Přibylo 376 nakažených, žáci se naposledy ve škole testovali na covid

Ve středu přibylo 376 potvrzených případů koronaviru. Oproti úterý je to o 207 méně, v mezitýdenním srovnání o 114 víc. Počty hospitalizovaných se blíží stovce. Odborníci očekávají další nárůst, ve druhé polovině září by mohlo být podle statistiků v nemocnicích i více než pět set koronavirových pacientů. Žáci základních a středních škol se ve čtvrtek naposledy testovali na covid. Další kolo podle ministra zdravotnictví nebude. Jeho úřad také nepočítá s povinným očkováním, na pořadu dne také není vakcinace dětí mladších 12 let.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Denní počty nakažených v mezitýdenním srovnání stoupají nepřetržitě od konce srpna. V minulém týdnu se dvakrát dostaly lehce nad tři stovky, v tomto týdnu jsou nárůsty výrazně vyšší. Za pondělí eviduje ministerstvo zdravotnictví 391 odhalených případů koronaviru a v úterý 583. Více případů bylo naposledy v druhé půlce května.

Incidenční číslo, tedy týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, stouplo na hodnotu 22 z předchozích 20. Ještě před týdnem byla celostátní incidence 13. Naopak reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného nepatrně kleslo, a to na 1,43 z předchozích 1,47.

Ve středu vyžadovalo nemocniční péči 96 pacientů s onemocněním covid-19, ve vážném stavu jich bylo 14. Hospitalizovaných bylo před rokem kolem dvou set padesáti, z toho téměř šedesát leželo na jednotkách intenzivní péče. Na konci loňského září pak stouply počty přes tisíc, v listopadu už nemocniční péči vyžadovalo přes osm tisíc nakažených.

Loni touto dobou začaly počty nakažených stoupat nad tisíc, ve druhé půlce října nad deset tisíc, maximem při loňské podzimní vlně bylo na začátku listopadu přes 15 700 potvrzených případů za den.

Podle odborníků by ale díky očkování a vysokému počtu lidí, kteří už nemoc prodělali, neměla letos na podzim taková situace nastat. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek ve středu uvedl, že v září je mezi novými případy covidu-19 asi třicet procent školních dětí. Další velká část jsou podle něj mladí do 30 let a neočkovaní ve věku 30 až 40 let, kde je stále mnoho neočkovaných.

V úterý bylo naočkováno celkem 13 135 lidí, zhruba o pět tisíc méně než před týdnem. Plně naočkovaných je v zemi přes 5,8 milionu lidí.

S očkováním dětí mladších 12 let se zatím nepočítá

Ministerstvo zdravotnictví zatím nepočítá s tím, že by pro některé profese, jako jsou například zdravotníci, zavedlo povinné očkování. „Toto je samozřejmě velká debata, která se vede nejenom u nás, ale i v jiných zemích, tedy nastavení povinnosti očkování pro určité služby jako je zdravotnictví či sociální služby. Zatím to není na pořadu dne. Myslím, že o tom se musí vést nějaká širší debata, ono vše má své plusy a minusy. Jedna věc je nastavit takovou povinnost, druhá věc je, jak se to pak reálně odrazí v praxi. V některých zemích to vedlo k výpovědím lidí, kteří jsou v těchto službách. Takže to si myslím, že je velmi citlivá věc, a v tuto chvíli to neplánujeme,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zopakoval ale, že očkování je jediná alternativa pro zvládnutí pandemie.

Vojtěchovo ministerstvo také zatím nepočítá s tím, že by umožnilo očkování dětem mladším 12 let. Nebude tak následovat Slovensko, které od čtvrtka umožňuje podání vakcíny proti covidu-19 rovněž dětem od pěti do 11 let.

„Vakcína pro tyto děti v tuto chvíli registraci nemá, a to ani u Evropské lékové agentury, ani u americké FDA (Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) a z našeho pohledu tedy v tuto chvíli není dostatek dat pro to, abychom mohli vakcínu aplikovat plošně dětem mladším 12 let,“ uvedl Vojtěch.

Zároveň dodal, že pokud by nějaký ošetřující lékař vyhodnotil v individuálních případech podání vakcíny jako přínosné, není to vyloučeno. „Ale znovu opakuji, je to aplikace off-label, nikoliv standardní aplikace dětem mladším 12 let, tam zatím skutečně toto neplánujeme,“ doplnil ministr.

Za nešťastné zároveň Vojtěch považuje, že někteří lékaři odmítají dětem od 12 let vakcínu proti covidu-19 aplikovat. „Nikdy se nemůžete vyhnout nějakým excesům, já jsem v tomto směru samozřejmě něco zaznamenal. Řešili jsme to i se zástupci praktických lékařů pro děti a dorost, kteří mají zcela opačný názor. Každý má nějaký názor, ale měl by se opírat o nějaké vědecké údaje, a nikoliv šířit dezinformace,“ řekl Vojtěch. Podle něj ministerstvo nemá informace o tom, že by očkování mělo u dětí závažné nežádoucí účinky. „Nežádoucím účinkům se samozřejmě nedá stoprocentně vyhnout, ale ten benefit převažuje.“ míní Vojtěch.

Končí plošné testování ve školách

V základních a středních školách se žáci také před výukou naposledy museli nechat testovat na covid. Jak ve středu řekl Vojtěch, dál se studenti v celé zemi testovat už nebudou.

Povinné zůstane nošení roušek na chodbách nebo v šatnách, které by podle ministra mělo ochránit školy před uzavíráním kvůli výskytu nákazy. Nejasné je zatím, jak to dál bude s podmínkami pro školní plavání. Podle současných pravidel by pro něj měli mít žáci potvrzení o testu na covid-19, očkování nebo prodělané nemoci i po skončení testování ve školách.

Zásoby testů, které zbydou po ukončení poprázdninového testování žáků, by pro případ potřeby měly zůstat ve skladech škol nejméně do konce října. Pokud by se testování žáků na koronavirus muselo obnovit, oznámily by to úřady nejpozději sedm dní předem. Ministerstvo o tom informovalo ředitele škol. Množství zbývajících zásob v jednotlivých školách chce úřad zjistit v nejbližších týdnech. 

Žáci se po letních prázdninách testovali na covid-19 již dvakrát, a to 1. a 2. září a toto pondělí. Výsledky podle ministra zatím ukázaly, že šíření nákazy se ve školách v současnosti nezhoršuje, i když epidemie roste.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky postupovaly řadou míst Česka

Studená fronta přinesla do Česka bouřky. Podle radaru Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) od odpoledne postupovaly směrem od jižních Čech přes střední Čechy, Pardubický kraj nebo Vysočinu až na Moravu a do Slezska. Silně pršelo i v Praze a po 22. hodině opět v Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Meteorologové lokálně hlásili kroupy a silné nárazy větru, kvůli nimž pro Moravu zpřísnili výstrahu. Před bouřkami na zbytku českého území platila výstraha s nízkým stupněm nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoÚstavu specializujícímu se na překlad a tlumočení na Univerzitě Karlově hrozí zrušení

Univerzita Karlova plánuje zrušit Ústav translatologie, specializující se na překlad a tlumočení. Jeho absolventi pracují po boku politiků, umělců nebo soudců a usnadňují komunikaci napříč kulturami. Záměr vedení fakulty se nelíbí vyučujícím a odborníkům. Ivana Čeňková, profesorka z Ústavu translatologie, považuje rozhodnutí za krátkozraké a ukvapené. Znamenalo by totiž přesunutí vyučujících i jednotlivých předmětů pod jiné katedry. Akademický senát bude o sloučení ústavů jednat na podzim. Pokud bude návrh schválen, vejde v platnost k 1. lednu 2027. Ke změnám se chce vedení uchýlit z ekonomických důvodů a zároveň tvrdí, že vzdělání v překladu a tlumočení nehrozí zánik.
před 4 hhodinami

Vláda chce rozšířit věkově podmíněné valorizace penzí, opozice plošnost nechápe

Kabinet hodlá v pondělí schválit první důchodové změny v tomto volebním období, sdělil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Penzistům po dosažení osmdesáti let chce od ledna nad rámec valorizace přidat pět set korun měsíčně. O další peníze si mají přilepšit i ještě starší důchodci. Novinku zdůvodňuje tím, že seniorům rostou náklady na léky nebo sociální služby. Opozice by místo tohoto plošného růstu radši víc podpořila nemocné seniory.
před 5 hhodinami

VideoOkamura počítá s cestou do Číny, opozice to kritizuje kvůli zadržení českého občana

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) zopakoval pro ČT, že neplánuje zrušit ani odložit cestu do Číny. Jednat tam chce například o přímých leteckých linkách, které by do Česka přivedly víc tamních turistů. Opozice cestu kritizuje kvůli nedávnému zadržení českého občana Pekingem. „Součástí mé delegace bude i náměstek ministerstva zahraničí, takže jsme samozřejmě připraveni jednat i o aktuálních konzulárních záležitostech,“ podotkl Okamura. „Určitě má smysl s Čínou komunikovat, ale musí to být komunikace, která nás nedovede do pozice vazalů,“ varoval předseda ODS Martin Kupka.
před 5 hhodinami

EK vytýká Česku nedostatky ohledně střetu zájmů, zmiňuje i mediální poplatky

Evropská komise Česku vytýká, že v zemi dosud nedošlo k obnovení a dokončení revize pravidel o střetu zájmů, zejména pokud jde o oblast skutečného vlastnictví. Komise to uvedla ve své každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie. V části týkající se stavu médií zpráva uvádí, že vládní návrh zrušení poplatků za veřejnoprávní média vyvolal obavy. EK vedle toho kritizuje přetrvávající problémy s bojem proti korupci na Slovensku, oceňuje reformy v Maďarsku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Úřad uložil Turkovi za údajnou moštárnu pokuty za 200 tisíc korun, píší SZ

Stavební úřad uložil čestnému prezidentovi Motoristů a poslanci Filipovi Turkovi pokuty v celkové výši 200 tisíc korun v případu dvou staveb, které postavil bez stavebního povolení. Jeden přestupek označil za nedbalost, druhý za úmysl. O sankcích rozhodl stavební odbor Úřadu městské části Praha 15 ve dvou samostatných správních řízeních. Rozhodnutí nabyla právní moci 3. července, zjistily Seznam Zprávy. Turek na dotazy serveru, zda už pokuty zaplatil, nereagoval. Podle ČTK později uvedl, že bude postupovat v souladu se zákonem a platnými právními předpisy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.