Podnikatel Michal Redl je podle lidí z jeho nejbližšího okolí posedlý touhou rozdávat svůj majetek na charitativní účely a prý se obviňuje z hladomoru v Africe. Vyplývá to z rozsudku plzeňského soudu o jeho nesvéprávnosti, který má Česká televize k dispozici. Podle policie je ale hlavou zločineckého gangu, který měl vybírat úplatky ze zakázek v pražském dopravním podniku. Podrobnosti o rozsudcích souvisejících s Redlovou nesvéprávností v pořadu Reportéři ČT zjišťovali Jana Neumannová a Ondřej Golis.
Reportéři ČT: Posudky o Redlově nesvéprávnosti hovoří o chorobné touze rozdávat majetek na charitu
16 minut
Reportéři ČT: Ježíšek od Krejčíře
Někdejší spolupracovník českého zločince Radovana Krejčíře, zlínský podnikatel Michal Redl, nebyl do předminulého týdne veřejně známý. To se změnilo poté, co ho policie v akci Dozimetr označila za hlavu zločinecké skupiny kolem pražského dopravního podniku.
Kvůli korupčnímu skandálu se řeší Redlovo psychické zdraví. Podle české justice je od roku 2008 částečně nesvéprávný. To je ovšem v rozporu s tvrzením policie, která ho vnímá jako hlavu zločinecké skupiny. Redl podle nich měl podnikat a s politiky hnutí STAN údajně konzultoval strategická rozhodnutí.
„Organizovaná zločinecká skupina podle policie ovlivňovala zakázky pražského dopravního podniku, který hospodaří s miliardovým rozpočtem, a potom se z jednotlivých zakázek snažila získat provize. Na klíčová místa v dopravním podniku dosazovala své lidi,“ připomíná kauzu redaktorka Radiožurnálu Markéta Chaloupská.
Kriminalisté si přišli také pro nyní již bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka, tehdy ze STAN. Policie bude muset svá tvrzení prokázat nejprve před státním zástupcem a pak před soudem.
Případ se dotýká i dalších politiků hnutí STAN. Kvůli podezřelým kontaktům s Redlem rezignoval na funkci ministra školství Petr Gazdík, který skončil i jako místopředseda hnutí. Členství pozastavil i dřívější místopředseda hnutí Stanislav Polčák.
Známá firma Redl
O zbohatnutí nesvéprávného podnikatele Michala Redla se zasloužil hlavně jeho otec, jehož jméno podle regionálního reportéra Josefa Kvasničky figuruje v tamním povědomí od devadesátých let, protože byl jedním z nejvýznamnějších podnikatelů na Zlínsku. Z původního prodejce ovoce a zeleniny se vypracoval na muže, který vedl řadu firem a získal majetky ve stovkách milionů korun.
„Po roce 1990 především otec Michala začal podnikat. Stal se akcionářem hotelu Moskva v rámci nějakých privatizačních projektů. To znamená, že na tom samozřejmě jakýsi majetek získával. Byl ale víceméně člověkem, který to nedával najevo,“ vzpomíná bývalý Redlův právní zástupce Josef Kapušňák.
Zmapovat, co všechno rodina vlastní, není snadné. Na otcovo podnikání navázal už nejen ve Zlíně známý syn Michal. Podle obchodního rejstříku je Michal Redl v současnosti spolumajitelem čtyř firem ze Zlína. Tři z nich sídlí na stejné adrese.
Z minulosti je podnikatel známý jako blízký spolupracovník Radovana Krejčíře. „Je synem Petra Redla staršího, který se údajně kamarádil právě už s Krejčířovým otcem Lambertem,“ připomíná reportérka Českého rozhlasu Markéta Chaloupská.
Krejčířova skupina, do které Michal Redl údajně patřil, si od České spořitelny půjčovala desítky milionů korun a následně je vytunelovala. Celkem šlo o 107 milionů korun. Redl měl být do vyvádění peněz zapojený. Oba muže na počátku tisíciletí policie obvinila.
„Od informátorů jsme zjistili, že přes advokáty se připravuje, že se Redlovi a Krejčířovi vytvoří papíry na hlavu. A věděli jsme, že hrozí, že budou mít vypracované posudky, že jsou úředně nesvéprávní a že hrozí, že by nám utekli z trestního řízení,“ uvádí bývalý elitní detektiv Karel Tichý s tím, že to se následně v Redlově případě stalo.
Klíčové dokumenty o nesvéprávnosti a Klausova amnestie
Podle zákona o svobodném přístupu k informacím získali Reportéři ČT klíčové justiční dokumenty, které Redla zbavily trestního stíhání a svéprávnosti. Vyplývá z nich, že trpí závažným onemocněním postihujícím především staré lidi. Redlovu přesnou diagnózu známe, ale vzhledem k citlivosti údajů ji nebudeme zveřejňovat. Podle odborníků tento problém nemůže odeznít. V dalších posudcích o této diagnóze ale už žádný další lékař nepíše.
V Redlově příběhu našli reportéři celkem pět psychiatrických posudků. Dva z nich mu pomohly v trestním stíhání v kauze tunelování. Jména autorů posudků v tomto případě nezjistili, protože jsou v dokumentech vynechána. Policie na základě zjištění lékařek Redlovo stíhání v roce 2007 skutečně přerušila.
„Všichni (v Krejčířově kauze) jsou pravomocně odsouzení až na Michala Redla, který se vytasil s papíry na hlavu, že není schopen rozpoznat nebo vědět smysl trestního řízení,“ doplňuje bývalý detektiv Tichý. V roce 2013 pak Redlovo stíhání definitivně zastavila amnestie odcházejícího prezidenta Václava Klause.
Prodlužování nesvéprávnosti
Dalšímu stíhání, které se týká pražského dopravního podniku, čelí Redl od předminulého týdne. I v tomto případě kriminalistům lékařské posudky komplikují situaci. Jde o jiné dokumenty, než mu pomohly v kauze tunelování z minulosti.
„Omezení svéprávnosti je ochrana člověka před jeho duševní poruchou, aby neutratil svůj majetek z chorobných důvodů. Nebo aby neudělal nějaké právní jednání z chorobných důvodů, čili nejčastěji to bývají mentálně retardovaní a dementní lidé,“ vysvětluje psychiatr Jiří Švarc.
V roce 2008, kdy se projednávala kauza kolem Krejčíře, soud poprvé rozhodl o částečném zbavení Redla svéprávnosti. Příbuzní ho vyobrazili jako člověka, který trpí chorobnou touhou rozdávat vlastní majetek na charitativní účely.
„V období přibližně posledních tří měsíců se jeho chování rapidně změnilo, začal pociťovat jakýsi pocit viny, který chce odčinit. Začal se intenzivně zajímat o činnost nadací a podobných dobročinných organizací. Uvedeným organizacím zasílá nepřiměřené peněžité dary. Ztratil zcela kontakt s realitou. Při každém setkání vede debaty o nutnosti pomoci opuštěným dětem a rozhovor vždy končí pláčem, při kterém se sebeobviňuje například z dětského hladomoru v rovníkové Africe,“ píše se například v odůvodnění o jeho údajném stavu v roce 2005.
Muž, který měl příliš rozdávat
Soud mu omezil měsíční útratu na 75 tisíc korun. Samotné omezení svéprávnosti nicméně nemá automaticky vliv na stíhání. „Člověk omezený ve svéprávnosti je pouze omezený v tom, v čem soud určí, to znamená nejčastěji v nakládání s majetkem. Nemá vůbec žádnou výhodu v trestním řízení,“ míní psychiatr Švarc.
Posudky by tak teoreticky vzato neměly Redlovi v současné trestní kauze pomoct. Ostatně policisté tvrdí, že řídil organizovanou zločineckou skupinu, skrytě nakupoval nemovitosti až za stovky milionů a jednal s politiky, advokáty či manažery. „Žádná z osob, se kterými Michal Redl jednal, neprojevila pochybnosti ohledně jeho duševního stavu, členové organizované zločinecké skupiny jednali podle jeho pokynů, které v rámci trestné činnosti organizované zločinecké skupiny dávaly smysl,“ píše se v usnesení policie.
Michal Redla se na toto ani další informace nelze zeptat, protože je ve vazbě. Jeho advokát na otázky reportérů neodpověděl. O Redlově svéprávnosti se rozhodovalo v Plzni, a to i přes to, že pochází ze Zlína. V době rozhodování si totiž dočasně změnil trvalé bydliště.
Naposledy Redlovi letos v květnu prodloužila omezení svéprávnosti soudkyně Jana Tlustá. Navýšila mu například sumu, se kterou smí hospodařit, a to z nynějších 75 na sto tisíc měsíčně. Kauzu ale stejně jako autorky obou psychiatrických posudků, odmítla komentovat.
