Prezident schvaloval zákony, podepsal paušální daň pro živnostníky nebo konec skládkování v roce 2030

Prezident Miloš Zeman podepsal v pátek devět zákonů. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné tak budou moci od příštího roku platit dobrovolně takzvanou paušální daň. Zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Konec skládkování odpadu se potom posune o šest let na rok 2030. Zároveň se budou zvyšovat poplatky za ukládání odpadu.

Paušální daň pro živnostníky

Dobrovolná paušální daň bude spojovat odvod sociálního i zdravotního pojištění a daň z příjmů. Využít ji budou moci podnikatelé s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Počítá s tím novela o daních z příjmů. Pro příští rok by měla podle dosavadních informací činit paušální daň 5469 korun za měsíc. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí také odpadne důvod k většině kontrol.

Paušální daň bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. Nejvýhodnější bude paušální daň podle odborníků pro živnostníky s výdajovým paušálem, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku.

Úhrada antigenních testů

Po podpisu zákona o veřejném zdravotním pojištění budou moci zdravotní pojišťovny hradit antigenní testy na covid-19 určené například domovům pro seniory přímo distributorům.

Boj se suchem

Nový zákon do budoucna umožní vznik komisí pro sucho, které budou v případě sucha rozhodovat o opatřeních obdobně, jako je tomu při povodních. Počítá s tím novela vodního zákona. Komise pro sucho budou moci například zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění.

Poslanecká sněmovna na návrh Senátu doplnila do zákona ustanovení, které má usnadnit zrušení vodních děl vybudovaných před rokem 2002 kvůli obnovení přirozených koryt drobných vodních toků. Bude k tomu stačit ohlášení vodoprávnímu úřadu.

Nakládání s odpady

Obce budou mít možnost vybrat druh poplatku za odvoz komunálního odpadu. Budou moci zavést paušální poplatek, nebo poplatek podle množství vyprodukovaného odpadu. V obou případech budou moci stanovit minimální základ poplatku 60 korun.

Konec skládkování odpadu se posune o šest let na rok 2030. Zároveň se budou zvyšovat poplatky za ukládání odpadu. Předpokládá to vládní návrh zákona, který podepsal prezident. Zákon bude účinný od ledna.

S růstem skládkovacích poplatků předloha zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu. Za část odpadu bude činit poplatek nynějších 500 korun za tunu.

Místa pro zpětný odběr elektrozařízení, která dosloužila, budou muset být od příštího roku ze zákona v každé větší obci. Změnu přinese novela o výrobcích s ukončenou životností.

Domácí elektrospotřebiče a elektrozařízení se budou muset dát odevzdat v každé obci nad 2000 obyvatel, baterie v každé obci nad 1500 obyvatel. Místo pro odběr ojetých pneumatik musí být v každé obci s rozšířenou působností.

Sběrná místa na obaly budou pak ze zákona v 90 procentech obcí. Zajistit tato místa budou muset výrobci nebo prodejci obalů. Počítá s tím novela o obalech. Novela ukládá výrobcům nebo prodejcům obalů uzavřít smlouvy s minimálně 25 procenty obcí, což podle kritiků fakticky znemožní konkurenci vůči obalové společnosti EKO-KOM. Nová pravidla tak fakticky zachovávají monopol této firmy, tvrdí kritici novely.

Skuteční majitelé

Žadatelé o dotace či veřejnou podporu z řad firem zřejmě budou muset uvádět údaje o svých skutečných majitelích. Úřady ale nebudou mít ze zákona povinnost ověřovat pravdivost uvedených informací. Umožnila to změna zákona proti praní špinavých peněz.

Poskytovatel dotace nebo veřejné podpory má podle novely zjistit majitele firmy buď z evidence skutečných majitelů, nebo si jej v případě zahraničního vlastníka nechá doložit. Pokud nebude možné skutečné majitele identifikovat, úřady by neměly veřejnou podporu poskytnout.

Senát chtěl do novely prosadit také ověřování pravdivosti údajů o skutečných majitelích. Podle kritiků by to neúměrně zvýšilo administrativu spolkům a sdružením nebo malým obcím. Ty tak budou moci pouze nahlížet do rejstříku skutečných majitelů.

Profesní školení

Povinnost absolvovat profesní školení se kvůli epidemii nového koronaviru odloží do poloviny příštího roku. Do té doby budou platit nynější doklady, které prokazují splnění kvalifikačních předpokladů pracovníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Poslanci podpořili obalovou novelu

Autorizované obalové společnosti možná přibude povinnost vytvářet dostatečně hustou síť míst zpětného odběru obalových odpadů s cílem zlepšit jejich dostupnost pro obyvatele. Předpokládá to novela, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předtím, při písemných interpelacích, se pirátští poslanci opět pustili do ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) kvůli užívání obecního bytu a údajně nelegálním stavbám na jejím pozemku, ministryně na jejich vystoupení nereagovala. Po přestávce poslanci pokračovali v ústních interpelacích na premiéra a následně i členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Bezpečnostní situace je mnohem horší než před čtyřmi lety, říká nový šéf armády Hlaváč

„Bezpečnostní situace pro Českou republiku v rámci Evropy je rozhodně jiná, než byla před čtyřmi roky. Je mnohem horší,“ uvedl nový náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč ve spojitosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Tématy v pořadu Interview ČT24 byl také postoj ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), který byl jediným ministrem, který pro zvolení Hlaváče nehlasoval. Hlaváč dále například zmínil důvody, proč by se měl generální štáb od ministerstva obrany oddělit. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

VideoŘidiči narážejí do vybavení silničářů, ti se snaží chránit

Opravy za osm miliard začnou během léta na dálnicích a silnicích první třídy, což bude znamenat různá omezení na hlavních tazích po celém Česku. Právě na takových místech řidiči kvůli nepozornosti často havarují. Od začátku roku jich už pětatřicet narazilo do techniky silničářů. „Za nás úplně nejdůležitější je pozornost,“ říká mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Silničáři se snaží před nehodami chránit například tím, že je kryje velký, těžký nákladní vůz. Přesto ani důkladná opatření někdy úrazům nezabrání.
před 4 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

UEFA vyřadila fotbalisty Karviné ze svých soutěží

Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) vyřadila Karvinou kvůli účasti v domácí korupční aféře ze svých soutěží a upravila nasazení českých klubů. Nově se do pohárů dostal Jablonec, který si místo Hradce Králové zahraje 2. předkolo Konferenční ligy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vykládá si ústavu, jak chce, osočil Babiš prezidenta. Předložte důkazy, reagoval Pavel

Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá ústavu, jak chce, prohlásil v rozhovoru s Deníkem.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Babiš mu vyčítá i odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem a postup kolem summitu Severoatlantické aliance (NATO). Prezident v reakci uvedl, že Babiš má svá tvrzení podložit důkazy, nebo vzít slova zpět.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bezpečnostní rada státu jednala za účasti Pavla o armádní koncepci

Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta Petra Pavla projednávala koncepční a strategické otázky krizového řízení, odolnosti České republiky, připravenosti na mimořádné situace, akceschopnosti bezpečnostních složek i otázky kybernetické bezpečnosti. Informoval o tom Hrad. Tématem naopak nebyl summit Severoatlantické aliance (NATO), který se příští týden koná v Ankaře. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se jednání dotklo i otázky omezování pohybu ruských diplomatů v Česku, rada ale žádné doporučení nepřijala.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled