Do Lán přijeli za prezidentem republiky ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) spolu s policejním prezidentem Janem Švejdarem. Ten se hlavě státu oficiálně představil a seznámil ho se svými prioritami, ke kterým počítá boj proti drogám a zlepšení situace na silnicích. Miloš Zeman se také ptal na okolnosti trestních stíhání komunálních politiků, Jan Hamáček však míní, že s takovou otázkou je lepší obrátit se na státní zastupitelství a resort spravedlnosti.
Setkání prezidentů. Hlavě státu se představil šéf policie, Zeman se zajímal o stíhání starostů
I když do Lán dorazil i ministr Hamáček, především se přijel prezidentu Miloši Zemanovi představit nový policejní prezident. Představil mu své priority, podle ministra vnitra Jana Hamáčka hovořil o boji s drogovou kriminalitou a bezpečnosti na silnicích. To jsou ostatně témata, která Jan Švejdar akcentoval již při nástupu do funkce počátkem prosince.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že Švejdar zdůraznil i boj s ekonomickou kriminalitou, což bylo jedno z témat, o které se hlava státu zajímala. „Ujistili jsme ho, že je to jedna z priorit nového vedení policie. Sekce finanční policie, která je v rámci Národní centrály proti organizovanému zločinu, bude také adekvátně posílena,“ doplnil Jan Hamáček.
Jan Hamáček: „Hlavním cílem bylo představit nového policejního prezidenta“ (zdroj: ČT24)
Hlava státu se dozvěděla i o některých problémech policie, k nimž ministr vnitra řadí nákup nových vozidel. „Stále se nedaří obnovit vozový park. Více než 70 procent vozidel už je za zenitem,“ připustil Hamáček. Celkově setkání s prezidentem vnímal jako „velmi otevřené a velmi věcné“.
Prezidentův mluvčí před jednáním avizoval, že se bude Miloš Zeman zajímat také o kriminalizaci rozhodování místních politiků. Jako vážný problém to vnímají sami starostové. Podle mluvčího si stěžují na negativní dopady stíhání, které přetrvají i v případě, že padne osvobozující verdikt.
Stíháním členů místních samospráv se zabývala i analýza, kterou si loni nechalo zpracovat Nejvyšší státní zastupitelství. Podle žalobců se ale nepotvrdilo, že by například byla policie v případě komunálních politiků nepřiměřeně aktivní. Stíhání podle analýzy v 76 procentech případů začíná po trestním oznámení.
Ministr vnitra připustil, že „se stalo zvykem, že podávání trestních oznámení je legitimní součást politického boje“, ale připomněl, že když je policie dostane, musí se jimi zabývat. Nemyslí si, že by s tím on nebo policejní prezident mohli něco dělat. „Není to otázka na policii. Pánem trestního řízení je státní zástupce, takže je to spíše otázka na ministra spravedlnosti,“ poukázal.