Rozhodce ze sporu s Diag Human Kužel má nárok na tři miliony, odměnu vysoudil navzdory vládě

Více než tři miliony korun náleží rozhodci z arbitráže s Diag Human Petru Kuželovi. Nepravomocně tak rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2, upozornil server Seznam zprávy. Je prvním z rozhodců, který u soudu uspěl, soudí se ale i další dva. Odměny jim nevyplatila vláda, která se nedokázala shodnout na jejich výši.

Petra Kužela – tehdy prezidenta Hospodářské komory – kdysi jmenoval do arbitrážního tribunálu ve sporu státu se společností Diag Human soud. Za své působení nyní chce od státu více než tři miliony, ačkoli stát původně poukazoval na dohodu z 90. let, podle kterých mělo arbitrům dohromady připadnout pouze půl milionu. Obvodní soud pro Prahu 2 však podpořil Kužela, přiznal mu 3 092 000 korun.

„Je velmi pozitivní, že soud vyhověl mé žalobě. Je zcela standardní, že za odvedenou práci by mělo být zaplaceno,“ řekl Petr Kužel Seznamu. Ministerstvo zdravotnictví se k verdiktu zatím nechce vyjádřit. „Jedná se o rozhodnutí soudu prvního stupně, není pravomocné a ministerstvu ještě nebylo doručeno písemné vyhotovení rozsudku,“ zdůvodnila jeho mluvčí Štěpánka Čechová.

Se státem se soudí i další dva porotci z arbitráže Milan Kindl a Jiří Schwarz, kteří rovněž nedostali zaplaceno. Bývalý děkan Národohospodářské fakulty Schwarz již má za sebou jeden rozsudek, který k němu nebyl příznivý, ale odvolal se.

Žaloby podali rozhodci poté, co vláda odmítla jejich nárok celkem více než na devět milionů korun. Loni vládu upozornili, že se na zaplacení odměny dohodli s bývalým ministrem zdravotnictví Martinem Holcátem.

Podle ministerstva měli dostat celkově 18,5 milionu, polovinu z toho od státu. Tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) s vyplacením peněz souhlasil, proti byli ale členové vlády z hnutí ANO, kteří považovali částku za příliš vysokou a chtěli, aby stát zůstal u původně dohodnutého půl milionu. Nakonec se kabinet na žádné jiné částce nedohodl, rozhodci pak podali žaloby s odůvodněním, že hrozilo, že uplyne doba, do které jim vláda měla peníze schválit.

Od počátku 90. let

Spor státu a Diag Human se táhne již od počátku 90. let, kdy tehdejší federální ministr zdravotnictví Martin Bojar sdělil dánské firmě Novo Nordisk, že má pochybnosti o solidnosti společnosti Conneco (z níž se pak stala Diag Human). Novo Nordisk pak odstoupila ze společného projektu na obchod s krevní plazmou a Conneco také nezískala očekávané zakázky v Československu.

Tvrdí, že jí tak stát způsobil škodu, v roce 2009 si včetně úroků nárokovala přes 11 miliard korun. O rok dříve rozhodla první arbitráž, že má stát vyplatit firmě zhruba osm miliard.

Sporný dopis ministra zdravotnictví Martina Bojara firmě Novo Nordisk
Zdroj: ČT24

Trojice rozhodců Kindl, Kužel a Schwarz však vydala v roce 2014 usnesení, že věc byla rozhodnuta již v roce 2002, kdy stát firmě vyplatil 326 milionů za poškození dobrého jména, takže všechna následující rozhodnutí ve věci nemají žádné právní účinky. Stát to interpretuje jako své vítězství a konec pře.

Spory tím však neskončily, soudy v zahraničí nadále rozhodovaly, zda má Diag Human nárok na peníze z arbitráže z roku 2008. Letos na jaře přinesl server Hlídacípes.org zprávu, že lucemburský soud rozhodl, že Diag Human může nechat zabavit peníze České republiky na účtech vedených v zemi. Naproti tomu ve Velké Británii či Belgii vyhrála v podobných sporech Česká republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čeští lékaři loni vyměnili nejvíc orgánů od zahájení transplantací

Lékaři v Česku loni transplantovali pacientům 952 orgánů, což je nejvíc od prvního voperování orgánu od dárce v roce 1961. Dosud byl rekordním rok 2018. Meziročně jde o nárůst zhruba o desetinu. Vyplývá to z údajů Koordinačního střediska transplantací. Rekordní byl počet dárců orgánů i operovaných srdcí, plic a ledvin. Naopak nejméně od roku 2011 bylo na konci roku čekajících na transplantaci, na čekací listině je zapsáno 923 osob.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slučování krajů není podle Holiše řešení, Grolich zdůrazňuje spravedlivé financování

Před 25 lety vzniklo v Česku čtrnáct krajů, už tehdy se však objevovaly hlasy, že některé regiony vznikly uměle, jsou různě velké a že by se dal jejich počet snížit a tím ušetřit. Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v Událostech, komentářích uvedl, že slučování krajů není správné řešení, spíše je potřeba se zaměřit na konkrétní problémy regionů. Podle hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha (KDU-ČSL) by byl zásah do systému, který se osvědčil, pouze politickým krokem.
před 1 hhodinou

Pokud někdo kandiduje v trojkoalici, nemá mít tři kluby, míní Havlíček

Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) si myslí, že tento rok, v němž se blíží podzimní sněmovní volby, už neprojdou úplně nové zákony. „Bude muset projít další fáze změn v oblasti energetiky, abychom byli schopni rychleji přecházet k plynovým zdrojům,“ myslí si. Podle něj totiž nelze odstraňovat uhelné zdroje, pokud za ně nemáme náhradu. „Myslím, že si to začíná uvědomovat už i vláda,“ sdělil v pátečním Interview ČT24.
před 7 hhodinami

Stát chce motivovat obce k vypisování architektonických soutěží

Ministerstvo pro místní rozvoj chce podpořit obce ve vyhlašování architektonických soutěží. Zatím jich radnice ročně vypíšou jen několik desítek. Podle ředitelky Svazu měst a obcí České republiky Radky Vladykové je problémem zdlouhavost procesu. O dotaci resortu ale obce zájem mají. Pokaždé je vyčerpaná velmi rychle. S architektonickými soutěžemi mají zkušenosti třeba v Máslovicích nebo v Jeseníku.
před 7 hhodinami

Policisté vynášeli informace a zneužívali pravomoci, dostali podmínky

Za vynášení informací od policie a ovlivňování řízení rozdal soud šesti lidem podmíněné tresty. Osm let po rozsáhlém zásahu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) o tom pravomocně rozhodl Městský soud v Praze. Rozdal tresty za vynášení informací, nátlak na vdovu po zesnulém Rusovi nebo nezákonné úpravy pasu. Česká televize má část rozsudku odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně k dispozici.
před 8 hhodinami

Zahradní chatka za patnáct, luxusní byt za sto tisíc. Nájemné zdražilo

Nájemní bydlení zdražilo. Podle prvních odhadů cena za metr čtvereční vzrostla průměrně o sedmnáct procent. Nejvíce za nájem zaplatí lidé v Praze, nejméně pak v Ústeckém kraji.
před 8 hhodinami

Problémů si často všimnou jako první. Školy mají větší zájem o sociální pedagogy

Školy jeví čím dál větší zájem o sociální pedagogy – tedy odborníky, kteří pomáhají včas rozpoznat ohrožené děti. Třeba žáky z rodin, které se z jakéhokoli důvodu ocitly ve složité situaci. Pozici považuje za potřebnou i ministerstvo.
před 9 hhodinami

Dětí se v Česku rodí málo. A přibývá lidí, kteří je nechtějí mít vůbec

V Česku se rodí rekordně málo dětí. Od založení rodiny lidi odrazují vysoké ceny bydlení, jeho nedostupnost i nedostatek míst v mateřských školách. Klesá také průměrný počet dětí na ženu – statistika ukazuje, že v roce 1920 měly ženy v průměru skoro tři děti, nyní se toto číslo pohybuje pod hodnotou 1,5. Přibývá ale také mužů a žen, kteří děti nechtějí mít vůbec.
před 17 hhodinami
Načítání...