Sluchátka a mobily na přechodech dělají z lidí „těla bez duše“

Nahrávám video

V Česku se nedaří výrazně snižovat počty nehod chodců a cyklistů. Ročně jde o víc než sedm tisíc případů. Jedním z faktorů může být to, že při přecházení silnice nebo jízdě na kole měli v uších sluchátka a poslouchali hudbu nebo podcasty. Dopravní odborníci tvrdí, že chodci a cyklisté se sluchátky v uších působí jako tělo bez duše.

Maria původem z Řecka žije dva a půl roku v Praze. Je kondiční trenérka. I proto pravidelně běhá a pravidelně při tom poslouchá muziku. „Jsem vždy velmi opatrná a stejně to mám, když jezdím na kole, což je nebezpečnější. Vždycky se musíš dívat kolem sebe,“ prohlásila. 

Štáb ČT zachytil na pražských ulicích různé rizikové situace: Lidé se sluchátky třeba píšou zprávy a přitom přecházejí tramvajové pásy, silnice nebo přechody pro chodce. Podle dopravních odborníků přitom nevnímají okolí. „Přinejmenším dvojnásobně větší riziko, že způsobíte nějakou dopravní nehodu, protože jste mentálně úplně mimo,“ uvedl dopravní odborník Vize 0 Roman Budský.

„Já když jdu přes přechod, tak se soustředím na provoz a kolikrát si to i zeslabím,“ prohlásil jeden z chodců se sluchátky. „Pokud jede tramvaj, tak tu taky neuslyšíte. Ony ty tramvaje dneska bývají docela tiché ve srovnání s těmi staršími modely, ale na rozdíl od auta řidič tramvaje před vámi neuhne,“ varoval Budský.

„V lepším případě to skončí, že zakopnu někde o obrubník, ale v horším případě… tam pojede auto nebo cyklista, který nebude respektovat pravidla, tak projedou – a oni nemají šanci na něj zareagovat,“ přiblížil riziko popsaných situací preventista Policejního prezidia Ladislav Beránek.

Cyklisté se sluchátky

Hudbu při jízdě poslouchá i řada cyklistů. Někteří i telefonují přes handsfree. Cyklisté se sluchátky oslovení ČT shodně vypověděli, že provoz, auta i tramvaje slyší. „Ti lidé říkají: Vnímám, slyším, vidím. Jsou přesvědčeni o tom, že to tak je. Ale 360 stupňů můžete vnímat tím, že se díváte a současně posloucháte, ale tady jste se toho sluchu zbavili,“ vysvětlil Budský.

„Taky se mi stalo, že vyjel ze svého cyklistického pruhu před auto, takže si myslím, že je to nebezpečné,“ přiblížil svou zkušenost profesionální řidič Petr, který za volant usedá denně už přes padesát let. „Podle mě někteří chodci nemají pud sebezáchovy. Když mají červenou, tak někteří chodci vstupují, zřejmě asi mají sluchátka, nevnímají provoz,“ dodal.

Mít v uších sluchátka a poslouchat muziku žádný zákon nezakazuje. V silničním provozu ale platí povinnost chovat se tak, aby nikdo svým jednáním neohrožoval zdraví, majetek a hlavně život jiných lidí, ani ten svůj.

Statistika dopravních nehod

Statistiku o tom, kolik chodců nebo cyklistů mělo při nehodě sluchátka, policie nevede. Ročně na silnicích zahyne kolem 70 chodců a 40 cyklistů. 

Srážek s účastí pěších je kolem tří tisíc a asi třicet procent jich zaviní. U cyklistů počet nehod přesahuje hranici čtyř tisíc, na svědomí mají téměř dvě třetiny.

Nejvíc nehod zaviní chodci kvůli tomu, že náhle vstoupili do silnice – během dvou let šlo o 870 případů. Často také neodhadnou vzdálenosti a rychlost přijíždějícího auta, nebo náhle vstoupili do vozovky z nástupního ostrůvku. V řadě případů podle dopravních odborníků mohlo jít o nehody, při kterých měli chodci v uších sluchátka a nevnímali silniční provoz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 23 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled