Přibylo 376 nakažených, žáci se naposledy ve škole testovali na covid

Ve středu přibylo 376 potvrzených případů koronaviru. Oproti úterý je to o 207 méně, v mezitýdenním srovnání o 114 víc. Počty hospitalizovaných se blíží stovce. Odborníci očekávají další nárůst, ve druhé polovině září by mohlo být podle statistiků v nemocnicích i více než pět set koronavirových pacientů. Žáci základních a středních škol se ve čtvrtek naposledy testovali na covid. Další kolo podle ministra zdravotnictví nebude. Jeho úřad také nepočítá s povinným očkováním, na pořadu dne také není vakcinace dětí mladších 12 let.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Denní počty nakažených v mezitýdenním srovnání stoupají nepřetržitě od konce srpna. V minulém týdnu se dvakrát dostaly lehce nad tři stovky, v tomto týdnu jsou nárůsty výrazně vyšší. Za pondělí eviduje ministerstvo zdravotnictví 391 odhalených případů koronaviru a v úterý 583. Více případů bylo naposledy v druhé půlce května.

Incidenční číslo, tedy týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, stouplo na hodnotu 22 z předchozích 20. Ještě před týdnem byla celostátní incidence 13. Naopak reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného nepatrně kleslo, a to na 1,43 z předchozích 1,47.

Ve středu vyžadovalo nemocniční péči 96 pacientů s onemocněním covid-19, ve vážném stavu jich bylo 14. Hospitalizovaných bylo před rokem kolem dvou set padesáti, z toho téměř šedesát leželo na jednotkách intenzivní péče. Na konci loňského září pak stouply počty přes tisíc, v listopadu už nemocniční péči vyžadovalo přes osm tisíc nakažených.

Loni touto dobou začaly počty nakažených stoupat nad tisíc, ve druhé půlce října nad deset tisíc, maximem při loňské podzimní vlně bylo na začátku listopadu přes 15 700 potvrzených případů za den.

Podle odborníků by ale díky očkování a vysokému počtu lidí, kteří už nemoc prodělali, neměla letos na podzim taková situace nastat. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek ve středu uvedl, že v září je mezi novými případy covidu-19 asi třicet procent školních dětí. Další velká část jsou podle něj mladí do 30 let a neočkovaní ve věku 30 až 40 let, kde je stále mnoho neočkovaných.

V úterý bylo naočkováno celkem 13 135 lidí, zhruba o pět tisíc méně než před týdnem. Plně naočkovaných je v zemi přes 5,8 milionu lidí.

S očkováním dětí mladších 12 let se zatím nepočítá

Ministerstvo zdravotnictví zatím nepočítá s tím, že by pro některé profese, jako jsou například zdravotníci, zavedlo povinné očkování. „Toto je samozřejmě velká debata, která se vede nejenom u nás, ale i v jiných zemích, tedy nastavení povinnosti očkování pro určité služby jako je zdravotnictví či sociální služby. Zatím to není na pořadu dne. Myslím, že o tom se musí vést nějaká širší debata, ono vše má své plusy a minusy. Jedna věc je nastavit takovou povinnost, druhá věc je, jak se to pak reálně odrazí v praxi. V některých zemích to vedlo k výpovědím lidí, kteří jsou v těchto službách. Takže to si myslím, že je velmi citlivá věc, a v tuto chvíli to neplánujeme,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zopakoval ale, že očkování je jediná alternativa pro zvládnutí pandemie.

Vojtěchovo ministerstvo také zatím nepočítá s tím, že by umožnilo očkování dětem mladším 12 let. Nebude tak následovat Slovensko, které od čtvrtka umožňuje podání vakcíny proti covidu-19 rovněž dětem od pěti do 11 let.

„Vakcína pro tyto děti v tuto chvíli registraci nemá, a to ani u Evropské lékové agentury, ani u americké FDA (Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) a z našeho pohledu tedy v tuto chvíli není dostatek dat pro to, abychom mohli vakcínu aplikovat plošně dětem mladším 12 let,“ uvedl Vojtěch.

Zároveň dodal, že pokud by nějaký ošetřující lékař vyhodnotil v individuálních případech podání vakcíny jako přínosné, není to vyloučeno. „Ale znovu opakuji, je to aplikace off-label, nikoliv standardní aplikace dětem mladším 12 let, tam zatím skutečně toto neplánujeme,“ doplnil ministr.

Za nešťastné zároveň Vojtěch považuje, že někteří lékaři odmítají dětem od 12 let vakcínu proti covidu-19 aplikovat. „Nikdy se nemůžete vyhnout nějakým excesům, já jsem v tomto směru samozřejmě něco zaznamenal. Řešili jsme to i se zástupci praktických lékařů pro děti a dorost, kteří mají zcela opačný názor. Každý má nějaký názor, ale měl by se opírat o nějaké vědecké údaje, a nikoliv šířit dezinformace,“ řekl Vojtěch. Podle něj ministerstvo nemá informace o tom, že by očkování mělo u dětí závažné nežádoucí účinky. „Nežádoucím účinkům se samozřejmě nedá stoprocentně vyhnout, ale ten benefit převažuje.“ míní Vojtěch.

Končí plošné testování ve školách

V základních a středních školách se žáci také před výukou naposledy museli nechat testovat na covid. Jak ve středu řekl Vojtěch, dál se studenti v celé zemi testovat už nebudou.

Povinné zůstane nošení roušek na chodbách nebo v šatnách, které by podle ministra mělo ochránit školy před uzavíráním kvůli výskytu nákazy. Nejasné je zatím, jak to dál bude s podmínkami pro školní plavání. Podle současných pravidel by pro něj měli mít žáci potvrzení o testu na covid-19, očkování nebo prodělané nemoci i po skončení testování ve školách.

Zásoby testů, které zbydou po ukončení poprázdninového testování žáků, by pro případ potřeby měly zůstat ve skladech škol nejméně do konce října. Pokud by se testování žáků na koronavirus muselo obnovit, oznámily by to úřady nejpozději sedm dní předem. Ministerstvo o tom informovalo ředitele škol. Množství zbývajících zásob v jednotlivých školách chce úřad zjistit v nejbližších týdnech. 

Žáci se po letních prázdninách testovali na covid-19 již dvakrát, a to 1. a 2. září a toto pondělí. Výsledky podle ministra zatím ukázaly, že šíření nákazy se ve školách v současnosti nezhoršuje, i když epidemie roste.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Černochová a Hřib se střetli s Havlíčkem kvůli muniční iniciativě

Česká muniční iniciativa dodala do konce letošního dubna na Ukrajinu dalších 400 tisíc kusů velkorážové munice. V Otázkách Václava Moravce to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která odmítla návrh místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka, aby se iniciativa přesunula pod NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je nutné v iniciativě pokračovat.
14:39Aktualizovánopřed 18 mminutami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
před 1 hhodinou

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
před 1 hhodinou

V Missouri zrestaurovali sochu Churchilla od Bělského, vloží do ní opět časovou kapsli

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.
před 2 hhodinami

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
před 2 hhodinami

Při pracovních úrazech loni zemřelo sedmdesát lidí

Skoro každý pátý den se v Česku stane smrtelný pracovní úraz. Podle nejnovějších dat jich Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a Český báňský úřad (ČBÚ) loni zaznamenal sedmdesát. Podle ČTK je to nejméně od vzniku samostatné České republiky. K příčinám patří hlavně podcenění rizika a používání nebezpečných pracovních postupů. Často jde o pády z výšky nebo dopravní nehody, například v areálu firmy.
16:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obyvatelé Karolinky v referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.
09:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost, míní filozofka Matějčková

Náboženství od lidí vyžaduje něco, čemu už mnozí v západním světě nerozumí, a to oddanost a poslušnost, řekla v Interview ČT24 filozofka a publicistka Tereza Matějčková. Ačkoliv ateismus a sekularizace společností prostoupily, tvrdí, že spiritualita nemizí. Odklon od náboženství však spojuje s nárůstem duševních chorob. „Křesťanství vychází z toho, že život je těžký a plný utrpení. Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost,“ sdělila moderátorce Tereze Willoughby.
před 4 hhodinami
Načítání...