Soud, který nepravomocně zprostil expremiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho bývalou poradkyni Janu Nagyovou obžaloby v kauze Čapí hnízdo, se zaměřil na dvě otázky: Zda se obžalovaní podíleli na umělém vytvoření podmínek pro získání dotace vyčleněním společnosti z Agrofertu a zda byla společnost Farma Čapí hnízdo v době podání žádosti o dotaci malým nezávislým podnikem. Rozhodující byla výpověď podnikatele Jana Bareše a někdejší definice malého podniku, která podle dotačních podmínek spojení s větší firmou částečně dovolovala.
Babišovi před soudem pomohlo svědectví, že vidina dotace nebyla klíčová, stojí v rozsudku
Soudce pražského městského soudu Jan Šott vynesl letos v lednu osvobozující rozsudek nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou, ale na podrobné odůvodnění si vyžádal čas. Nyní je na světě, od soudu jej získala agentura ČTK na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Výpověď Jana Bareše podle odůvodnění měla na rozsudek vliv proto, že sice vyvrátil obhajobu Nagyové, která tvrdila, že s možností získání dotace přišla až 20. prosince 2007, i výpověď Babiše, ze které podle soudu vyplývalo, že nezajišťoval převod akcií na svou rodinu, ale pro soud přinesla řadu podstatných informací, které podporují závěr o nevině obžalovaných.
Bareš totiž mimo jiné ve své výpovědi vyloučil, že by úvahy o dotaci hrály roli při rozhodování, že se Farma Čapí hnízdo z Agrofertu vyčlení. Uvedl také, že ho Babiš ujistil, že má zájem v realizaci pokračovat, i kdyby společnost dotaci nezískala. Výpověď svědka Šott hodnotí jako „logickou, přesvědčivou, podrobnou, konzistentní a zcela věrohodnou“.
„Z důkazů (…) vyplývá, že důvodem vytvoření Farmy Čapí hnízdo byly spíše rodinné vztahy, dotace byla druhořadá a řešila se nanejvýš jako podpůrný argument až poté, co už bylo rozhodnuto, že projekt nebude realizovat Agrofert. Postoj obžalovaného Babiše byl takový, že nově vzniklá firma bude projekt realizovat bez ohledu na to, zda se dotaci podaří obžalované Nagyové získat,“ uvedl Šott.
U otázky, zda bylo Čapí hnízdo malým nezávislým podnikem, se soud věnoval zejména definici takového podniku. Doporučení Evropské komise, které bylo součástí tehdejších pravidel dotačního řízení, stanovilo, že podnik propojený s jiným podnikem může pozici „malého nezávislého podniku“ ztratit jen v případě, kdyby působil na stejném trhu jako podnik s ním propojený nebo na trhu sousedním. Faktická propojenost tedy není podstatná, vyplývá ze stanoviska EK.
Soud se tedy ztotožnil s názorem obhajoby, podle které objektivně k působení na sousedních trzích ve smyslu současného výkladu nedošlo. Společnosti si nekonkurovaly ani na stejném relevantním trhu.
„Úvaha o možné vině některého z obžalovaných zcela zjevně ztroskotává přinejmenším na nemožnosti dovození subjektivní stránky trestného činu, tedy prokazatelného úmyslného zavinění kohokoli z obžalovaných,“ doplnil Šott.
Srozumění obžalovaných s tím, že by v žádosti byly uvedeny nepravdivé skutečnosti, se po provedeném dokazování podle soudu nejeví jako pravděpodobné. „Skutek obžalovaných popsaný v obžalobě tedy není trestným činem a soud oba obžalované obžaloby v souladu s návrhem obhajoby zprostil,“ shrnul soudce.
Soudce nenašel žádný náznak politického ovlivňování
Šott také uvedl, že ačkoli se ztotožnil s některými částmi kritiky, kterou Babiš a jeho obhájci v řízení vyjadřovali ve vztahu k postupu státních zástupců, musí konstatovat, že jejich přístup k řešení trestní věci byl pečlivý a zodpovědný. „Soud v žádném případě neshledal, že by ze spisu či jiných okolností vyplýval jakýkoli náznak politického ovlivnění rozhodování orgánů činných v tomto trestním řízení či snaha ovlivnit tímto stíháním a v jeho rámci činěnými jednotlivými úkony jakékoli politické procesy,“ doplnil Šott.
Na druhé straně se soudce pozastavil nad výroky Andreje Babiše, který opakovaně hovořil o „politickém procesu“. Podotkl, že předseda hnutí ANO a bývalý premiér nebyl stíhán ani postaven před soud pro jednání, které by jakkoli souviselo s jeho politickou aktivitou, ale kvůli podezření ze spáchání závažné trestné činnosti proti majetku, které se mohl dopustit léta před svým vstupem do politiky.
„V každé zdravě fungující civilizované společnosti je normální a běžné, že osoba, která vstoupí do politiky a uchází se o nejvyšší veřejné funkce, se vystaví zvýšené pozornosti a kontrole veřejnosti, především médií, a to včetně – nebo možná především – zkoumání své minulosti,“ konstatoval Šott v odůvodnění verdiktu. „Pokud je šetření podezření vzniklého v této kauze, byť zčásti, skutečně důsledkem právě takové zvýšené kontroly, nelze než uzavřít, že se jedná o důsledek vzhledem k působení obžalovaného v politické sféře zcela přirozený,“ dodal. Soudce ale doplnil, že do posouzení věci soudem se politické působení Babiše v žádném případě nepromítlo.
„Výroky politických odpůrců či naopak příznivců obžalovaného i výroky ministra spravedlnosti vypovídají pouze o jejich názorech, vidění světa či politické kultuře a ani ony nejsou pro rozhodování soudu v této trestní věci jakkoli relevantní,“ doplnil soudce.
Babiš mladší podle soudu nepodepsal dokumenty o převodu akcií
V části, která se věnuje roli expremiérova syna Andreje Babiše mladšího, uvádí rozsudek, že nepodepsal ani jeden z dokumentů o převodu akcií ke společnosti Farma Čapí hnízdo. Důvodem pro převod akcií podle něj mohla být snaha o spravedlivé rozdělení majetku mezi členy rodiny. Soud však neučinil závěr o tom, kdo listiny podepsal.
Babiš mladší při výslechu řekl, že na něj otec převedl akcie Čapího hnízda bez jeho vědomí a udělal z něj bílého koně. Podle soudce Šotta jeho otec musel vědět, že v době, kdy byly smlouvy podepsány, byl Babiš mladší v USA, a musel je tedy podepsat někdo jiný. Převod akcií ale Babiš starší podle Šotta nepochybně zajistil a domluvil. Podle soudce je však téměř neuvěřitelná teorie, že by Babiš chtěl ze syna udělat bílého koně. Pokud by chtěl, syna by totiž k převodu podle soudu vůbec nepotřeboval, akcie mohl rozdělit jinak.
„Jako logičtější, rozumněji vysvětlitelný, důvod se jeví, že se skutečně mohlo jednat o snahu rozdělit vlastnictví rodinného podniku spravedlivě mezi členy rodiny, včetně syna, který oproti ostatním o podnikání neměl zájem, přičemž s ohledem na pobyt syna v USA byly listiny podepsány někým jiným,“ vysvětlil soudce. Doplnil, že taková manipulace by na oprávněnost žádosti o dotaci fakticky vliv neměla.
Podle soudu existuje důvodné podezření, že Babiš dokumenty za syna podepsal. „Ve vztahu k možnému podpisu těchto dokumentů obžalovaným Babišem soud konstatuje, že znalecký závěr o nízké pravděpodobnosti, tedy že jako autor obžalovaný připadá v úvahu, sice v kontextu skutečnosti, že obžalovaný nebyl žádná nahodile vytipovaná osoba, ale ve skutečnosti jeden z velmi mála lidí, kteří dokumenty případně mohli podepsat namísto jeho syna, respektive za něho, vyvolává velmi odůvodněné podezření, že to právě tak bylo, ale toto podezření samo o sobě při absenci jiných přesvědčivých důkazů (…) nepostačuje,“ vysvětlil Šott.
Babiš věrohodnost svého syna zpochybnil, když argumentoval jeho psychickým onemocněním. Podle Šotta však byla výpověď Babiše mladšího logická, konzistentní a přesvědčivá. Soudce v rozhodnutí upozornil, že to byl Babiš starší, kdo se rozhodl napadat výpověď svého syna zdůrazňováním jeho nemoci. Přitom sám podle Šotta nenabídl žádný relevantní náznak vysvětlení, kdo dané dokumenty podepsal, kdo akcie převzal a disponoval s nimi. Podle soudce je nepředstavitelné, že by Babiš vysvětlení alespoň z podstatné části neznal.
„To je jistě jeho právem, byť v konečném součtu tím své obhajobě nijak nepomohl a zřejmě zbytečně zanechal podezření tam, kde věci mohl vysvětlit. Morální aspekty této obhajoby obžalovaného, v kontextu jím deklarovaného rozhořčení, jak další osoby zacházejí a zacházely s jeho synem, již musí soud – s vědomím nepochybně extrémní zátěže, kterou toto mnohaleté trestní stíhání pro oba obžalované a jejich život představovalo a představuje – ponechat svědomí obžalovaného,“ uzavřel Šott.
Babiš a Nagyová se před městským soudem bránili obžalobě, podle níž zajistili na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z holdingu Agrofert a prodej akcií Babišovým dětem a partnerce proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace. Soud Babiše i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v lednu zprostil viny. Státní zástupce Jaroslav Šaroch podal v první polovině dubna odvolání, případem se tedy bude zabývat Vrchní soud v Praze.
