Soudy a státní zastupitelství se v tomto týdnu zabývaly několika případy, kdy pachatelům hrozí výjimečné tresty, tedy 20 a víc let vězení, případně doživotí. Právě nejvyšší možný trest si v Česku aktuálně odpykává skoro padesát lidí, v drtivé většině mužů.
Za brutální vraždu hrozilo doživotí i někdejšímu boxerovi Alainu Banongovi, kterému krajský soud v Brně nakonec vyměřil 23 let za mřížemi. Ve stejném městě ubil jiného muže nářadím, poté jej zapálil v autě. Policie ho dopadla po honičce, jel v kradeném vozidle, byl pod vlivem drog.
Před soudem stanul už před více než rokem, kvůli vyhrožování smrtí přes sociální sítě. Tehdy dostal osm měsíců s odkladem na dva roky. „Měli jsme společnou kamarádku, se kterou on měl nějaký intimní vztah, který, když potom končil, tak proběhla nějaká milostná aféra mezi mnou a dotyčnou a po třech letech mi začal vyhrožovat usmrcením,“ sdělil loni poškozený.
„Ty výhrůžky měly takovou sílu, že se poškozený mohl obávat o svůj život,“ prohlásila tehdy státní zástupkyně z Městského státního zastupitelství v Brně Dagmar Hanslíková.
Trojnásobná vražda na Prostějovsku
Před několika dny policie – v jiném případě – navrhla obžalovat devětadvacetiletého muže z několikanásobné vraždy. V dubnu podle ní ubodal svého bratra, sestru a otce. I jemu hrozí výjimečný trest.
„Naplánoval de facto likvidaci celé své rodiny, promyslel si způsob provedení činu, naplánoval místo, dobu spáchání, vycházel z denního harmonogramu členů. K vraždám pachatel použil vojenské bojové nože,“ popisuje vedoucí odboru obecné kriminality z KŘP Olomouckého kraje Jan Lisický. Podle policie muž nebyl pod vlivem alkoholu nebo drog. Motivem byly problémy v rodině.
Spartakiádního vraha odhalil kriminalista Markovič
S výjimečným trestem je teď ve věznicích v Česku skoro 200 lidí. Vysoká závažnost zločinu a obzvlášť ztížená náprava jsou důvody k sazbám mezi dvaceti a třiceti lety. Pokud soud označí zločin za zvlášť zavrženíhodný a jsou splněny i další zákonné podmínky, ukládá trest doživotní. Aktuálně se to týká čtyřiceti šesti lidí.
Trest smrti v Československu skončil v roce 1990. Posledními popravenými byli o rok dřív dva muži, oba za zavraždění manželek a dětí. Stejnému trestu se vyhnul takzvaný spartakiádní vrah. V době spáchání vražd a pokusů o ně mu bylo patnáct – a kvůli tomu ho soud poslal do vězení jen na deset let. Z ústavní léčby pak byl propuštěn v roce 2004.
Kriminalisté nejprve nevěřili, že by měli hledat tak mladého pachatele, nakonec ale museli změnit názor. Jiřího Straku odhalil tým Jiřího Markoviče, jednoho z nejznámějších českých kriminalistů. Po letech se setkali i před televizní kamerou Reportérů ČT. Někdejší dlouholetý šéf takzvané pražské mordparty zemřel tento týden. Bylo mu 79 let.
K policii nastoupil Markovič v 60. letech. V těch 80. začal šéfovat jednomu ze dvou tehdejších pražských oddělení vražd. Nejhorší vzpomínky měl na případy, ve kterých byly oběťmi děti. S těmi se nedokázal srovnat.
Obecně pak byl Jiří Markovič proti trestu smrti – kvůli nebezpečí omylu. „Kdyby to byl jeden z deseti tisíců lidí, tak to nestojí za to,“ říkal. Lepší by podle něj bylo naopak sčítání trestů bez možnosti zkrácení.
