Více než tři roky připravovalo ministerstvo dopravy a posléze Ředitelství silnic a dálnic přeznačení rychlostních silnic. Jde o naplnění tzv. nového pojetí dálniční sítě, která s existencí rychlostních silnic v dosavadní podobě již nepočítá. Z většiny se od 1. ledna stanou dálnice, z několika dalších silnice pro motorová vozidla s omezením rychlosti na 110 km/h. Jak se tedy s Novým rokem změní dálniční síť?
Rychlostní silnice zanikají. Z většiny budou dálnice, na dvou auta zpomalí
Rok 2015 byl pro české dálnice smutný. Za 365 dnů se neprodloužila ani o kilometr. Se začátkem roku však přibude zhruba 400 kilometrů – aniž by se přitom fakticky postavilo cokoli nového.
K dosavadním dálnicím D1, D2, D3, D5, D8 a D11 přibudou D4, D6, D7, D10, D35, D46, D48, D52, D55, D56 a D0. Do kategorie dálnic se vrátí také dosud neuskutečněné projekty příhraničních úseků dálnic D3 či D11, které před časem silničáři kvůli méně náročným parametrům přeznačili na rychlostní silnice.
Dálnice
Dálnicí D49 by potom měla být komunikace, která bude pokračovat od hulínské dálniční křižovatky na východ.
O které úseky se dálniční síť rozšíří?
Jak se změní silniční síť od Nového roku? (zdroj: ČT24)
Stejná značka, jiná pravidla
Rychlostní silnice jako zvláštní kategorie komunikací od roku 2016 v Česku již nebudou. Přesto zůstane mezi silnicemi I. třídy zvláštní skupina, kde budou pravidla k řidičům velkorysejší. „Díky tomu, že jsme z rychlostních silnic udělali dálnice, uvolnila se nám značka silnice pro motorová vozidla,“ uvedl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Značku nově řidiči naleznou na většině směrově oddělených vícepruhových silnic.
Oproti dosavadní úpravě však nebudou pro řidiče platit stejná pravidla jako na dálnicích, maximální povolená rychlost na silnicích pro motorová vozidla klesne na 110 km/h. Značka silnice pro motorová vozidla se podle nových pravidel může objevit i na komunikaci, která nemá oddělené jízdní pásy, na takové ale platí limit 90 km/h.
Silnice I/37
Silnicí pro motorová vozidla s rychlostí do 110 km/h bude například cesta mezi Hradcem Králové a Pardubicemi nebo čtyřpruhové úseky mezi Karlovými Vary a Teplicemi. Současně do kategorie silnic pro motorová vozidla spadne (resp. v ní zůstane) několik dosavadních rychlostních silnic. Konkrétně jde o severočeský úsek původní R35 od Turnova do Liberce a R63 z Teplic k provizornímu začátku severní větve D8.
- I/7 Chomutov – Křimov
- I/11 v Ostravě (Poruba – Zábřeh); Ostrava – Havířov
- I/13 Karlovy Vary – Ostrov; Jirkov – Komořany; Starý Most – Bílina; Bílina – Teplice
- I/20 Plzeň – dálnice D5; Nová Hospoda – Písek
- I/23 Brno – dálnice D1
- I/26 Plzeň – dálnice D5
- I/27 Plzeň – Dobřany (konec čtyřpruhového úseku)
- I/34 České Budějovice – Jivno
- I/35 Ohrazenice – Chrastava; Křelov – Olomouc
- I/37 Pardubice – Hradec Králové
- I/38 Jihlava – dálnice D1
- I/43 Brno – Česká
- I/44 obchvat Postřelmova
- I/48 Český Těšín (70. km) – státní hranice
- I/50 Brno – dálnice D1
- I/56 v Ostravě (dálnice D1 – Českobratrská)
- I/57 Jablůnka – Vsetín
- I/63 Teplice – dálnice D8
- Městský okruh v Praze
Silnice pro motorová vozidla včetně těch, které do konce roku 2015 patří mezi rychlostní silnice, jsou pro osobní auta bez poplatku. Mýtné pro nákladní dopravu odpovídá zpoplatnění státních silnic.
Dálnice v roce nula
Velkým přeznačením dálniční sítě začíná rok, který by řidiče měl potěšit i skutečným otevřením nových dálničních úseků, zejména ŘSD slibuje dlouho odříkaný úsek D8 přes České středohoří. Bude také pokračovat modernizace D1, která má nabrat na obrátkách, pracovat by se během roku mělo až na osmi úsecích.
obrázek
Rok 2015 byl naopak mimořádně chudý co do nových dálnic. K dosavadní síti nepřibylo nic, k síti rychlostních silnic, které jsou nově přeznačené na dálnice, přibyly pouze čtyři kilometry R6/D6 mezi Lubencem a Bošovem. Může se to zdát paradoxní vzhledem k tomu, že celý rok 2015 poznamenaly rozsáhlé uzavírky, neboť se stát snažil na poslední chvíli využít peníze z evropských fondů. Částečně však šlo o části staveb, které budou pokračovat i napřesrok, většinou potom o opravy již existujících silnic.
Silničáři v roce 2015 také dokončili některé přeložky silnic I. třídy, které slouží jako obchvaty. Částečnou úlevu přinesly obyvatelům Chrudimi nebo Žďáru nad Sázavou. Nelze ale zapomenout na patrně největší dopravní událost roku 2015 – otevření tunelového komplexu Blanka. Ten není součástí státní silniční sítě, spravuje jej Praha, která také stavbu financovala. Řidiči do nitra tří na sebe navazujících tunelových úseků poprvé vjeli 19. září.
Doprava v Praze po otevření tunelu Blanka