Rozhodcům v kauze Diag Human uhradí stát odměnu ve výši 9,3 milionu korun. Právní zástupci ČR v současné době vymáhají náklady řízení přiznané zahraničními soudy ve sporech, v nichž se firma Diag Human neúspěšně domáhala výkonu rozhodčího nálezu z roku 2008.
Vyplývá to z informace o stavu sporu, kterou v pondělí předloží ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) vládě. Firma Diag Human se s Českem řadu let soudila kvůli zmařenému obchodu s krevní plazmou. Stát od loňska tvrdí, že arbitráž o miliardy korun definitivně vyhrál. Ministerstvo zdravotnictví stanovilo výši odměny rozhodců na částku 18 552 860 Kč celkem, z níž Česká republika hradí 9 276 430 Kč.
Ministerstvo dodalo, že k uvedenému postupu i částce si opatřilo právní stanovisko Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a také dvou advokátních kanceláří. „Použitím tohoto postupu byla původně požadovaná odměna ve výši 30 milionů Kč snížena o více než 11 milionů Kč,“ uvedlo ministerstvo. Firma nicméně už dříve deklarovala, že se na odměně v celkové výši 18,5 milionu korun podílet nehodlá, její výši považuje za nesmyslnou.
Spor s Diag Human skončil na českém území podle výkladu státu loni v červenci, kdy přezkumný rozhodčí senát ve složení Petr Kužel, Milan Kindl a Jiří Schwarz vydal usnesení, jímž arbitráž zastavil. Usnesení rozhodci odůvodnili tak, že věc již byla rozhodnuta v roce 2002, kdy stát firmě vyplatil 326 milionů za poškození dobrého jména, takže všechna následující rozhodnutí ve věci nemají žádné právní účinky.
Firma s tímto výkladem nálezu nesouhlasí, zpochybnila také nestrannost rozhodců. Nález z roku 2008, na jehož základě jí měla ČR zaplatit 8,33 miliardy korun a úroky jako náhradu škody, podle ní i nadále platí, protože ho arbitři výslovně nezrušili. Od roku 2011 zahájila proti ČR několik soudních řízení, v nichž požadovala výkon rozhodčího nálezu z roku 2008. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že ve sporech v Rakousku, Francii, Švýcarsku a Velké Británii pravomocně uspělo Česko. Podle dřívějších informací médií čelí ČR žalobě také v Nizozemsku či Belgii.
- Kauza Diag Human začala v roce 1991, kdy ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo se společnostmi Novo Nordisk a Conneco, z níž se později stala firma Diag Human. Firmy ve výběrovém řízení neobstály. V roce 1992 tehdejší ministr Martin Bojar společnosti Novo Nordisk sdělil, že řízení nevyhrála, protože se spojila s podezřelou firmou Conneco. Podle tisku tak učinil poté, co se společnost nejprve pokusila ze země nezákonně vyvézt tuny metachalonu, látky, z níž lze snadno vyrobit narkotika. Firma navíc v rozporu s rozhodnutím ministerstva pokračovala v obchodu s plazmou. V dopise z ministerstva zdravotnictví firmě Novo Nordisk také zazněly pochybnosti o solidnosti Conneca.
- V roce 1995 Diag Human začala po státu požadovat náhradu za ušlý zisk, který vznikl přerušením spolupráce s Novo Nordisk. O rok později se ministr zdravotnictví Jan Stráský rozhodl pro smírčí řízení a s Diag Human podepsal rozhodčí smlouvu. V roce 1997 rozhodčí senát uznal nárok firmy, což potvrdil i přezkumný senát a Diag Human nabídl ministerstvu smír, což ministerstvo odmítlo.
- V roce 2000 nabídlo smír samo ministerstvo zdravotnictví, dopis pak rozhodčí senát označil za faktické přiznání viny a za poškození dobrého jména nařídil státu vyplatit firmě Diag Human 327 milionů korun. To potvrdil i přezkumný rozhodčí senát a vláda schválila uvolnění částky v lednu 2003.
- V červnu 2003 se kauzou začala zabývat vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. V březnu 2005 sněmovna schválila zprávu, která mimo jiné konstatovala, že stát udělal chybu, že vůbec v roce 1996 předal spor arbitráži. Podle poslanců také ministerstvo zdravotnictví dlouho postupovalo chaoticky, korupce se ale neprokázala.
- Arbitráž v roce 2008 přiznala firmě Diag Human náhradu škody 8,9 miliardy korun, která narůstá o úroky. Diag Human nesouhlasil s částkou a také vláda se proti výsledku arbitráže odvolala a přezkumný senát v roce 2014 podle státu určil, že veškeré právní kroky učiněné v tomto sporu po roce 2002 jsou bez právních účinků. V létě 2015 ČR oznámila, že spor skončil v její prospěch, s čímž Diag Human nesouhlasila.
- V roce 2017 vypršela lhůta pro smírné řešení sporu a žalobci následně zahájili investiční arbitráž, ve které se domáhali, aby jim ČR zaplatila 52 miliard korun. V červnu 2022 bylo oznámeno, že Rozhodčí tribunál se sídlem v Londýně vydal v květnu nález, kterým nařídil České republice zaplatit žalobcům částku 15,5 miliardy korun (30 procent ze žalované sumy ke dni 18. května 2022), která se skládá z částky 8,3 miliardy přiznané v roce 2008 v předchozí obchodní arbitráži a úroků 7,2 miliardy korun. Všechny ostatní nároky žalobce uplatňované v mezinárodní investiční arbitráži v celkové výši 36,5 miliardy korun (70 procent z žalované sumy) tribunál zamítl. Vláda ale rozhodla o tom, že se Česko proti rozhodnutí odvolá.
- Diag Human se nález arbitráže snaží soudně vykonat v řadě zemí. Podle údajů českého ministerstva zdravotnictví se České republiky zastaly soudy v Británii, USA, Belgii, Francii, Rakousku, Švýcarsku nebo v Nizozemsku. Kauza také například komplikuje zapůjčování uměleckých děl z Česka do zahraničí. V roce 2011 kvůli kauze byla tři díla z českých státních sbírek zabavena v Rakousku; později se vrátila zpět. Česká republika musí kvůli všem arbitrážím platit ročně desítky milionů korun za právní služby.
