Na protipovodňová opatření v Česku šla v letech 2016 až 2018 jen třetina předpokládaných investic, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Více než polovina ze 135 opatření, která ministerstva životního prostředí a zemědělství navrhovala na léta 2015 až 2021, tak podle kontrolorů do konce roku 2021 ani nezačne. V Česku se podle nich zároveň nedaří prosazovat přírodě blízká protipovodňová opatření. Výsledky kontroly NKÚ zveřejnil na svém webu. Podle ministerstva zemědělství ale kontroloři vycházeli ze zastaralých plánů.
V roce 2010 odhadla ministerstva životního prostředí a zemědělství, že na ochranu před povodněmi by bylo ročně třeba zhruba 4,2 miliardy korun. Tento odhad resorty potvrdily i v roce 2015. Ve skutečnosti ale v letech 2016 až 2018 vynaložila obě ministerstva na ochranu před povodněmi průměrně jen 1,4 miliardy korun ročně, zjistil NKÚ.
„Ochrana před povodněmi se protahuje především kvůli pomalému čerpání peněz,“ uvedl Petr Neuvirt, který kontrolu NKÚ vedl. Roli podle něj může hrát fakt, že od posledních velkých povodní uběhla dlouhá doba, a tlak na provádění opatření už zeslábl. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce se ale čerpání dotací z Operačního programu životní prostředí nezpožďuje. A to ani v kapitole protipovodňových opatření.
Ministerstvo zemědělství s kritikou nesouhlasí
Ministerstvo zemědělství s kritikou NKÚ kvůli pomalému čerpání peněz také nesouhlasí. Kontroloři podle něj vycházeli z předpokladů roku 2010 a pominuli pozdější aktualizace. Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý také uvedl, že ke snížení investic přispělo transparentní zadávání veřejných zakázek, díky kterému náklady na připravované stavby klesly o více než 35 procent. Zpoždění staveb je podle ministerstva zemědělství způsobené objektivními příčinami, mimo jiné četnými změnami zákonů.
V Česku se podle NKÚ nedaří budovat zejména přírodě blízká stavební opatření. Státní podniky, které mají jednotlivá povodí na starosti, dávají podle kontrolorů přednost čerpání peněz na technická opatření, jako jsou stavby hrází, stabilizační úpravy toků a podobně.
Ministerstvo životního prostředí v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že s podniky povodí i resortem zemědělství opakovaně jednalo, aby čerpaly dotace na přírodě blízká povodňová opatření. Žadatelé ale k podávání žádostí na realizaci projektů donutit nemůže, uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Budování protipovodňových staveb brání podle NKÚ i zdlouhavé pozemkové úpravy. Od roku 2008 přitom platí novela vodního zákona, která dává možnost vyvlastnit pozemky pro tyto stavby. Ministerstvo zemědělství v důvodové zprávě počítalo s tím, že do roku 2015 vznikne 10 tisíc hektarů zátopových území. Do začátku roku 2019 ale přibylo jen 3000 hektarů, zjistili kontroloři.
Dalším problémem, se kterými se Česko při ochraně před povodněmi potýká, je výstavba v záplavových územích. NKÚ zkontroloval čtyři desítky stavebních projektů dokončených v letech 2015 až 2018 v místech ohrožených povodněmi a zjistil, že se staví přímo v aktivních záplavových zónách. Ministerstvo životního prostředí chce proto podle své mluvčí jednat s ministerstvem pro místní rozvoj, aby zajistilo nápravu.
