Prezident schvaloval zákony, podepsal paušální daň pro živnostníky nebo konec skládkování v roce 2030

Prezident Miloš Zeman podepsal v pátek devět zákonů. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné tak budou moci od příštího roku platit dobrovolně takzvanou paušální daň. Zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Konec skládkování odpadu se potom posune o šest let na rok 2030. Zároveň se budou zvyšovat poplatky za ukládání odpadu.

Paušální daň pro živnostníky

Dobrovolná paušální daň bude spojovat odvod sociálního i zdravotního pojištění a daň z příjmů. Využít ji budou moci podnikatelé s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Počítá s tím novela o daních z příjmů. Pro příští rok by měla podle dosavadních informací činit paušální daň 5469 korun za měsíc. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí také odpadne důvod k většině kontrol.

Paušální daň bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. Nejvýhodnější bude paušální daň podle odborníků pro živnostníky s výdajovým paušálem, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku.

Úhrada antigenních testů

Po podpisu zákona o veřejném zdravotním pojištění budou moci zdravotní pojišťovny hradit antigenní testy na covid-19 určené například domovům pro seniory přímo distributorům.

Boj se suchem

Nový zákon do budoucna umožní vznik komisí pro sucho, které budou v případě sucha rozhodovat o opatřeních obdobně, jako je tomu při povodních. Počítá s tím novela vodního zákona. Komise pro sucho budou moci například zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění.

Poslanecká sněmovna na návrh Senátu doplnila do zákona ustanovení, které má usnadnit zrušení vodních děl vybudovaných před rokem 2002 kvůli obnovení přirozených koryt drobných vodních toků. Bude k tomu stačit ohlášení vodoprávnímu úřadu.

Nakládání s odpady

Obce budou mít možnost vybrat druh poplatku za odvoz komunálního odpadu. Budou moci zavést paušální poplatek, nebo poplatek podle množství vyprodukovaného odpadu. V obou případech budou moci stanovit minimální základ poplatku 60 korun.

Konec skládkování odpadu se posune o šest let na rok 2030. Zároveň se budou zvyšovat poplatky za ukládání odpadu. Předpokládá to vládní návrh zákona, který podepsal prezident. Zákon bude účinný od ledna.

S růstem skládkovacích poplatků předloha zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu. Za část odpadu bude činit poplatek nynějších 500 korun za tunu.

Místa pro zpětný odběr elektrozařízení, která dosloužila, budou muset být od příštího roku ze zákona v každé větší obci. Změnu přinese novela o výrobcích s ukončenou životností.

Domácí elektrospotřebiče a elektrozařízení se budou muset dát odevzdat v každé obci nad 2000 obyvatel, baterie v každé obci nad 1500 obyvatel. Místo pro odběr ojetých pneumatik musí být v každé obci s rozšířenou působností.

Sběrná místa na obaly budou pak ze zákona v 90 procentech obcí. Zajistit tato místa budou muset výrobci nebo prodejci obalů. Počítá s tím novela o obalech. Novela ukládá výrobcům nebo prodejcům obalů uzavřít smlouvy s minimálně 25 procenty obcí, což podle kritiků fakticky znemožní konkurenci vůči obalové společnosti EKO-KOM. Nová pravidla tak fakticky zachovávají monopol této firmy, tvrdí kritici novely.

Skuteční majitelé

Žadatelé o dotace či veřejnou podporu z řad firem zřejmě budou muset uvádět údaje o svých skutečných majitelích. Úřady ale nebudou mít ze zákona povinnost ověřovat pravdivost uvedených informací. Umožnila to změna zákona proti praní špinavých peněz.

Poskytovatel dotace nebo veřejné podpory má podle novely zjistit majitele firmy buď z evidence skutečných majitelů, nebo si jej v případě zahraničního vlastníka nechá doložit. Pokud nebude možné skutečné majitele identifikovat, úřady by neměly veřejnou podporu poskytnout.

Senát chtěl do novely prosadit také ověřování pravdivosti údajů o skutečných majitelích. Podle kritiků by to neúměrně zvýšilo administrativu spolkům a sdružením nebo malým obcím. Ty tak budou moci pouze nahlížet do rejstříku skutečných majitelů.

Profesní školení

Povinnost absolvovat profesní školení se kvůli epidemii nového koronaviru odloží do poloviny příštího roku. Do té doby budou platit nynější doklady, které prokazují splnění kvalifikačních předpokladů pracovníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 5 mminutami

Komáři začínají být aktivní. O víkendu především na východě Čech

Během víkendu už mohou lidi na některých místech Česka potrápit komáři. Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) očekává střední aktivitu hlavně v části Moravy a Slezska, ve východních Čechách pak může být v neděli lokálně dokonce vysoká. V sobotu budou mít komáři vhodné podmínky zejména v části západních a severních Čech. Na většině území ale meteorologové předpovídají mírnější aktivitu.
před 1 hhodinou

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 10 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná po převozu do nemocnice zemřela. Oběť i podezřelý byli podle médií studenti průmyslovky a mladiství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...