Z 35 staveb na silnicích I. třídy se v posledních pěti letech podařilo podle harmonogramu dokončit pouze sedm. S přípravou některých se stát potýká již desítky let. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval, jak se v resortu dopravy podařilo využít téměř 25 miliard korun určených na stavbu a modernizaci státních silnic. Ministerstvo dopravy problém připouští, u těch největších zdržení ale ze skluzů viní hlavně samosprávy.
Silnice se nedaří stavět, mají podle kontrolorů skluz. Z 35 klíčových projektů je vzorných jen sedm
Nejvyšší kontrolní úřad se při kontrole využití peněz na stavby a modernizaci silnic I. třídy zaměřil na projekty, které strategické dokumenty z roku 2013 stanovily jako prioritní. Součástí byl harmonogram staveb i předpokládané náklady. Podle kontrolorů se z 35 prioritních staveb zatím podařilo podle harmonogramu dokončit jen sedm. „Navíc šest z nich už bylo v nějaké fázi rozpracovanosti, když harmonogram staveb vznikal,“ upozornil NKÚ.
Že se mnoho staveb zpozdilo, ministerstvo dopravy připustilo. Poukázalo však na okolnosti, které nemohlo samo či prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic ovlivnit. „To však v žádném případě nesnižuje význam připravovaných staveb, pouze oddaluje dosažení pozitivních efektů,“ zdůraznila mluvčí ministerstva Lenka Rezková.
Podle NKÚ bylo zpoždění nebo dokonce zastavení některých silničních staveb hlavně nedostatkem peněz. „Před krizí se jich začalo připravovat mnoho a následně se muselo přikročit k úsporám,“ upozornila mluvčí úřadu Jana Gabrielová.
Příprava stavby silnice podle závěrů kontrolorů trvala v průměru dvanáct let, stávalo se ale také, že se protáhla na více než dvě desetiletí. Jako příklad uvedl NKÚ přeložku silnice I/14 u Nového Města nad Metují. V době, kdy kontroloři na ministerstvu dopravy byli, se připravovala již 22 let – stanovisko EIA bylo vydáno v roce 1997 – a zahájení stavby zdaleka nebylo na obzoru. Přípravu komplikovaly námitky občanů proti plánované trase i obtížná protihluková ochrana. Podobná je situace i v případě obchvatu Olbramovic na silnici I/3.
Podle ministerstva jde o extrémní případy a navíc ukázku toho, že resort nemůže leccos ovlivnit. „Spíše ukazuje na dlouhodobou neschopnost místních samospráv nalézt shodu nad jednou variantou, kterou by stát mohl dále efektivně v přípravě směrem k realizaci vůbec sledovat,“ uvedlo ministerstvo.
Kontroloři připustili, že by situaci mohly zlepšit novely z loňského roku, které zavedly možnost společného územního a stavebního řízení a také pro vybrané stavby povolily mezitímní rozhodnutí. Tím je možné za určitých okolností vyvlastnit pozemky potřebné ke stavbě a teprve potom vést spor o výši náhrady. Podle NKÚ ale jsou zákony zatím účinné příliš krátce, a tak se jejich vliv v době kontroly neprojevil.
Za pozitivní považuje kontrolní úřad, že se stavělo docela levně. Skutečné náklady byly o 30 procent nižší, než kolik předpokládalo Ředitelství silnic a dálnic v zadávacích řízeních. Podle NKÚ se pozitivně projevil vyšší počet uchazečů o veřejné zakázky. Kontroloři však zapochybovali, zda to znamená, že se stavělo hospodárně. Silničáři totiž vycházeli z třídníku stavebních konstrukcí a prací, který ministerstvo dopravy stanovilo, ovšem ze srovnání cen v něm a průměru z 23 nabídek z různých zadávacích řízení kontrolorům vyšlo, že jsou údaje v třídníku nadhodnocené.
„Podle NKÚ nebyla tato cenová databáze účinným nástrojem pro hospodárnou realizaci staveb a stanovení předpokládané hodnoty v zadávacích řízeních na výběr dodavatelů stavebních prací,“ stojí proto v závěrečné zprávě z kontroly.
Stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic spravuje pouze dálnice a silnice I. třídy. Těch je v Česku 69 o celkové délce přes 5800 kilometrů. Délka sítě státních silnic se před čtyřmi lety výrazně zkrátila – dříve k nim byly řazeny i rychlostní silnice. Ty však od počátku roku 2016 nechalo ministerstvo dopravy přeřadit mezi dálnice.