Povinná maturita z matematiky: podle jedněch nesmysl, podle jiných lék na pokles kvality vzdělání

45 minut
90´ČT24 na téma povinné maturity z matematiky
Zdroj: ČT24

Povinná maturita z matematiky by přispěla k řešení poklesu kvality vzdělání v Česku, studentům se nemá ustupovat, jako se to v posledních letech děje. Tento názor v Devadesátce ČT24, která se věnovala otazníkům visícím nad zavedením povinné maturity z matematiky, vyjádřila ředitelka Asociace gymnázií Renata Schejbalová. Podle poslance Pirátů Lukáše Bartoně je nesmysl touto povinností zavírat cestu na vysokou školu humanitně zaměřeným studentům. Spoluautor projektu Matematika s chutí David Souček dokonce považuje povinnou maturitu „v jistém smyslu za zločin“, pokud neumíme dětem zprostředkovat podstatu a krásu matematiky.

„Poslední dobou neustále snižujeme laťku a ustupujeme studentům v tom, aby měli cestičku ke vzdělání co nejvíc uhlazenou. To se domnívám, že není dobře, protože i v životě musí člověk překonávat nějaké překážky, něco, co ho nebaví,“ řekla v Devadesátce ředitelka Asociace gymnázií Renata Schejbalová.

Podle jejího pohledu je matematika v současnosti nezbytnou dovedností, protože rozvíjí logické myšlení a využívá se v širokém spektru oborů. Ze své zkušenosti ví, že studenti mají potíž používat selský rozum, což vnímá za chybu.

Je to strašná kauza, která se vleče už velmi dlouho. Vede k velké nejistotě středoškoláků a učitelů o tom, jak se na středních školách bude organizovat maturitní zkouška. Bohužel je to jeden z příběhů, na kterém se ukazuje, jak se České republice nedaří formulovat nějakou rozumnou politiku, a pak ji dlouhodobě držet.
Mikuláš Bek
senátor a bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně

Místopředseda sněmovního výboru pro vědu a vzdělávání Lukáš Bartoň (Piráti) je přesvědčený, že kdyby se maturita z matematiky stala povinnou, třetina maturantů zkouškou neprojde. „Vycházíme z toho, jaká je neúspěšnost u těch, kteří si to dobrovolně zvolili a jaká by mohla být, kdyby to měli povinně všichni,“ přiblížil Bartoň.

Podle něj je důležité rozmyslet si, zda potřebujeme mít maturitní zkoušku takto nastavenou a tím ustanovit, že ten, kdo ji nesplní, má zavřenou cestu na jakoukoli vysokou školu. Navíc humanitně zaměření studenti, kteří zkouškou z matematiky neprojdou ani na vícero pokusů, skonční pouze se základním vzděláním.

„Ať si nastavují vysoké školy, koho chtějí přijímat, ať rozhodují, zda uchazeč, který k nim jde, musí být dobrý v matematice, nebo v humanitních oborech. Ale nenastavujme to zákonem a nevyžadujme to plošně,“ říká poslanec Bartoň.

Člen výboru pro vědu a vzdělání Ivo Vondrák (ANO) souhlasí s tím, že laťku je třeba studentům zvyšovat. Maturitu z matematiky je podle něj ale potřeba změnit. Není zastáncem vyplňování testů a situací, aby student neuspěl jen proto, že mu schází jediný bod. „Je běžné, že v životě máte také právo obhájit svou práci, proto bychom se měli vrátit k ústní zkoušce z matematiky a udělat ji doplňkovou k písemce, udělat kreativnější a interaktivnější,“ soudí.

Renata Schejbalová vnímá jako klíčové neustupovat tlaku studentů jen proto, že si matematiku nepřejí. Chceme-li vzdělanou společnost, musíme si maturitu z matematiky ustát. „Neustále žehráme na to, že klesáme v mezinárodních žebříčcích a nic neděláme pro to, abychom se vyhoupli nahoru,“ uvedla. Má za to, že problém začíná už na základní škole, kde studenti nedostanou vhodné základy v matematice, nemají pak na co navázat na středních školách.

Povinná maturita je „zločin“, když neumíme dětem zprostředkovat krásu matematiky

Na potíž základního školství poukázal i matematik a spoluautor projektu Matematika s chutí David Souček. Připomněl, že podle šetření OECD mezi čtyřiceti členskými zeměmi vykazují děti v Česku silnou averzi vůči matematice. „My jsme opravdu mistři světa v tom, jak ji děti rády nemají,“ poukázal David Souček.

Podle něj je povinnost maturovat z matematiky v jistém smyslu zločin. „Dokud neumíme dětem zprostředkovat to, co je na matematice nejpodstatnější, ale i nejkrásnější, nemůžeme po nich chtít, aby z ní povinně maturovaly,“ dodává.

Sněmovna řeší návrh vládní předlohy, podle které povinná maturita z matematiky od roku 2021 zavedena nebude. Rozhodne o tom až na jaře. Zrušení obhajoval ministr školství Robert Plaga (ANO), podle něhož si studenti musí nejprve osvojit matematické dovednosti. „Povinnou maturitou z matematiky nedocílíme toho, aby studenti a děti uměli matematiku. Papír to nevyřeší,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
16:08Aktualizovánopřed 59 mminutami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
12:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 3 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud potvrdil trest Igoru Mižákovi za zveřejnění korespondence expremiérů

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.
před 3 hhodinami

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...