Končící zima podle silničářů nejspíš způsobila největší škody za posledních deset let. Vyčíslit je zatím neumějí, protože teď teprve začíná oprava prvních děr. Zvýšené náklady mohou být citlivé hlavně pro kraje a obce, těm se propadly kvůli covidu-19 příjmy.
Riziko, že do některého z výtluků auto najede, je třeba na kladenském přivaděči k dálnici D7 vysoké. Štáb tam našel jedenáct výraznějších kráterů na kilometr. Některé z nich z dálky nejsou skoro vidět. Může to vést třeba k sérii nehod, jako se to stalo začátkem února na hlavním tahu z Olomouce na Hradec Králové.
Podle silničářů je letos zřejmě nejhorší zima za posledních deset let, aspoň co do počtu závad. Na hlavních tazích se teď velmi často objevují praskliny, které brzy přejdou do hluboké díry. „Nejprve vidíme praskliny ve vozovce, kudy se dodává voda do té ložné vrstvy vozovky i do spodní vrstvy. Dál se z ní stane počínající výtluk, kde voda vlivem mrazu asfalt roztrhala,“ popisuje vznik děr mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
Nejhorší výtluky silničáři látají takzvanou studenou směsí. Její trvanlivost ale bývá často jen ve dnech. Stálejší opravy teprve začínají. Na dálnici D1 mezi Lipníkem a Ostravou se už zimní výtluky začínají spravovat litým asfaltem. Ten může životnost prodloužit ještě o pár let. Podobně to v Česku nyní dělají dělníci na desítkách míst.
„Byly nízké teploty, kolem minus dvaceti, pak přišlo prudké oteplení, to je to nejhorší, co může vozovku potkat,“ vysvětluje technicko-provozní náměstek Správy a údržby silnic Moravskoslezského kraje Milan Novák.
„Desítky výmolů a výtluků se začnou objevovat teď při oblevě. Prosím řidiče, aby do doby, než je aspoň označíme, byli velmi opatrní,“ varuje Jan Rýdl. Opatrnost je vlastně jediná rada, i když vymáhat škodu za poškozené auto na správci komunikace lze.
