Přibylo 376 nakažených, žáci se naposledy ve škole testovali na covid

Ve středu přibylo 376 potvrzených případů koronaviru. Oproti úterý je to o 207 méně, v mezitýdenním srovnání o 114 víc. Počty hospitalizovaných se blíží stovce. Odborníci očekávají další nárůst, ve druhé polovině září by mohlo být podle statistiků v nemocnicích i více než pět set koronavirových pacientů. Žáci základních a středních škol se ve čtvrtek naposledy testovali na covid. Další kolo podle ministra zdravotnictví nebude. Jeho úřad také nepočítá s povinným očkováním, na pořadu dne také není vakcinace dětí mladších 12 let.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Denní počty nakažených v mezitýdenním srovnání stoupají nepřetržitě od konce srpna. V minulém týdnu se dvakrát dostaly lehce nad tři stovky, v tomto týdnu jsou nárůsty výrazně vyšší. Za pondělí eviduje ministerstvo zdravotnictví 391 odhalených případů koronaviru a v úterý 583. Více případů bylo naposledy v druhé půlce května.

Incidenční číslo, tedy týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, stouplo na hodnotu 22 z předchozích 20. Ještě před týdnem byla celostátní incidence 13. Naopak reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného nepatrně kleslo, a to na 1,43 z předchozích 1,47.

Ve středu vyžadovalo nemocniční péči 96 pacientů s onemocněním covid-19, ve vážném stavu jich bylo 14. Hospitalizovaných bylo před rokem kolem dvou set padesáti, z toho téměř šedesát leželo na jednotkách intenzivní péče. Na konci loňského září pak stouply počty přes tisíc, v listopadu už nemocniční péči vyžadovalo přes osm tisíc nakažených.

Loni touto dobou začaly počty nakažených stoupat nad tisíc, ve druhé půlce října nad deset tisíc, maximem při loňské podzimní vlně bylo na začátku listopadu přes 15 700 potvrzených případů za den.

Podle odborníků by ale díky očkování a vysokému počtu lidí, kteří už nemoc prodělali, neměla letos na podzim taková situace nastat. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek ve středu uvedl, že v září je mezi novými případy covidu-19 asi třicet procent školních dětí. Další velká část jsou podle něj mladí do 30 let a neočkovaní ve věku 30 až 40 let, kde je stále mnoho neočkovaných.

V úterý bylo naočkováno celkem 13 135 lidí, zhruba o pět tisíc méně než před týdnem. Plně naočkovaných je v zemi přes 5,8 milionu lidí.

S očkováním dětí mladších 12 let se zatím nepočítá

Ministerstvo zdravotnictví zatím nepočítá s tím, že by pro některé profese, jako jsou například zdravotníci, zavedlo povinné očkování. „Toto je samozřejmě velká debata, která se vede nejenom u nás, ale i v jiných zemích, tedy nastavení povinnosti očkování pro určité služby jako je zdravotnictví či sociální služby. Zatím to není na pořadu dne. Myslím, že o tom se musí vést nějaká širší debata, ono vše má své plusy a minusy. Jedna věc je nastavit takovou povinnost, druhá věc je, jak se to pak reálně odrazí v praxi. V některých zemích to vedlo k výpovědím lidí, kteří jsou v těchto službách. Takže to si myslím, že je velmi citlivá věc, a v tuto chvíli to neplánujeme,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zopakoval ale, že očkování je jediná alternativa pro zvládnutí pandemie.

Vojtěchovo ministerstvo také zatím nepočítá s tím, že by umožnilo očkování dětem mladším 12 let. Nebude tak následovat Slovensko, které od čtvrtka umožňuje podání vakcíny proti covidu-19 rovněž dětem od pěti do 11 let.

„Vakcína pro tyto děti v tuto chvíli registraci nemá, a to ani u Evropské lékové agentury, ani u americké FDA (Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) a z našeho pohledu tedy v tuto chvíli není dostatek dat pro to, abychom mohli vakcínu aplikovat plošně dětem mladším 12 let,“ uvedl Vojtěch.

Zároveň dodal, že pokud by nějaký ošetřující lékař vyhodnotil v individuálních případech podání vakcíny jako přínosné, není to vyloučeno. „Ale znovu opakuji, je to aplikace off-label, nikoliv standardní aplikace dětem mladším 12 let, tam zatím skutečně toto neplánujeme,“ doplnil ministr.

Za nešťastné zároveň Vojtěch považuje, že někteří lékaři odmítají dětem od 12 let vakcínu proti covidu-19 aplikovat. „Nikdy se nemůžete vyhnout nějakým excesům, já jsem v tomto směru samozřejmě něco zaznamenal. Řešili jsme to i se zástupci praktických lékařů pro děti a dorost, kteří mají zcela opačný názor. Každý má nějaký názor, ale měl by se opírat o nějaké vědecké údaje, a nikoliv šířit dezinformace,“ řekl Vojtěch. Podle něj ministerstvo nemá informace o tom, že by očkování mělo u dětí závažné nežádoucí účinky. „Nežádoucím účinkům se samozřejmě nedá stoprocentně vyhnout, ale ten benefit převažuje.“ míní Vojtěch.

Končí plošné testování ve školách

V základních a středních školách se žáci také před výukou naposledy museli nechat testovat na covid. Jak ve středu řekl Vojtěch, dál se studenti v celé zemi testovat už nebudou.

Povinné zůstane nošení roušek na chodbách nebo v šatnách, které by podle ministra mělo ochránit školy před uzavíráním kvůli výskytu nákazy. Nejasné je zatím, jak to dál bude s podmínkami pro školní plavání. Podle současných pravidel by pro něj měli mít žáci potvrzení o testu na covid-19, očkování nebo prodělané nemoci i po skončení testování ve školách.

Zásoby testů, které zbydou po ukončení poprázdninového testování žáků, by pro případ potřeby měly zůstat ve skladech škol nejméně do konce října. Pokud by se testování žáků na koronavirus muselo obnovit, oznámily by to úřady nejpozději sedm dní předem. Ministerstvo o tom informovalo ředitele škol. Množství zbývajících zásob v jednotlivých školách chce úřad zjistit v nejbližších týdnech. 

Žáci se po letních prázdninách testovali na covid-19 již dvakrát, a to 1. a 2. září a toto pondělí. Výsledky podle ministra zatím ukázaly, že šíření nákazy se ve školách v současnosti nezhoršuje, i když epidemie roste.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senátoři zkritizovali vládu za přístup k Ukrajině, řešil se i nový trestný čin

Bezpečnostní výbor Senátu označil za politováníhodné, že česká vláda neposkytla bránící se Ukrajině bitevní letouny L-159. Kritizoval také ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) – třeba za to, že Ukrajinu dosud nenavštívil a se svým kyjevským protějškem nejedná. Ministerstvo obrany vzkázalo, že zatím žádnou oficiální žádost o takové jednání neobdrželo. Senátoři probírali i nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc a podmínky pro ruské diplomaty.
před 3 hhodinami

VideoJak se pozná nástup nové totality? O tom debatovali hosté Fokusu Václava Moravce

Jak nás poznamenal komunismus? A co provádí totalita s lidskou duší? Únorový díl Fokusu Václava Moravce se zabýval dědictvím komunismu. Diskutovali mimo jiné bývalý politik Milan Uhde, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková nebo historici Jakub Rákosník a Petr Blažek.
před 4 hhodinami

Zemřel někdejší člen kapely Olympic, klávesista Jiří Valenta

Zemřel bývalý člen skupiny Olympic, klávesista Jiří Valenta. Bylo mu 66 let. O hudebníkově úmrtí informovala na facebooku kapela s odkazem na Valentovu rodinu. Ze skupiny před několika lety sám ze zdravotních důvodů odešel.
před 4 hhodinami

VideoVejce před Velikonocemi kvůli úbytku slepic s ptačí chřipkou podraží

Živočišná výroba v Česku zdražuje. Nejrychleji skot, drůbež a vejce. Na Královéhradecku mezitím pokračuje druhá největší likvidace chovu drůbeže v tuzemsku. V halách bylo bezmála 240 tisíc nosnic. Chovatelé chtějí s ohledem na blížící se Velikonoce a zvýšenou poptávku po vejcích obnovit chov co nejrychleji. Podle jejich odhadu to ale zabere minimálně čtyři měsíce. Nákaza ptačí chřipky se šíří i v dalších chovech po celé Evropě.
před 5 hhodinami

Ve čtvrtek bude na ministerstvu jednání s řediteli národních parků o škrtech, řekl Turek

Na ministerstvu životního prostředí se ve čtvrtek uskuteční jednání s řediteli všech čtyř národních parků, které jsou na území ČR. Předmětem bude financování, řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristy). Vyjádřil se i k novému ministrovi životního prostředí Igoru Červeném (Motoristé). „My máme podobný pohled na svět, na ochranu životního prostředí i na průmysl, takže z pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal jsem spokojen s naší spoluprací,“ prohlásil.
před 5 hhodinami

Česko by chtělo podle Metnara změnit podmínky dočasné ochrany Ukrajinců v EU

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
před 7 hhodinami

Zahraničnímu vysílání ČRo chce ministerstvo snížit rozpočet skoro o čtvrtinu

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu (ČRo), které slaví 90 let, by mohlo v letošním roce přijít o 8,75 milionu korun, tedy o čtvrtinu částky, se kterou hospodařilo loni. Snížení rozpočtu plánuje ministerstvo zahraničí, které tuto službu financuje, vyplývá z vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2026.
před 7 hhodinami

Soud přiznal Brožovi odkladný účinek ve stížnosti na odvolání z postu děkana katolické fakulty UK

Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek Jaroslavu Brožovi ve stížnosti proti odvolání z funkce děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK). Dočasně tak znemožnil volbu nového děkana. Vyplývá to z usnesení soudu, na které upozornil Deník N. Předseda akademického senátu fakulty David Vopřada v reakci řekl, že se tak prodlužuje období nejistoty, které dopadá na instituci i její zaměstnance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...