Sněmovna pamatuje na možnou druhou vlnu. Schválila zákon, který v krajských volbách umožní hlasovat i v karanténě

Nahrávám video
Události: Sněmovna schválila hlasování v karanténě
Zdroj: ČT24

Sněmovna schválila speciální zákon, který umožní lidem v karanténě kvůli koronaviru hlasovat v říjnových senátních a krajských volbách. Vládní návrh podpořila i opozice, s jejímiž představiteli se ministerstvo vnitra na podobě předlohy předem dohodlo. Normu má ve čtvrtek projednat ještě Senát.

Zákon má lidem v nařízené karanténě umožnit hlasovat z auta na vyčleněných místech nebo si vyžádat příjezd speciální volební komise s přenosnou volební urnou. Norma počítá také se zvláštními volebními okrsky v sociálních či zdravotnických zařízeních, která budou v karanténě.

Možnost speciálního hlasování se bude podle předlohy týkat pouze lidí, kteří budou mít v době voleb nařízenou karanténu či izolaci hygienou nebo lékařem. Je jich aktuálně zhruba pět tisíc. Ti, kteří budou v preventivním ochranném opatření, například po návratu z ciziny, na volebním právu omezeni nebudou, budou tedy moci přijít hlasovat ke komisi ve svém volebním okrsku.

Sněmovna na návrh svého místopředsedy Vojtěcha Pikala (Piráti) do předlohy doplnila o výslovné ustanovení, podle něhož cesta k volbám nebude porušením uložené karantény. „Doplnili jsme to tam proto, aby bylo zřejmé, že zákon dává právo karanténu porušit v případě, kdy jedu k volbám, nebo vykonávám úkony, abych se na volební místo a zase zpátky dostal,“ vysvětlil Pikal v Devadestátce ČT24.

Komise počká na všechny

Na takzvaných drive-in volebních stanovištích budou moci lidé v nařízené karanténě hlasovat pouze z automobilů. Stanoviště mají být k dispozici na 78 místech, po jednom v každém okrese. Hlasovat tak bude možné ve středu 30. září v čase od 07:00 do 15:00.

Pokud by se v takovém případě na někoho nedostalo, komise by počkala na všechny čekající ve frontě. Stanoviště bude obsluhovat vždy trojice vojáků a odborný zapisovatel. Speciální komise vyškrtne voliče z drive-in stanoviště ze stálého seznamu voličů, aby nemohl znovu volit v pátek či sobotu.

Voliči v karanténě, kteří nemohou automobilem dorazit, by se měli do čtvrtečního večera ohlásit na krajském úřadě. Ve standardních dnech voleb by se pak za nimi dostavila komise v ochranných prostředcích a s přenosnou urnou. Výjezdy bude zajišťovat stejná jednotka jako drive-in stanoviště.

Stejná skupina případně zajistí i hlasování v pobytových zařízeních sociálních či zdravotních služeb, na která by byla uvalena karanténa. Tam má být hlasování od čtvrtka volebního týdne od 07:00 do pátku volebního týdne do 20:00. Hlasy ze všech mimořádných způsobů se budou sčítat dohromady. V každém kraji k tomu bude zřízena speciální komise.

Nahrávám video
90’ ČT24: Pravidla pro podzimní volby v Česku
Zdroj: ČT24

Podle odborníka na ústavní právo Roberta Zbírala je nový zákon rozumným kompromisem, na kterém se shodly všechny politické síly. Vláda si dle něj na volby vzpomněla poněkud pozdě, nakonec vše vyřešila dobře. Podle Pikala se mohly přípravy zákona ze strany ministerstva vnitra konat dříve, s výsledkem je ale také spokojen. 

Z ústavněprávního hlediska Zbíral v zákonu rovněž problém nevidí. Neznámou však je, jak bude fungovat v praxi. „Tam už nástrahy vidím, je otázka, jak na to lidé budou připraveni. Jsou sice tři možnosti, ale není určeno, kdo si musí zvolit co. Pokud větší množství lidí zvolí volbu do přenosné urny, tak mám obavy, zda to bude všechno stihnuto,“ řekl v Devadesátce ČT24. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...