Prezident Miloš Zeman se domnívá, že rozhodnutí Senátu odmítnout nominaci Aleše Gerlocha uškodilo Ústavnímu soudu. Soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka však upozorňuje, že situace není výjimečná a akceschopnost soudu není výrazně omezena. Senát naopak perfektně splnil svou ústavní roli, uvedl Šimka v pořadu Události, komentáře.
„Je dobré říci, že není žádná ostuda nebýt schválen. To se stává a stávalo se to vícekrát všem třem prezidentům. Pan profesor Gerloch zůstává i po neschválení uznávaným akademikem a profesionálem, ale prostě nebude ústavní soudce, alespoň ne v této konstelaci vztahů mezi prezidentem a Senátem,“ uvedl Šimka pro ČT24.
Bývalý prezident Václav Havel navrhl na post ústavního soudce celkem 21 lidí, dva návrhy mu neprošly. Nejvíc neúspěšných návrhů má na kontě druhý český prezident Václav Klaus, který navrhl také 21 lidí, neprošlo jich ale devět. Současná hlava státu Miloš Zeman dosud navrhl 19 jmen, z toho čtyři osobnosti, včetně Gerlocha, neprošly.
„Senátoři se ptali na zcela legitimní věci“
Senátoři kandidaturu Aleše Gerlocha neschválili v tajné volbě. Obdržel pouze 19 ze 64 odevzdaných hlasů. Proti se už předem postavili zástupci lidovců, TOP 09, Starostů a uskupení Senátor 21.
„Myslím, že Senát tady naprosto perfektně splnil svou ústavní roli. To znamená, že si, jak se říká, progriloval kandidáta, který byl předložen prezidentem. Zcela legitimně se zajímal o jeho minulost a názory,“ komentuje Šimka středeční volbu.
Šimka v této souvislosti připomíná nedávné schvalování soudců nejvyššího soudu ve Spojených státech amerických. „Tam si to ti soudci užili ještě daleko více, než si to užil pan profesor Gerloch,“ říká s nadsázkou.
„U pana profesora se senátoři ptali na zcela legitimní věci, na minulost, na to, co si myslí o hodnotách, o právu, možná trochu o životě, jestli to, co si myslí, opravdu nějak projevil, jestli si to myslí dlouhodobě, jestli je na něj spoleh,“ říká Šimka. „A pak to nějak zhodnotili, to je jejich věc,“ dodává.
Nejvyšší nároky
Šimka zdůraznil, že je správné klást na ústavní soudce nejvyšší nároky. „To je patnáct lidí, kteří mají fakticky nejvyšší moc ve státě, oni mohou zrušit zákon, dokonce mohou zrušit i ústavní zákon za nějakých výjimečných okolností. Ti lidé opravdu drží v rukou klíče k české legislativě,“ upozornil. „To musí být opravdu ti nejlepší z nejlepších, když to zjednoduším, a možná spíše ti nejmorálnější z nejlepších.“
Vhodný kandidát na ústavního soudce musí být podle Šimky přijatelný pro prezidenta i pro Senát. „Měl by to být někdo, kdo je obecně respektován v právnické obci, je prezidentovi názorově blízký, to je zcela v pořádku, že se prezident snaží prosadit názorově sobě blízké lidi, ale zároveň je i politicky a hodnotově přijatelný pro Senát.“
Nový ústavní soudce má nahradit Jana Musila, který koncem ledna skončil ze zdravotních důvodů. Ústavní soud nyní funguje ve 14 lidech. Podle Šimky to práci soudu může částečně ovlivnit, ale jeho akceschopnost to výrazně neohrozí.
„Ta situace dnes je výrazně jiná než za prezidenta Klause, kdy se uvolnilo několik mandátů ústavních soudců. Tady máme jeden mandát, který není obsazen, jinak máme čtrnáct soudců jmenovaných a soud vydrží obsazen, pokud se nestane něco mimořádného jako nemoc, do roku 2023, kdy už bude nový prezident,“ uvedl Karel Šimka.
