Rozpočet ministerstva kultury má vzrůst o 440 milionů, vzešlo ze schůzky Schreiera se Schillerovou

5 minut
Události: Osudy ministerstva kultury
Zdroj: ČT24

Náměstek René Schreier pověřený vedením ministerstva kultury se dohodl s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) o navýšení rozpočtu na příští rok o 440 milionů korun. V tiskové zprávě to sdělil resort financí. Schreier řekl, že budou pokračovat jednání o přibližně stovce milionů, které by měly jít na platy pracovníků v kultuře, a že vyjednal také výdaje pro projekty ministerstva do roku 2022 v objemu asi miliardy korun. Rozpočet na příští rok bude vyšší než letos, dynamika růstu a přibližování se k jednomu procentu slibovanému ve vládních závazcích se ale zpomalila.

Letos výdaje ministerstva činí asi 14,78 miliardy korun, v příštím roce by to po započtení nově slíbené sumy mělo být přibližně 14,8 miliardy. Ministerstvo kultury dříve uvádělo, že by sumu navrženou na příští rok, která byla o přibližně 424 miliony nižší proti letošnímu rozpočtu, chtělo zvýšit o 700 milionů. Premiér Andrej Babiš (ANO) při odchodu ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) z funkce zmiňoval miliardu korun. Při prvních jednáních o rozpočtu letos v únoru byl návrh na příští rok dokonce o 2,2 miliardy korun nižší než letos.

„Miliarda byla v kategorii ideální stav, 700 milionů byly minimální požadavky, ale hlavním naším cílem bylo, abychom udrželi nebo zvýšili celkové výdaje oproti rozpočtu letošnímu. Což se podařilo,“ řekl Schreier. Primární bylo podle něj zajistit dofinancování evropských projektů, ale i oblast platová. „Tam teď nemáme víceméně nic promítnuto,“ uvedl. Náměstek s ministryní jednal nečekaně, jejich setkání bylo dlouho plánované na pondělí 19. srpna.

Ministerstvo chtělo ohledně platů změnu tak, aby zaměstnanci jeho příspěvkových organizací přešli z první platové třídy do druhé. „To jsme rozjednali a budeme pokračovat v jednání dál na velké tripartitě,“ řekl Schreier s tím, že ve hře je dalších 100 milionů korun pro tyto účely, které by měly rozpočet ještě navýšit.

Doplnil, že resort nebude krátit počet svých zaměstnanců o tři procenta, jak schválila vláda. „Znamenalo by to pro nás minus 197 lidí, na základě výsledků a přiděleného objemu se pracovní místa krátit nebudou, ani se nebudou krátit peníze na provoz, to pokládám za úspěch,“ řekl.

Část příspěvkových organizací i dalších kulturních institucí napojených na finance z ministerstva kultury má i přesto strach o vlastní rozpočet. Zdůrazňují zejména to, že původní plán získat pro tento resort jedno procento HDP nemá kdo politicky obhájit a vyjednat. „Velice špatně se plánují velké kulturní akce, my potřebujeme mít toho partnera,“ kritizuje třeba ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Helena Koenigsmarková.

Kritika posledního dění na ministerstvu hlavně na hlavu posledního ministra Antonína Staňka (ČSSD) se snesla také od odvolaných členů Rady pro klasickou hudbu ministerského Programu státní podpory festivalů profesionálního umění. Ty totiž Staněk odvolal krátce před svým koncem ve funkci.

Mezi odvolanými je pedagog a bývalý rektor JAMU Ivo Medek nebo rektor Masarykovy univerzity a senátor Mikuláš Bek (za STAN). Odvolaní poslali v úterý ministerstvu otevřený dopis se žádostí o omluvu. Své odvolání považují za hrubé znevážení práce, kterou vykonávali a za dehonestaci své profesní cti a etické integrity.

Oprava památek

Ministerstvo financí uvedlo, že nynější navýšení rozpočtu je určeno „primárně na opravy a obnovy kulturních památek, dále na dlouhodobý program investiční podpory a kofinancování projektů kulturní infrastruktury a také na podporu interpretačního umění“.

Dlouhodobý program kofinancování projektů kulturní infrastruktury se týká zejména regionů a měly by se v nich sdružovat peníze státní a z dalších veřejných zdrojů. Pro příští rok v něm podle Schreiera na ministerstvu kultury bude 80 milionů korun, pro roky 2021 a 2022 pak po 100 milionech. Jako příklad projektů náměstek uvedl výstavbu dlouho připravované nové budovy Západočeské galerie v Plzni, Moravskoslezské vědecké knihovny nebo opravu sokolovského zámku.

Dalších 80 milionů je pro příští rok a také dva následující roky určeno na takzvanou materiálně-technickou obnovu státních příspěvkových organizací, tedy hlavně na rekonstrukce staveb patřících státu a spadajících do resortu kultury. Opravovat by se z těchto peněz měl třeba zámek Hradec nad Moravicí, Belarie v zahradě českokrumlovského zámku nebo zámek Bučovice.

Pro spolufinancování stavebních či rekonstrukčních projektů placený z evropských peněz má resort na roky 2019 až 2022 vyjednáno podle Schreiera 400 milionů, které půjdou třeba na opravy Karlštejna, zámků v Telči, Uherčicích a Vimperku, hradu Pernštejna nebo stavbu nového skleníku v Arboretu Nový Dvůr zřizovaného Slezským zemským muzeem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová zelená úsporám uzavírá příjem žádostí o dotace

Program Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, dočasně uzavírá příjem žádostí o dotace. Důvodem je velký zájem žadatelů, který vedl k rychlejšímu vyčerpání peněz vyhrazených pro tento rok. Již podané žádosti pokračují bez omezení. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě. Letos se příjem žádostí spustil dvacátého února a měl původně trvat přesně rok.
před 1 hhodinou

Rusko uložilo Češce v nepřítomnosti 13 let za účast v bojích na Ukrajině

Ruský soud v nepřítomnosti uložil Češce třináct let vězení za účast v bojích na straně Ukrajiny. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na sdělení vyšetřovacího výboru, který v Rusku plní úlohu federálního úřadu pro vyšetřování nejzávažnější kriminality. Podle tvrzení ruského soudu Češka působila u ukrajinské dronové jednotky.
před 1 hhodinou

Nová Huť propustí asi 250 lidí

Společnost Nová Huť (dříve Liberty Ostrava) propustí asi 250 lidí, řekl ČT generální ředitel Radek Strouhal. Nepůjde podle něj o zaměstnance přímo z výroby, ale například z údržby. Pro výrobu podnik lidi naopak nabírá a přesun k linkám nabízí i propouštěným zaměstnancům, řekl Strouhal. Podle odborového předáka Petra Slaniny může nastat problém, protože huť přijde o experty z údržby, kteří znají specifická zařízení. Hromadné propouštění už firma nahlásila úřadu práce.
před 2 hhodinami

Hlubuček podle bývalého ředitele DPP nebyl členem zločinecké skupiny

Bývalý ekonomický ředitel pražského dopravního podniku (DPP) Matej Augustín viněný v kauze Dozimetr v pondělí u soudu prohlásil, že spolu s dalšími aktéry případu působil v organizované zločinecké skupině, jejímž cílem bylo z firmy nelegálně vyvádět peníze. Obžalovaného někdejšího náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) však za člena této skupiny nepovažoval. Augustín začal spolupracovat s policií a státní zástupce ještě před zahájením hlavního líčení jeho obžalobu v případu rozsáhlé korupce v DPP stáhl.
před 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali volbu nového šéfa sněmovny

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o volbě předsedy Poslanecké sněmovny, sundání ukrajinské vlajky z budovy dolní komory nebo zastoupení mladé generace v politice. Pořad se věnoval také plánu odměn pro šéfa automobilky Tesla Elona Muska či sporům o název stanice Olbrachtova připravované linky pražského metra D. Diskuse se účastnili jazykovědec Karel Oliva, někdejší politik Jiří Dolejš, spisovatelka Markéta Lukášková, novinář Dalibor Balšínek a komentátor Petros Michopulos. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Demografové upozorňují na další citelný propad porodnosti

Tuzemská společnost se co do své velikosti a síly neobnovuje. K několika letům klesající porodnosti a plodnosti přibyl nyní i propad salda migrace, kdy se víc lidí ze země vystěhovalo, než kolik se do ní přistěhovalo. Tématu příčin, dopadů a řešení demografického regresu se věnuje nová epizoda pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance s podtitulem Proč se nerodí děti.
před 8 hhodinami

Žen v armádě přibývá

Do armády vstupuje stále víc žen. Momentálně tvoří už patnáct procent vojska. Podíl tak převyšuje průměr zemí NATO. V nejvyšších armádních pozicích ale stále dominují muži. V české armádě je nyní přes čtyři tisíce vojákyň. Od roku 2023 zhruba o čtyři sta víc. Momentálně nejvyšší hodnost v armádě, kterou zastávají ženy, je plukovnice. Generálskou hodnost měly v historii jen dvě ženy – první byla v roce 2017 Lenka Šmerdová.
před 8 hhodinami

Nové léky zmírňují záchvaty i u těžkých forem epilepsie

Nadějí pro pacienty s epilepsií jsou dva nové léky. Zmírnit záchvaty pomáhají i u takzvaného LGS syndromu, což je jedna z nejvážnějších forem nemoci. Časté epileptické záchvaty mohou vést k mentální retardaci i poruchám chování. Specialisté teď hledají rodiny, které o nových možnostech terapie ještě nevědí. Podle lékařů existují desítky typů epilepsií od závažných forem až po lehké, důležitá je proto správná léčba.
před 9 hhodinami
Načítání...