Celý třetí den soudního jednání v druhé části korupční kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha zabrala výpověď někdejšího politika. Rath se zatím před Krajským soudem v Praze spontánně vyjadřoval k jednotlivým bodům obžaloby, na otázky soudu, státního zástupce či advokátů se nedostalo. Vypovídat tak bude bývalý politik i v pátek.
Rath u soudu celý den pokračoval ve své výpovědi, chce nechat vyslechnout i Zemana
Obžaloba klade Rathovi za vinu, že si na přelomu let 2011 a 2012 spolu s bývalou ředitelkou kladenské nemocnice Kateřinou Kottovou (tehdy Pancovou) a jejím manželem Petrem Kottem domlouvali úplatky za zmanipulování výběrových řízení na stamilionové veřejné zakázky středočeských nemocnic a záchranné služby. Chtěli údajně přes 60 milionů korun, dostali však pouze 3,34 milionu, protože je zadržela policie. Spolu s trojicí čelí obžalobě dalších šest lidí, trestní stíhání se týká i osmi firem.
Rath, kterému hrozí v takzvané druhé větvi korupční kauzy až dvanáctileté vězení, již před současným trestním senátem vedeným soudkyní Ivou Říhovou mluvil přes deset hodin. Pokračoval tak v tradici, kterou započal při jednáních v první části svého případu. Jeho výpovědi a závěrečné řeči trvaly opakovaně více dní. Stejně jako v úterý hovořil bývalý hejtman zpočátku o politických tlacích, které údajně provázejí jeho případ.
K prokázání svých slov navrhl soudu vyslechnout prezidenta Miloše Zemana či bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. V reakci na článek v Deníku N chce nechat předvolat i bývalého předsedu a nynějšího soudce Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu, který uvedl, že mu Hrad opakovaně dával najevo, jak má v některých kauzách správní soud rozhodnout. „Já sám mám zdokumentováno, že (Zeman) vyvíjel nátlak na soudce v mé kauze,“ prohlásil Rath.
Prezident kritizoval rozhodnutí pražského vrchního soudu, který v prosinci 2016 označil odposlechy, na kterých je Rathova kauza založena, za nezákonné. Nejvyšší soud (NS) však po podání stížnosti pro porušení zákona ze strany ministra spravedlnosti nahrávky jako důkaz povolil. Podle Ratha politickému tlaku podlehl. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že prezidentovi nelze upírat právo na to, aby dával doporučení.
Bývalý hejtman navrhl soudu také spoustu listinných důkazů – od vnitřního předpisu ministerstva spravedlnosti o podávání stížností pro porušení zákona po detailní dokumentaci k jednotlivým zakázkám. Ve spisu podle něj také chybí zápisy z hlasování středočeské krajské rady o jednotlivých tendrech.
„Obžaloba je strašně nekonkrétní,“ prohlásil Rath. Nepředložila podle něho žádné důkazy o ovlivňování zakázek. Naopak záznamy z jednání rady by ho vyvrátily, uvedl.
Kolínská nemocnice požaduje 254 milionů jako náhradu škody
Kvůli trestným činům přijetí úplatku, podplácení či zjednání výhody při zadání veřejné zakázky čelí obžalobě také někdejší ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek, generální ředitel společnosti Metrostav Pavel Pilát a jeho podřízený Jiří Anděl, manažer zdravotnické firmy Puro-Klima Martin Jireš, šéf firmy Konstruktiva Branko Pavel Drážďanský a podnikatelka Lucie Novanská. Z firem čelí trestnímu stíhání například Metrostav.
S požadavkem na náhradu škody se k jednání připojil Středočeský kraj, který požaduje tři miliony v souvislosti se zakázkou na rekonstrukci hostivického gymnázia. Kolínská nemocnice pak požaduje zhruba 254 milionů kvůli zakázkám na nákup a vybavení technologií a rekonstrukci pavilonu.
Rath považuje požadavek nemocnice za absurdní. Podle něj přesvědčilo Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ) zástupce nemocnice, aby nárok kvůli neudělení dotací vznesli. Tak se totiž dostal případ do kompetence žalobců VSZ, kteří se zabývají až kauzami se škodou přesahující 150 milionů korun.
Rath byl již v první části kauzy nepravomocně odsouzen k trestu 8,5 roku vězení. Manželé Kottovi mají jít za mříže na 7,5 roku. Případ je nyní na Vrchním soudu v Praze, odvolací jednání však zatím nařízeno nebylo.