Jen pozvolna ubývá v potravinách soli, cukru či tuku, které v nich být vysloveně nemusí. Výrobci potravin se již před třemi lety zavázali, že pomohou vylepšit jídelníček českých strávníků, ukázalo se ale, že ubírat je třeba po krůčkách. I tak jsou podle expertů výsledky patrné.
Potraviny jsou zdravější, chutě ale ne. Ubírání cukru a soli tak jde po krůčcích
UDÁLOSTI: Změny jsou v nabídce znát, klíčový je ale přístup strávníků (zdroj: ČT24)
Podle hlavní hygieničky Evy Gottvaldové jsou v Česku dva problémy s jídlem – jednak nezdravý jídelníček a jednak nepravidelné stravování. „Češi jedí nepravidelně, jedí nedostatek ovoce a zeleniny a mají nadbytek energie, který se projevuje tím, že narůstá počet obézních v populaci,“ řekla hygienička při zhodnocení tříleté spolupráce státu s Potravinářskou komorou.
Cílem spolupráce je nabídnout zdravější stravu a snížit tak počet obézních lidí. Obézní je dnes v Česku každý pátý muž, z žen trpí obezitou 18 procent. Souvisí s ní přitom řada zdravotních komplikací včetně diabetu a srdečních chorob.
Aby se to zlepšilo, měly by z potravin zmizet přebytečné tuky, cukry i sůl – experti používají termín reformulace. „První reformulace začaly u kategorie přidaný cukr. Je to o tom vrátit se k základům, dát potravině základní chuť, zbytečně ji nepřislazovat,“ řekla Gottvaldová v 90' ČT24.
- sůl: 5 g
- jednoduché cukry: 60 g
- tuky: 70 g
- vláknina: 30 g
Podle Magdaleny Hrabcové z Potravinářské komory ovšem není změna složení potravin jednoduchá. „Jde to těžce, je to náročná záležitost. Řešíme řadu technologických problémů,“ podotkla. Připustila, že zákazníci jsou vybíraví, takže nové výrobky se nesetkávají pokaždé s úspěchem.
Změny podle potravinářů probíhají postupně. Například v ochucených jogurtech se v posledních letech po krůčcích snížil obsah cukru z 16 na 13 gramů. „Potichu snížíme, spotřebitel si zvykne na novou chuť,“ shrnula Jana Ovčáčková z Českomoravského svazu mlékárenského.
Hlavní hygienička je s tím však smířena. „Když chcete udělat změnu chování, neuděláte to na lusknutí prstu. Říká se, že můžete měnit maximálně pět až deset procent,“ připustila. Dodala, že diskuse o reformulaci složení potravin začala v Česku již před deseti lety.
Peníze, a nikoli kvalita jsou až na prvním místě pro většinu zákazníků
Snaha úřadů i potravinářů zlepšit složení potravin ovšem částečně naráží na chování spotřebitelů. Lidé si podle nedávného průzkumu Sdružení českých spotřebitelů vybírají jídlo především podle ceny. Je nejdůležitějším aspektem pro 62 procent nakupujících. Nejnižší cena ale v řadě případů znamená, že vybraná potravina spadá do nižší kvalitativní kategorie.
90' ČT24: Jíme kvalitní a nezávadné potraviny? (zdroj: ČT24)
Jak upozornila Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické, například šunka se vyrábí ve třech jakostních kategoriích – šunka nejvyšší jakosti, výběrová a šunka standard.
Kritérium pro zařazení do kategorie je podíl svalových bílkovin a šunky nejnižší jakostní kategorie – obvykle tedy ty nejlevnější – jich také mají nejméně, podle zákona alespoň 10 procent. „Když si představíme, že vepřová kýta má 20 procent svalových bílkovin, šunka standard je naředěna téměř na polovinu,“ upozornila Dostálová.
Domnívá se, že si lidé málo všímají informací o složení potravin, k tomu by přitom mohli být vedeni již od dětství. „Ve školách se nutriční gramotnosti věnuje velmi málo času. Mělo by se to zlepšit, aby spotřebitel věděl, na základě čeho si má potraviny vybírat,“ soudí.
- hmotnost: 42 g
- energetická hodnota: 530 kJ
- bílkoviny: 4 g
- tuky: 2 g
- vláknina: 2 g
- sůl: 0,5 g
- sacharidy: 24 g
Nejen složení potravin, pro boj s obezitou je zásadní i pohyb
Ačkoli hygienička při reformulaci složení potravin argumentuje problémem s obezitou, podle obezitologa Martina Matoulka ze III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy není složení potravin to jediné. Zásadní je také pohyb. „Pokud budu chtít zlepšit svoji prognózu, to znamená prodloužit život, tak to nepůjde bez pohybu. Zdravý člověk žije déle, ať je hubený či tlustý,“ podotkl.
V poslední době navíc pozoruje, že se „všichni posunuli o jednu hmotnostní kategorii výš“. Viní z toho moderní technologie. „Internet nám nabízí všechno až pod nos. (…) Nemusíme udělat prakticky žádný pohyb,“ míní obezitolog.
Podle Evy Gottvaldové je ale problémem i výchova v rodinách. „Děti mají tendenci nesnídat. Když se podíváme na data zabývající se zdravým životním stylem, zjistíme, že u nás ve srovnání se světem se málo společně jí. Není výchova ke stravování, protože návyky jsou komplexní,“ podotkla.
Změny, které se dotýkají například složení potravin, jsou pro výrobce potravin dobrovolné, jejich základem je pouze zmíněné memorandum mezi státem a Potravinářskou komorou, byť v některých zemích podle Gottvaldové „je legislativní opatření například ve vztahu k transmastným kyselinám“. Dobrovolné jsou i některé další normy, hlavní hygienička ale ujistila, že na kvalitu a bezpečnost potravin zároveň dbá řada zákonů. „Nedá se říct, že by tady nic nebylo. Legislativa je jednak na evropské úrovni, jednak na domácí úrovni,“ uvedla.