Rodina letce RAF se o jeho smrti v uranovém dole dozvěděla až po desítkách let

Nahrávám video

Před 72 lety zahynul při nucených pracích v uranovém dole na Příbramsku československý letec RAF Silvestr Müller. Jeho rodina, která žila v Británii, se o jeho osudu dlouhá desetiletí nic nedozvěděla. Pravdu odhalila až náhoda – vnučka válečného hrdiny objevila dědečkovo jméno na webových stránkách Hornického muzea Příbram, které věnovalo obětem politických procesů samostatnou expozici.

Dnes je důlní vláček součástí muzejní expozice. Před dvaasedmdesáti lety však v uranovém dole skončila životní cesta muže, který přežil druhou světovou válku, ale komunistický lágr už ne. Müller stihl v roce 1953, zřejmě prostřednictvím některého z civilních horníků, poslat své manželce do Anglie jediný dopis.

„Sdělil jí, že je ve vězení, a psal, že se těší, až mu vyprší trest a bude se moci za rodinou vrátit,“ přiblížil ředitel Hornického muzea v Příbrami Josef Velfl. Müllerova manželka Josephine ale o jeho osudu nikdy nemluvila ani se synem, ani s vnučkou – zřejmě proto, aby jim nezpůsobila trauma.

Smrt v uranovém dole

Z Československa se Müller už nikdy nevrátil. Vyznamenaného válečného hrdinu odsoudil komunistický režim za velezradu k doživotnímu trestu a čekaly ho nucené práce. V uranových dolech na Příbramsku po válce pracovaly až dva tisíce vězňů – včetně politických.

„V podzemí šachty číslo dvě Silvestr Müller zahynul. Při práci na dobývce na něj spadla skála,“ popsal Velfl. O život přišel 28. ledna 1954. Po roce 1989 byl rehabilitován a personálním rozkazem ministerstva obrany z roku 1993 povýšen na plukovníka letectva in memoriam.

Kopie takzvaného Umrlčího pasu Silvestra Müllera
Zdroj: Hornické muzeum Příbram

Pravda odhalená po desetiletích

Müllerova manželka se o jeho smrti nikdy nedozvěděla. Pravdu odhalila až letcova vnučka, která loni na internetu narazila na výstavu v Příbrami zmiňující i jejího dědečka. „Pak nám napsala e-mail a domlouvala s námi návštěvu, aby mohla přijet nejen ona, ale i dvaaosmdesátiletý tatínek – syn Silvestra Müllera,“ doplnil Velfl.

Loni v červnu tak rodina z Anglie poprvé přicestovala na místo, kde jejich otec a dědeček zahynul. „Je to těžké, zemřel tak mladý,“ řekl s dojetím syn Richard Leopold Müller. Přiznal, že o osudu svého otce dlouhá léta věděl jen minimum. Znal ho pouze z fotografií ze svatby a z portrétů v uniformě. Když se dozvěděl, že zemřel ve vězení, byl v šoku. „Říkali, že díky té výstavě se jim uzavřela jedna kapitola života,“ připojil ředitel muzea.

Expozice Hornického muzea připomíná i osudy dalších politických vězňů. V příštím roce se má rozšířit o interaktivní prvky, které mají návštěvníky ještě více vtáhnout do tehdejší reality.

Silvestr Müller se narodil v roce 1917 v Dolním Lopačově na Slovensku. Na začátku druhé světové války emigroval do Francie a stal se účastníkem zahraničního vojenského protinacistického odboje. V roce 1940 bojoval v řadách 1. československé pěší divize na francouzsko-německé frontě. Po kapitulaci Francie a evakuaci do Británie vstoupil do 312. československé stíhací perutě RAF, kde působil jako letecký mechanik. Byl hrdinou bitvy o Británii, obdržel československá, francouzská a britská válečná vyznamenání. V roce 1943 se v Británii oženil s vojenskou ošetřovatelkou Josephine O’Connorovou a o rok později se jim narodil syn Richard Leopold.

Po válce byli českoslovenští letci převeleni zpět do republiky a Müller sloužil v Českých Budějovicích. Se svou ženou řešili, zda odejde do Británie, nebo se oni přestěhují do Československa. V roce 1949 ho však armáda z politických důvodů propustila. V té době byl už členem tajné protikomunistické skupiny a plánoval ilegální odchod do zahraničí. Činnost skupiny ale byla odhalena a soud Müllera poslal za velezradu do vězení na doživotí. Při amnestii v roce 1953 byl Müllerovi trest snížen na 20 let. V roce 1954 však při důlním neštěstí na dobývce uranové šachty číslo dvě Vojna přišel o život.

zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna navrhla na vyznamenání Zemana. Nyní jsou na programu interpelace

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Mezi poslaneckými adepty na toto ocenění opět figurují také třeba spisovatel Milan Kundera a někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Opoziční a koaliční poslanci se ještě předtím přeli kvůli nepřítomnosti členů vlády při sněmovních interpelacích. Na projednávání písemných poslaneckých dotazů dorazil dopoledne jen ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Odpoledne jsou pak na programu ústní interpelace.
05:27AktualizovánoPrávě teď

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 15 mminutami

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 20 mminutami

Přesun agend už dle šéfky Úřadu vlády nelze změnit, odbory avizovanou stávku zvažují

Rozhodnutí o přesunu agend ochrany lidských práv, duševního zdraví či závislostí z Úřadu vlády na ministerstva je politické a ho už nelze změnit, řekla vedoucí Úřadu vlády ČR Tünde Bartha zástupcům zaměstnanců Strakovy akademie a tamních odborů na čtvrtečním ranním jednání. Většinu kritiky označila za neopodstatněnou. Odboráři ve středu varovali, že pokud úřad podepíše v pátek převod příslušných odborů, jsou připraveni vyhlásit stávku. Po čtvrteční schůzce řekli, že záležitost musí znovu kolektivně projednat.
10:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 1 hhodinou

Soud pravomocně rehabilitoval disidenta a exministra Rumla

Pražský městský soud rozhodl o rehabilitaci disidenta a někdejšího ministra vnitra Jana Rumla. Bývalý politik strávil na počátku 80. let přes deset měsíců ve vyšetřovací vazbě kvůli organizování kurýrní kamionové pošty mezi Prahou a londýnským nakladatelstvím Palach Press. Policie ho obvinila z podvracení republiky. Již v roce 1979 ho také zadržela s tím, že je podezřelý z teroru. V cele zůstal několik dní. V obou případech postupovali policisté podle soudu nezákonně.
před 2 hhodinami

Policie stíhá 12 lidí a dvě firmy za kuplířství v klubech i bytech

Policie zahájila stíhání dvanácti lidí a dvou firem za kuplířství v Brně, Mikulově i na jiných místech Česka. První případ se týká provozování nočních klubů a brněnských privátů, druhý pak bytů s asijskými prostitutkami v různých tuzemských městech, informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněné lidi stíhá centrála také za účast na organizované zločinecké skupině a za maření výkonu úředního rozhodnutí.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali financování veřejnoprávních médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu sdělil, že místo kritizovaného návrhu zákona o veřejnoprávních médiích chce změnu financování zavést skrze zákon o rozpočtu. „Naše vláda nabízela změny formou nového zákona a chtěli jsme vylepšit některé věci, ale není na tom zájem. Proto se změní pouze financování. Nepůjdeme do boje s větrnými mlýny. Ve státním rozpočtu na příští rok se vyhradí částka a ta se převede pod ministerstvo kultury,“ řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). „Pro debatu o veřejnoprávních médiích nemůže být paskvilní podklad. Návrh zákona byl fiasko. Největší jeho kritici přitom byli z řad vládní koalice. (...) Vláda zatím žádné návrhy na změny financování nezveřejnila. Překopání dosavadního systému přináší riziko politického vlivu,“ míní bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Diskuzi v Událostech, komentářích moderovala Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami
Načítání...