Potravinářská inspekce dala pokuty za 100 milionů korun. Nejproblematičtější byl med

Státní zemědělská a potravinářská inspekce loni uložila pravomocně pokuty za 100,6 milionu korun, což je méně než v předchozích letech. Největší problémy byly ve veřejných stravovacích zařízeních, kde se pochybení zjistilo v každé čtvrté z kontrolovaných provozoven, přiblížil ústřední ředitel inspekce Martin Klanica. Nejvíce pochybení z jednotlivých komodit našli inspektoři u medu, který měl ve 46,3 procenta kontrol šarže, jež zákonu nevyhověly.

Inspektoři loni kontrolovali 14 290 restaurací, bister, pivnic, barů nebo cukráren. Z toho chybu zjistili ve 3457 případech. Kvůli nedodržení správné hygienické praxe inspekce uzavřela provozovnu na místě v 67 případech.

Mezi potravinami se zjistilo nejvíc chyb u medu, závažnost prohřešků však podle ředitele inspekce klesá. Například se již tak často do medu nepřidávají cukerné roztoky, místo toho jde spíše o technologické chyby, med se při přípravě příliš zahřívá nebo se prodává starší.

Dalšími problematickými komoditami byly maso, víno, skořápkové plody, mléčné výrobky, čerstvé ovoce a doplňky stravy.

Dlouhá cesta k pravomocné pokutě

Podle ředitele ovšem nelze říct, že by se situace na českém trhu s ohledem na výši uložených pokut zlepšovala. Některá řízení se podle něj táhnou měsíce i roky, než jsou pravomocně ukončena, do výsledků z loňska tak podle něj zasáhla zjištění, která inspekce odhalila i v roce 2016.

Inspekce například ještě nevymohla pokuty od obchodních řetězců, které prodávaly med od firmy Včelpo s obsahem antibiotik, řekl Klanica na dotaz ČTK. Medy s antibiotiky od Včelpa vyústily v roce 2015 ve velkou kauzu. Ukázalo se, že dosud nezjištěný pachatel přimíchával do českého medu ukrajinský. V Evropské unii je přitom léčení včel antibiotiky zakázané. Milionové pokuty dostal jak výrobce, tak prodejci medu.

Brífink k činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2018 (zdroj: ČT24)

Například řetězec Kaufland loni v dubnu uspěl u Nejvyššího správního soudu s kasační stížností proti rozhodnutí inspekce. Bránil se pokutě ve výši 300 tisíc korun. Ze zveřejněného rozhodnutí soudu vyplývá, že inspekce uložila za prakticky stejný prohřešek pět pokut v celkové výši téměř 5,1 milionu korun. Podle soudu však měla spojit řízení do jednoho a uložit pouze jednu pokutu.

Nejméně často chybují čeští výrobci

Loňské statistiky inspekce pak potvrdily, že největší chybovost mají dlouhodobě potraviny ze zemí mimo Evropskou unii, menší pak evropské potraviny a nejmenší české. Takřka nulová pochybení jsou u potravin, které nesou značku Klasa nebo Regionální potravina. U Klasy se loni nenašla žádná chyba, u Regionální potraviny tři. Klanica uvedl, že prohřešky nebyly tak závažné, aby potravina o značení přišla.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) před časem mluvil o tom, že by se měl vytvořit silný úřad pro potraviny, aby se kontrola netříštila mezi Státní veterinární správu, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a hygienické úřady. Nyní se však stát podle ministrova nejnovějšího vyjádření spíše soustředí na samotné kontroly než na změnu administrativních podmínek. I tak by podle něj vytvoření samostatného úřadu bylo ideálním řešením.