Přibylo 376 nakažených, žáci se naposledy ve škole testovali na covid

Ve středu přibylo 376 potvrzených případů koronaviru. Oproti úterý je to o 207 méně, v mezitýdenním srovnání o 114 víc. Počty hospitalizovaných se blíží stovce. Odborníci očekávají další nárůst, ve druhé polovině září by mohlo být podle statistiků v nemocnicích i více než pět set koronavirových pacientů. Žáci základních a středních škol se ve čtvrtek naposledy testovali na covid. Další kolo podle ministra zdravotnictví nebude. Jeho úřad také nepočítá s povinným očkováním, na pořadu dne také není vakcinace dětí mladších 12 let.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Denní počty nakažených v mezitýdenním srovnání stoupají nepřetržitě od konce srpna. V minulém týdnu se dvakrát dostaly lehce nad tři stovky, v tomto týdnu jsou nárůsty výrazně vyšší. Za pondělí eviduje ministerstvo zdravotnictví 391 odhalených případů koronaviru a v úterý 583. Více případů bylo naposledy v druhé půlce května.

Incidenční číslo, tedy týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, stouplo na hodnotu 22 z předchozích 20. Ještě před týdnem byla celostátní incidence 13. Naopak reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného nepatrně kleslo, a to na 1,43 z předchozích 1,47.

Ve středu vyžadovalo nemocniční péči 96 pacientů s onemocněním covid-19, ve vážném stavu jich bylo 14. Hospitalizovaných bylo před rokem kolem dvou set padesáti, z toho téměř šedesát leželo na jednotkách intenzivní péče. Na konci loňského září pak stouply počty přes tisíc, v listopadu už nemocniční péči vyžadovalo přes osm tisíc nakažených.

Loni touto dobou začaly počty nakažených stoupat nad tisíc, ve druhé půlce října nad deset tisíc, maximem při loňské podzimní vlně bylo na začátku listopadu přes 15 700 potvrzených případů za den.

Podle odborníků by ale díky očkování a vysokému počtu lidí, kteří už nemoc prodělali, neměla letos na podzim taková situace nastat. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek ve středu uvedl, že v září je mezi novými případy covidu-19 asi třicet procent školních dětí. Další velká část jsou podle něj mladí do 30 let a neočkovaní ve věku 30 až 40 let, kde je stále mnoho neočkovaných.

V úterý bylo naočkováno celkem 13 135 lidí, zhruba o pět tisíc méně než před týdnem. Plně naočkovaných je v zemi přes 5,8 milionu lidí.

S očkováním dětí mladších 12 let se zatím nepočítá

Ministerstvo zdravotnictví zatím nepočítá s tím, že by pro některé profese, jako jsou například zdravotníci, zavedlo povinné očkování. „Toto je samozřejmě velká debata, která se vede nejenom u nás, ale i v jiných zemích, tedy nastavení povinnosti očkování pro určité služby jako je zdravotnictví či sociální služby. Zatím to není na pořadu dne. Myslím, že o tom se musí vést nějaká širší debata, ono vše má své plusy a minusy. Jedna věc je nastavit takovou povinnost, druhá věc je, jak se to pak reálně odrazí v praxi. V některých zemích to vedlo k výpovědím lidí, kteří jsou v těchto službách. Takže to si myslím, že je velmi citlivá věc, a v tuto chvíli to neplánujeme,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zopakoval ale, že očkování je jediná alternativa pro zvládnutí pandemie.

Vojtěchovo ministerstvo také zatím nepočítá s tím, že by umožnilo očkování dětem mladším 12 let. Nebude tak následovat Slovensko, které od čtvrtka umožňuje podání vakcíny proti covidu-19 rovněž dětem od pěti do 11 let.

„Vakcína pro tyto děti v tuto chvíli registraci nemá, a to ani u Evropské lékové agentury, ani u americké FDA (Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) a z našeho pohledu tedy v tuto chvíli není dostatek dat pro to, abychom mohli vakcínu aplikovat plošně dětem mladším 12 let,“ uvedl Vojtěch.

Zároveň dodal, že pokud by nějaký ošetřující lékař vyhodnotil v individuálních případech podání vakcíny jako přínosné, není to vyloučeno. „Ale znovu opakuji, je to aplikace off-label, nikoliv standardní aplikace dětem mladším 12 let, tam zatím skutečně toto neplánujeme,“ doplnil ministr.

Za nešťastné zároveň Vojtěch považuje, že někteří lékaři odmítají dětem od 12 let vakcínu proti covidu-19 aplikovat. „Nikdy se nemůžete vyhnout nějakým excesům, já jsem v tomto směru samozřejmě něco zaznamenal. Řešili jsme to i se zástupci praktických lékařů pro děti a dorost, kteří mají zcela opačný názor. Každý má nějaký názor, ale měl by se opírat o nějaké vědecké údaje, a nikoliv šířit dezinformace,“ řekl Vojtěch. Podle něj ministerstvo nemá informace o tom, že by očkování mělo u dětí závažné nežádoucí účinky. „Nežádoucím účinkům se samozřejmě nedá stoprocentně vyhnout, ale ten benefit převažuje.“ míní Vojtěch.

Končí plošné testování ve školách

V základních a středních školách se žáci také před výukou naposledy museli nechat testovat na covid. Jak ve středu řekl Vojtěch, dál se studenti v celé zemi testovat už nebudou.

Povinné zůstane nošení roušek na chodbách nebo v šatnách, které by podle ministra mělo ochránit školy před uzavíráním kvůli výskytu nákazy. Nejasné je zatím, jak to dál bude s podmínkami pro školní plavání. Podle současných pravidel by pro něj měli mít žáci potvrzení o testu na covid-19, očkování nebo prodělané nemoci i po skončení testování ve školách.

Zásoby testů, které zbydou po ukončení poprázdninového testování žáků, by pro případ potřeby měly zůstat ve skladech škol nejméně do konce října. Pokud by se testování žáků na koronavirus muselo obnovit, oznámily by to úřady nejpozději sedm dní předem. Ministerstvo o tom informovalo ředitele škol. Množství zbývajících zásob v jednotlivých školách chce úřad zjistit v nejbližších týdnech. 

Žáci se po letních prázdninách testovali na covid-19 již dvakrát, a to 1. a 2. září a toto pondělí. Výsledky podle ministra zatím ukázaly, že šíření nákazy se ve školách v současnosti nezhoršuje, i když epidemie roste.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
před 23 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 28 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 2 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.