Hlavní muž boje proti koronaviru, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Roman Prymula, uvažuje o svém odchodu ze státních služeb. V Událostech, komentářích řekl, že příčin je více, patří k nim ale i způsob rozvolňování restrikcí zavedených ve snaze omezit šíření nemoci covid-19. Nemá přitom vážné obavy ze zdravotních dopadů otevírání škol, i když připustil, že studie o minimální reprodukční kapacitě dětí nemusí být bezvýhradně platná.
Prymula uvažuje, že kvůli průběhu rozvolňování i prověrce skončí. Z dopadů otevření škol obavy nemá
Události, komentáře: Uvolňování opatření v boji s nákazou (zdroj: ČT24)
Počet nových případů potvrzené nákazy covidem-19 ve čtvrtek oproti předchozím dnům významně stoupl, reprodukční faktor nového typu koronaviru se blíží zpět k „magické“ jedničce, zatímco se Česko zbavuje dříve zavedených restrikcí.
Roman Prymula dal najevo, že by mohl na ministerstvu zdravotnictví a ve státních službách obecně skončit. Připustil, že i způsob rozvolňování opatření v jeho rozmýšlení může hrát roli.
„Trochu mě mrzí, co se děje ve společnosti. V této chvíli je přístup ne úplně akceptovatelný,“ uvedl. Zdůraznil, že je stále na místě opatrnost. „Myslet si, že jsme zvítězili, že se nic nemůže stát, je liché,“ míní náměstek ministra zdravotnictví.
Jeho úvahy, zda odejít, mají i jinou motivaci – například dosud nevyřízenou žádost o bezpečnostní prověrku. Důvod, proč ji zatím nedostal, přitom nezná.
Roman Prymula ale zdůraznil, že jeho rozhodnutí není konečné, chce se o něm ještě bavit především s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Prozatím tedy zůstává vedoucím týmu epidemiologů, který radí vládě, jak by měla postupovat s ohledem na možná rizika.
I přes neskrývané výhrady k dosavadnímu průběhu rozvolňování opatření zaváděných od března se ale Prymula neobává toho, že by na šíření covidu-19 v Česku mohlo mít velký vliv otevření prvního stupně základních škol k 25. květnu.
Školy jako zdravotní riziko? Spíše organizační výzva
„Opatření, která jsou, jsou téměř maximalistická. Riziko bude minimální. Berme to tak, že do 12. roku věku máme asi 250 případů – naprosto mírných případů,“ zdůraznil, byť připustil, že není tak jednoznačné vyznění singapurské studie, podle které děti nákazu nepřenáší. Proběhly totiž i jiné výzkumy. „Studie, která byla německá, ukazuje, že na sliznici nosu byla koncentrace viru úplně stejná jako u dospělého,“ srovnal náměstek.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) ostatně zdůraznil, že chce starší učitele uchránit před případným rizikem. Odmítá také urychlit znovuotevírání škol, které přestaly prezenčně vyučovat před polovinou března. „Chápu, že jsou a byly velké tlaky, aby se rozvolňovací scénáře zrychlily. Myslím, že pravidla, která vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví, vycházejí z toho, aby se nějakým způsobem omezilo šíření, ale zároveň aby se nebránilo návratu k běžnému životu,“ řekl Plaga v Událostech, komentářích.
Jeho ministerstvo ale čelí kritice části pedagogické veřejnosti spíše kvůli organizačním záležitostem. Někteří ředitelé pochybují, zda se jim podaří zorganizovat výuku tak, jak by měla podle nařízení ministerstva školství probíhat – tedy v maximálně patnáctičlenných skupinkách dětí, které by do školy docházely dobrovolně.
„Homogenní skupiny po patnácti (…), aby to bylo realizovatelné, tak jsme třeba nedali do pravidel, že by u nich musel být učitel. Je to více na zapojení celého pedagogického sboru a vychovatelů a i tak je to na mnoha školách problémem. Jsme si toho vědomi. A to je jeden z hlavních důvodů, proč se 25. 5. vrací jen první stupeň – aby to bylo prostorově zvládnutelné,“ dodal ministr Plaga.