Státní zemědělská a potravinářská inspekce loni uložila pravomocně pokuty za 100,6 milionu korun, což je méně než v předchozích letech. Největší problémy byly ve veřejných stravovacích zařízeních, kde se pochybení zjistilo v každé čtvrté z kontrolovaných provozoven, přiblížil ústřední ředitel inspekce Martin Klanica. Nejvíce pochybení z jednotlivých komodit našli inspektoři u medu, který měl ve 46,3 procenta kontrol šarže, jež zákonu nevyhověly.
Potravinářská inspekce dala pokuty za 100 milionů korun. Nejproblematičtější byl med
Inspektoři loni kontrolovali 14 290 restaurací, bister, pivnic, barů nebo cukráren. Z toho chybu zjistili ve 3457 případech. Kvůli nedodržení správné hygienické praxe inspekce uzavřela provozovnu na místě v 67 případech.
Mezi potravinami se zjistilo nejvíc chyb u medu, závažnost prohřešků však podle ředitele inspekce klesá. Například se již tak často do medu nepřidávají cukerné roztoky, místo toho jde spíše o technologické chyby, med se při přípravě příliš zahřívá nebo se prodává starší.
Dalšími problematickými komoditami byly maso, víno, skořápkové plody, mléčné výrobky, čerstvé ovoce a doplňky stravy.
Dlouhá cesta k pravomocné pokutě
Podle ředitele ovšem nelze říct, že by se situace na českém trhu s ohledem na výši uložených pokut zlepšovala. Některá řízení se podle něj táhnou měsíce i roky, než jsou pravomocně ukončena, do výsledků z loňska tak podle něj zasáhla zjištění, která inspekce odhalila i v roce 2016.
Inspekce například ještě nevymohla pokuty od obchodních řetězců, které prodávaly med od firmy Včelpo s obsahem antibiotik, řekl Klanica na dotaz ČTK. Medy s antibiotiky od Včelpa vyústily v roce 2015 ve velkou kauzu. Ukázalo se, že dosud nezjištěný pachatel přimíchával do českého medu ukrajinský. V Evropské unii je přitom léčení včel antibiotiky zakázané. Milionové pokuty dostal jak výrobce, tak prodejci medu.
Brífink k činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2018 (zdroj: ČT24)
Například řetězec Kaufland loni v dubnu uspěl u Nejvyššího správního soudu s kasační stížností proti rozhodnutí inspekce. Bránil se pokutě ve výši 300 tisíc korun. Ze zveřejněného rozhodnutí soudu vyplývá, že inspekce uložila za prakticky stejný prohřešek pět pokut v celkové výši téměř 5,1 milionu korun. Podle soudu však měla spojit řízení do jednoho a uložit pouze jednu pokutu.
Nejméně často chybují čeští výrobci
Loňské statistiky inspekce pak potvrdily, že největší chybovost mají dlouhodobě potraviny ze zemí mimo Evropskou unii, menší pak evropské potraviny a nejmenší české. Takřka nulová pochybení jsou u potravin, které nesou značku Klasa nebo Regionální potravina. U Klasy se loni nenašla žádná chyba, u Regionální potraviny tři. Klanica uvedl, že prohřešky nebyly tak závažné, aby potravina o značení přišla.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) před časem mluvil o tom, že by se měl vytvořit silný úřad pro potraviny, aby se kontrola netříštila mezi Státní veterinární správu, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a hygienické úřady. Nyní se však stát podle ministrova nejnovějšího vyjádření spíše soustředí na samotné kontroly než na změnu administrativních podmínek. I tak by podle něj vytvoření samostatného úřadu bylo ideálním řešením.