Premiér Andrej Babiš (ANO) vyloučil stažení českých vojáků z Afghánistánu. Česko bude pokračovat v boji proti terorismu a nezradí své spojence. Na konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“ se přihlásil také k závazku vůči NATO zvyšovat výdaje na obranu. Význam NATO vyzdvihl v zaslané zdravici rovněž prezident Miloš Zeman.
Potřebujeme NATO, shodli se Babiš a Zeman. Premiér uznal, že Česko má problém s armádními zakázkami
„Stahovat z Afghánistánu se rozhodně nebudeme. Nevzdáme se, neodejdeme, naši vojáci budou bojovat proti teroristům, kde je třeba. Nezradíme spojence, budeme plnit závazky,“ řekl ve čtvrtek Babiš.
Připomněl, že Česko je šestou nejbezpečnější zemí světa, a pokud si má tuto pozici udržet, musí podle Babiše být aktivní a bojovat proti terorismu.
Účast na zahraničních misích podle premiéra ukazuje, že Česko je v rámci NATO spolehlivý partner. „Ty mise jsou důležité. My musíme bojovat proti terorismu mimo Evropu. A v Afghánistánu jsou teroristi, kteří, pokud tam nebudeme proti nim bojovat, budou ohrožovat naše bezpečí v Evropě,“ řekl.
Největší hrozbou pro nás není Rusko, ale terorismus, myslí si Babiš
Bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel na konferenci označil terorismus a Rusko za dvě největší bezpečnostní hrozby pro Evropu. Babiš s ním tento pohled sdílí jen v otázce terorismu.
„Já si myslím, že největší hrozba pro nás je skutečně terorismus, a proto musíme bojovat proti terorismu tím, že vysíláme naše vojáky do Afghánistánu, do Mali a dalších zemí,“ řekl Babiš.
„S Ruskem je potřeba komunikovat a komunikují s ním všichni,“ dodal premiér s tím, že ho za největší hrozbu pro Česko nepovažuje.
Politici debatovali na konferenci s názvem Naše bezpečnost není samozřejmost (zdroj: ČT24)
Za bezpečnostní hrozbu naopak označili Rusko předseda ODS Petr Fiala a šéf TOP 09 Jiří Pospíšil. Rusko podle nich nerespektuje mezinárodní řád.
Předsedové stran dále uvedli, že za bezpečnostní riziko v příštích dvou dekádách považují také migrační tlaky. Islamismus a s ním spojený terorismus tuzemské politiky rovněž znepokojuje: mezi největší hrozby ho vedle Fialy a Pospíšila zařadil šéf SPD Tomio Okamura nebo předseda STAN Petr Gazdík. Lídr Starostů nicméně zároveň varoval před atmosférou strachu, která se v souvislosti s terorismem v české společnosti vytváří.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš pak mluvil zejména o hrozbě, jakou by znamenalo, kdyby se země nepřizpůsobila novým výzvám 21. století. Nebezpečné je podle něj soustředění velkého množství dat u soukromých korporací a za významnou hrozbu považuje kybernetické útoky.
Naším problémem jsou zakázky
Premiér Babiš se ve svém projevu na konferenci opětovně přihlásil k závazku zvyšovat výdaje na obranu, aby v roce 2024 dosáhly dvou procent HDP. V současnosti činí zhruba 1,1 procenta HDP.
„Náš problém je hlavně v realizaci zakázek, to bychom za naší nové vlády chtěli změnit,“ řekl Babiš v souvislosti se zvyšováním obranných výdajů. Podle něj je třeba zohlednit, že obranné zakázky jsou specifické a že je při nich nutné brát v potaz i strategické partnery. Zmínil možnost uzavírat přímé dohody mezi vládami.
Rozpočet ministerstva obrany - podíl na HDP
O výdajích na obranu promluvil také náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zdůraznil, že armáda potřebuje stabilní a předvídatelné financování, aby se mohla pustit do modernizačních projektů.
Podle Opaty stojí před českou armádou tři významné projekty. „Prvním projektem je výstavba výsadkového pluku, chceme rozšířit portfolio sil, které máme k dispozici. Druhým projektem je potřeba rozšíření schopností logistiky, abychom byli schopni v rámci prostoru, ve kterém NATO působí, se bezpečně a rychle pohybovat,“ řekl Opata. Třetím úkolem je podle něj vypracovat kapacity pro reakci na hrozby z kyberprostoru.
Zeman: Čím širší aliance, tím větší bezpečí
Prezident ve zdravici, kterou za něj na konferenci přednesl ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák, vyzdvihl význam NATO jako české bezpečnostní kotvy.
„Čím užší byla skupina zemí nebo aliance, s níž jsme spojovali své bezpečnostní záruky, tím méně bezpeční jsme ve skutečnosti byli,“ uvedl Zeman a poukázal přitom na meziválečnou spolupráci s Francií nebo poválečnou závislost na Sovětském svazu.
„Jsem proto rád, že dnes je kotvou naší bezpečnosti Severoatlantická aliance a nad to bezpečnostně spolupracujeme v rámci Evropské unie i bilaterálně s dalšími zeměmi, například s Izraelem,“ uvedl prezident.
Zeman ve zdravici také odmítl politiku ustupování nepříteli nebo hledání neutrality, podle něj to bezpečnost země nezvyšuje. Hrozby jako mezinárodní terorismus nebo kybernetické útoky je podle něj třeba potírat.