O rozpočtu na rok 2020 jednala v pátek koaliční rada. Schůzku si vyžádala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), protože chce navrhovat úspory v mandatorních výdajích. Jejím nejzásadnějším návrhem je plán na propuštění deseti procent státních zaměstnanců kromě učitelů a příslušníků bezpečnostních složek.
Schillerová navrhuje propustit desetinu úředníků, chce tak ušetřit sedm miliard ročně
Od desetiprocentního snížení stavu státní správy si ministryně slibuje ušetření asi sedmi miliard korun ročně, které by mohla použít na jiné priority, například zvýšení investic nebo platů zbylých státních zaměstnanců.
Ministryně odůvodnila tento krok tím, že při tvorbě rozpočtu pro rok 2020 bude potřeba vycházet z předpovědi sníženého růstu HDP na hodnotu 2,5 procenta. Podle Schillerové je na to český stát dobře připravený, chce nicméně spořit na straně mandatorních výdajů. „Prostě musíme škrtat,“ prohlásila.
Schillerová šla podle reportéra ČT Petra Vaška na jednání koaliční rady s tím, že na ty nejzásadnější priority vlády jako zvyšování důchodů, růst platů učitelů o 15 procent nebo domluvené zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun v příštím roce ještě prostředky budou.
Tím to však podle ministryně končí a mandatorní výdaje se nemohou dál zvyšovat, pokud má schodek státního rozpočtu zůstat v maximální výši 40 miliard korun. Takto stanovený schodek je přitom pro Schillerovou „zcela zásadní a zcela nepřekročitelný“.
Vláda chce snižovat výdaje státu
Na brífinku po jednání koaliční rady uvedl premiér Andrej Babiš (ANO), že požádal ministry o přehled vývoje počtu pracovníků v jejich rezortech, včetně příspěvkových organizací, od roku 2004. Premiér je přesvědčen, že tam jsou značné rezervy. Vyzval ministry k šetření, mj. ke snížení výdajů na externí služby.
Diskuse na radě se týkala oblastí, kde by bylo možno zvýšit příjmy státního rozpočtu. Například ve zdanění tvrdého alkoholu, jednání o digitální dani (zatím se hledá celoevropské řešení, ale například Rakousko prý volí vlastní přístup), regulace rezerv pojištoven či zdanění hazardu. Musíme se podívat, zda tam není prostor pro navyšování příjmů státního rozpočtu, řekl Babiš.
Hlavní prostor k šetření ale vidí ve výdajích státu. „Tam jsou obrovské rezervy, hlavně u IT firem, kde bohužel historicky jsme v područí některých firem, které monopolně obsadily některé rezorty, ale určitě je možnost i tam dosáhnout významné úspory,“ poznamenal premiér. Zdůraznil také, že rozpočet na příští rok bude velmi náročný.
Prostor pro měkké přistání
Ministryně Schillerová na brífinku přípomněla nejnovější prognózu svého úřadu, v níž se počítá se zpomalením letošního růstu české ekonomiky na 2,5 procenta. Listopadová prognóza přítom počítala s růstem ve výši 2,9 procent. Důvodem zpomalení růstu je především zhoršení ekonomického vývoje v zahraničí.
Schillerová uvedla, že česká ekonomika je dobře připravena na tzv. měkké přistání. Má přebytkové veřejné finance, snižuje dluh vládních institucí, má nastartovány investice a nezaměstnanost je rekordně nízká. Nyní se chce ministryně zaměřit na snižování provozních výdajů ministerstev i na revizi sociálních dávek, včetně tažení proti jejich zneužívání.
Při odpovědích na dotazy novinářů se Babiš vyjádřil k dřívější návrhům zejména ČSSD na zdanění bank (ev. dalších sektorů). Zkušenosti ze zahraničí podle něho ukazují, že banky vyšší zdanění přenesou na klienty, na občany. „Nefunguje to, není to dobrá cesta,“ dodal premiér.
K návrhu na obědy zdarma do škol řekl, že nic není rozhodnuto. Zmínil negativní ohlas škol v Česku na tento návrh, který podle něho již dobře funguje například ve Finsku a na Slovensku. Doplnil, že je tady možnost přiklonit se k rozšíření programů, které jsou speciálně pro děti z chudších rodin a propojit programy ministerstva práce a ministerstva školství. Nic ale ještě není dořešeno.
„V našem státě vzniklo tolik různých úředníků na administraci evropských peněz jenom proto, abychom čerpali tyhle měkké programy (míněna například činnost neziskových organizací), místo toho, abychom se soustředili na peníze z Evropy na investice,“ zdůraznil také Babiš.
„Pokud premiér a ministryně financí jasně deklarují, že se bude sahat k úsporám, tak mi z toho vychází, že programy, vyžadující další peníze, typu školní obědy zdarma, nebudou na programu dne,“ uvedla k brífinku předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Ona osobně by podpořila vyšší zdanění nejen tvrdého alkoholu, ale i piva a vína, protože na spotřební dani z alkoholu „se vybírá opravdu málo peněz“. Alkohol máme jeden z nejlevnějších ve vyspělých zemích, dodala s tím, že by se to pozitivně odrazilo i na zdravotním stavu obyvatelstva.