odvolání v případu Čapí hnízdo. Nepotvrdil původní verdikt, výsledek ale oznámí později
Události: Odvolací soud rozhodl v kauze Čapí hnízdo (zdroj: ČT24)
Protože odvolací soud nařídil neveřejné zasedání, je podle advokáta Rozehnala jisté, že nepotvrdil osvobozující verdikt Městského soudu v Praze. „Takový postup v neveřejném zasedání není možný. To by bylo možné pouze v případě, že by bylo nařízeno veřejné zasedání. Tam by bylo možné odvolání zamítnout,“ shrnul.
Pravděpodobnost, že byl původní verdikt zrušen a případ se vrátí k městskému soudu, vyčíslil na 99 procent. Odvolací senát ale také mohl v neveřejném zasedání věc postoupit jinému orgánu například k přestupkovému řízení nebo také vrátit policii k došetření.
Sám soud výsledek nijak nekomentoval. „V neveřejném zasedání odvolací senát rozhodl usnesením, které bude nyní písemně vyhotoveno a následně rozesláno procesním stranám prostřednictvím soudu prvního stupně – Městského soudu v Praze. Vzhledem ke složitosti věci, jejíž spis čítá přes 36 tisíc stran, nelze písemné vyhotovení rozhodnutí očekávat dříve než za měsíc,“ uvedla mluvčí pražského vrchního soudu Kateřina Kolářová.
Neveřejných zasedání se účastní pouze členové soudního senátu a zapisovatel. Sám vrchní soud nesdělí verdikt dříve, než rozsudek vyhotoví a doručí stranám trestního řízení. Ty zatím nic nevědí. „Nejsem ještě s obsahem rozhodnutí seznámen. Z povahy věci jej proto ani nemohu komentovat,“ uvedl obhájce Andreje Babiše Michael Bartončík.
Redaktor Respektu Jaroslav Spurný nepředpokládá, že by od soudu nějaká informace unikla vzhledem k velmi omezenému okruhu lidí, kteří na neveřejném zasedání byli. „Zákulisní informace nedostaneme vzhledem k tomu, že rozhodoval tříčlenný senát a byla tam přítomna jenom zapisovatelka, takže únik informací není pravděpodobný,“ podotkl.
Odvolání podal k vrchnímu soudu státní zástupce Jaroslav Šaroch, který u městského soudu neuspěl s obžalobou, podle níž Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 coby majitel skupiny Agrofert vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej jejích akcií svým dětem a partnerce. Podle policie to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky.
Jana Nagyová, která byla tehdy ve vedení Agrofertu, podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Podle Městského soudu v Praze se ovšem v řízení neprokázalo, že Babiš s Nagyovou vyčlenili společnost Farma Čapí hnízdo z holdingu Agrofert účelově, aby mohli požádat o dotaci.
Městský soud počátkem roku rozhodl, že státní zástupce nepředložil dostatek důkazů, které by prokazovaly vinu Babiše a Nagyové. „Původní podezření policie nebylo provedeným prokazováním potvrzeno. V tomto smyslu se nejednalo o dotační podvod. (…) Nelze jednoznačně dovodit, že by byla porušena i objektivní stránka, to znamená, že by Farma Čapí hnízdo nárok na dotaci skutečně neměla,“ zdůvodnil rozhodnutí svého senátu soudce Jan Šott.
Jaroslav Spurný připomněl, že rozhodující byla výpověď stavebního technika Jana Bareše, který na Čapím hnízdě vykonával stavební dozor. „Vypověděl, že Andrej Babiš i Jana Nagyová se bavili o vyvedení Čapího hnízda nikoli kvůli dotaci, ale kvůli podnikání dětí Andreje Babiše. Tím se rozsypala posloupnost obžaloby, která tvrdila, že první se hovořilo o dotaci, a potom byl teprve podnik vyvedený,“ shrnul.
Redaktor Respektu však doplnil, že se v případu objevily i indicie naznačující opak. „Prokazovaly, že se rodinní příslušníci podnikání na Čapím hnízdě neúčastnili, že o všem rozhodoval Andrej Babiš,“ podotkl. Míní proto, že je možné důkazy vykládat různě, a proto by ho nepřekvapilo, kdyby se potrvdilo, že vrchní soud kauzu vrátil první instanci.
Policie začala případ šetřit v roce 2015. Babiš s Nagyovou čelili trestnímu stíhání od roku 2017. Poslanecká sněmovna od té doby musela třikrát vyřizovat žádost o Babišovo vydání, vždy ji schválila. Samotný městský soud se případem zabýval pět měsíců.