Pražský městský soud osvobodil bývalého premiéra a prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO) i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se proti němu může odvolat k Vrchnímu soudu v Praze. Babiš i Nagyová vinu od počátku odmítají, na vyhlášení rozsudku nepřišli. Šéf ANO bezprostředně poté na Twitteru uvedl, že je velmi rád, že justice je nezávislá.
„Nevinen! Jsem velmi rád, že máme nezávislou justici a soud potvrdil, co jsem od začátku tvrdil. Že jsem nevinný a nic nezákonného jsem neudělal,“ napsal Babiš.
Předseda ANO poté uvedl, že zproštění obžaloby na jeho osobu je pro všechny české občany dobrou zprávou, že žijeme v právním státě. „Mám obrovskou radost. Děkuji hlavně rodině, paní Nagyové. Je to statečná žena, která měla smůlu, že Babiš šel do politiky, skutečně děkuji všem,“ řekl.
Babiš se zároveň omluvil za slova o politickém procesu v souvislosti s kauzou. Trvá však na tom, že šlo o politické trestní stíhání. „Opravdu jsem ve spise v rozhodnutích, která jsem četl, neviděl ani stopy nějakého politického ovlivnění,“ podotkl Šott.
Pro bývalého premiéra tak aktuálně kauza Čapí hnízdo končí. O žádosti o odškodnění zatím nepřemýšlel. „Média, a hlavně politici říkali – trestně stíhaný, obžalovaný. A stále tohle dokola. Já doufám, že už to přestane, a já určitě nechci ani nečekám, že by se někdo omlouval za ty nepravdy. Hlavně co se týká mé rodiny, je to pro nás skutečně velice traumatická situace, příběh a historie,“ řekl Babiš.
„Cítím obrovskou úlevu a štěstí, že po těch téměř šesti letech soud potvrdil to, co říkáme od samého začátku, že k žádnému trestnému činu nedošlo,“ reagovala Nagyová. Ta bude řešit s právníky, zda v případě pravomocného osvobození bude o satisfakci žádat. „Rozhodně jsem z toho nevyšla bez úhony,“ uvedla.
Podle soudce Jana Šotta se v kauze Čapí hnízdo, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách, neprokázalo, že by skutek popsaný v obžalobě byl trestným činem.
„Původní podezření policie nebylo provedeným prokazováním potvrzeno a v tomto smyslu se nejednalo o dotační podvod. Nelze dovodit, rozhodně ne jednoznačně, že by byla porušena i ta objektivní stránka, to znamená, že by skutečně Farma Čapí hnízdo nárok na dotaci neměla,“ uvedl Šott.
Soudce v úvodu odůvodnění rozsudku zrekapituloval, že trestní spis má přes 35 tisíc stran a že se v kauze konaly desítky hodin výslechů. Na počátku odůvodnění rozhodnutí shrnul vývoj případu. Poté se soudce dostal k hodnocení důkazů. Výpovědi obou obžalovaných podle něj nebyly konzistentní, přesvědčivé ani logické.
Část obhajoby podle soudce spolehlivě vyvrátil svědek Jan Bareš, kterého Šott přímo označil za svědka klíčového. Na Čapím hnízdě dělal stavební dozor a pro Babiše ho měl dle své výpovědi také prodat. To se ale nestalo.
Podnikatel Bareš u soudu dříve vypověděl, že oba obžalovaní věděli, že nemají nárok na dotaci od státu. Obhájci svědka prohlásili za nedůvěryhodného, Šott naopak jeho výpověď označil za zcela věrohodnou. „Řadu informací měl z první ruky,“ podotkl.
Z důkazů, především z výpovědi Bareše, podle Šotta vyplynulo, že v jednu chvíli bylo rozhodnuto, že se Čapí hnízdo prodá, rodina ale prý Babiše přesvědčila, že se chce projektu věnovat a on jim projekt dal.
Soudce také připomněl, že Babiš i Nagyová se rozhodli neodpovídat ani policii, ani později soudu na otázky. „Je to jejich právo,“ konstatoval. Výpovědi tak byly podle něj kusé a mnoho věcí namísto objasnění „zanechaly v temnotě“.
Soud uvěřil Babišovi mladšímu, že nepodepsal převzetí akcií
Soud zároveň podle Šotta uvěřil výpovědi Andreje Babiše mladšího, že k tvrzenému datu nepodepsal dokumenty o převodu akcií k Farmě Čapí hnízdo. Expremiér to podle soudce musel a musí vědět. Zároveň ale nelze kategoricky říci, že dokument za syna podepsal přímo obžalovaný.
Babiš věrohodnost svědka zpochybnil, když argumentoval jeho psychickým onemocněním. Soudce však výpověď označil za konzistentní a přesvědčivou. Poukázal navíc na to, že v době podpisu dokumentu – tedy na sklonku roku 2007 – pobýval Babiš mladší prokazatelně v USA, což dokládají výpisy z běžných plateb provedených jeho kartou.
Babiš mladší se tak na podnikání Farmy Čapí hnízdo nepodílel, akcie fyzicky nepřevzal a předávací protokol nepodepsal, řekl Šott. Zároveň ale zdůraznil, že Babiš starší neměl žádný logický důvod shánět bílého koně a dělat ho ze svého syna, když mohl přepsat více akcií farmy na svou ženu. Babišovy kroky soudce označil „spíše za snahu rozdělit podnik spravedlivě mezi členy rodiny“.
Ačkoliv manipulace s podpisem podle soudce nepůsobí dobře, z hlediska nároku na dotaci by to nemělo žádný vliv – byla by to jakási ostuda, ale právní význam by to nemělo, podotkl. „I kdyby 25 procent akcií držel Andrej Babiš starší, nic podstatného by se nezměnilo,“ řekl Šott.
Šott: Žalobci se odklonili od podstaty případu
Policie podle Šotta od počátku vyšetřovala podezření, že vyčlenění společnosti Farma Čapí hnízdo bylo pouze účelovým krokem, že se nejednalo o reálně existující a reálně fungující, s vážným úmyslem vytvořenou firmu, ale že šlo pouze o formální krok k vytvoření zdání za účelem získání dotace. „To byl předpoklad policie, který státní zástupci skutkově přijali, ale měli jiný právní názor, jak věc dále posuzovat,“ řekl Šott. Státní zastupitelství se tak podle soudce odklonilo od podstaty kauzy.
Dodal, že soud byl vázán skutkem, ne právní kvalifikací nebo interpretací státního zastupitelství. Policie podle Šotta shromáždila velké množství důkazů, které potvrzovaly důvodnost podezření o účelovém vyvedení, to se ale nakonec neprokázalo. „Podezření se žádnými dalšími důkazy blíže nepotvrdilo, naopak, zaznělo tady několik důkazů, z nichž vyplývá, že se nejednalo o vytvoření zdání společnosti primárně za účelem získání dotace, že skutečně se nejednalo o jeden kontinuální projekt Agrofertu nebo Babiše,“ popsal soudce. Ani jinak koncipovaná obžaloba by proto neobstála.
Varianta státních zástupců podle Šotta spočívala v tom, že přijmou společnost tak, jak je, a budou se zabývat tím, zda obžalovaní nemohli spáchat dotační podvod tím, že podali žádost o dotaci a uvedli v ní nepravdivé údaje. Zde se podle soudce řešila nejen definice malého a středního podniku. Malý podnik podle soudce neztrácí svou pozici jen proto, že je propojen s velkým holdingem, je potřeba řešit problematiku stejných či sousedních trhů.
„My jsme se touto podstatou zabývali, i když si stejně jako policie myslíme, že jde o určité odchýlení od podstaty případu a dospěli jsme k závěru, že nelze prokázat nejen subjektivní stránka, ale pokud jde o formální kritéria, nelze jednoznačně dovodit, že by byla porušena i objektivní stránka. Tedy že Farma Čapí hnízdo skutečně nárok na dotaci neměla,“ vysvětlil Šott. Soud řešil to, zda Nagyová uvedla nepravdivé údaje, vyhodnocení toho, zda mělo Čapí hnízdo na dotaci opravdu nárok, je podle soudce spíše na státních úřadech.
Křivé výpovědi svědků
Šott také zhodnotil výpovědi někdejších manažerů Čapího hnízda Tomáše Raka a Františka Šlingra. Podle soudce policisté řešili, zda Raka stíhat pro křivou výpověď, nevěděli však, která z jeho výpovědí je pravdivá. Vyšetřovatelé by se ale měli zabývat také tím, zda se nedopustil trestného činu vydírání, míní soudce.
Šlingr podle Šotta vypovídal vysloveně nepravdivě, v jeho případě by tak policisté měli prověřit, jestli nespáchal trestný čin křivé výpovědi. Podezřením ze stejného trestného činu by se měli podle soudce vyšetřovatelé zabývat také u finanční ředitelky Agrofertu Petry Procházkové, která mimo jiné uvedla, že za Farmu Čapí hnízdo nejednala a o smlouvách Agrofertu a Čapího hnízda nic nevěděla.
Výpověď Procházkové je ale podle Šotta v rozporu nejen se svědeckými výpověďmi, ale také s vnitřními záznamy banky HSBC, která Čapímu hnízdu na základě záruk Agrofertu poskytla úvěr.
Šott také sdělil, že necítil při rozhodování o kauze Čapího hnízda žádný vnější tlak. Politickými kroky Babiše včetně oznámení jeho kandidatury na prezidenta se nezabýval a s atmosférou ve společnosti se vyrovnal, řekl. Doplnil, že písemné vyhotovení verdiktu mu bude vzhledem k rozsáhlosti kauzy trvat nejméně čtvrt roku a že do té doby nebude k věci poskytovat žádné další rozhovory.
Teprve po písemném rozsudku může přijít na řadu případné odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Ten pak může v neveřejném řízení celou věc vrátit k městskému soudu pro procesní vady nebo nařídit veřejné odvolací jednání.
Šaroch: Počítal jsem s tím
Státní zástupce Jaroslav Šaroch byl v hodnocení verdiktu velmi stručný. „Zproštění obžaloby je varianta, se kterou se musí počítat. Já jsem s ní počítal,“ řekl. Žalobce si tak vezme zřejmě čas na rozmyšlenou, zda podá proti rozsudku odvolání.
Babišův obhájce Eduard Bruna řekl, že takový výsledek, jaký v pondělí padl, nečekal.
Obžaloba tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle státního zástupce to udělal proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Jejím vyplacením podle žalobce vznikla Regionální radě regionu Střední Čechy škoda téměř 50 milionů korun.
Rozsudek padl po čtyřech měsících, během kterých zasedl senát celkem šestnáctkrát. Přestože si ho Babiš nepřišel vyslechnout, na většině jednání předtím byl.
Státní zástupce navrhoval pro Babiše i Nagyovou tříleté podmínky s pětiletou zkušební dobou. Chtěl pro ně také peněžité tresty, u Babiše deset milionů korun, u Nagyové půl milionu korun. Žalobce ve svém závěrečném návrhu uvedl, že jsou splněny všechny podmínky pro uložení trestu pod zákonnou sazbou, která činí pět až deset let vězení.
Šéf ANO dlouhodobě tvrdil, že je kauza vykonstruovaná. Ve své závěrečné řeči se věnoval zejména tomu, jak podle něj různí lidé v případu zneužili jeho syna z prvního manželství, Babiše mladšího, který trpí schizofrenií. V případu byl Babišův syn původně také obviněn, jeho stíhání ale bylo později zastaveno, dál proto v kauze vystupoval jako svědek.
Babiš, Nagyová i jejich obhájci u soudu také řekli, že nebyl předložen žádný důkaz, že obžalovaní udělali něco protizákonného.
Společnost Imoba z holdingu Agrofert, která nyní Čapí hnízdo vlastní, původní dotaci ve výši padesáti milionů korun státu vrátila. Po pondělním rozsudku firma pro ČT uvedla, že nebyla účastníkem jednání a pro ni se tak nic nemění.
