V prosinci uplyne padesát let od úmrtí Jiřího Trnky. Velkorysé ohlédnutí za tvorbou krále českého loutkového filmu připravili jeho potomci ve Galerii Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře. Výstava V zahradách imaginace představuje Trnkovu tvorbu v desítkách ilustrací a obrazů, návštěvníky ale láká taky na nově zrestaurované loutky.
Potomci Jiřího Trnky připravili výstavu o velikánovi loutkářského řemesla
Události ČT: Potomci Jiřího Trnky připravují výstavu (zdroj: ČT24)
Vládce Theseus byl podle divadelního scénáře proslavený krasavec. I loutky ale stárnou a hlavní postava Trnkova Snu noci svatojánské se změnila k nepoznání. Hlava z moduritu zčernala, končetiny se rozpadly. „Byly vyrobené z latexu, což je něco jako hustý molitan, který postupem času ztvrdl a postupně jakoby zmizel. Ty loutky neměly ani nohy, ani ruce,“ uvedl výtvarník a vnuk Jiřího Trnky Matyáš Trnka.
Díky veřejné sbírce zachránili dvanáct loutek restaurátoři. Ve filmu si už nezahrají, jemný pohybový mechanismus je zničen. Nejstarší loutky čekají hned u vchodu kutnohorské expozice. Jan Trnka, syn výtvarníka Jiřího, s nimi v osmi letech hrál divadlo pro kamarády.
„Vzhledem k tomu, že otec zanedbával školní docházku, dostával špatné známky, tak mu jeho tatínek to divadlo vzal a hodil ho do kamen. To jsou jediné loutky, které přežily,“ vzpomněl Jan, syn Jiřího Trnky. „V mládí jsem chtěl dělat film, divadlo, obrázky, všechno pro děti, a chtěl jsem si prostě hrát,“ uvedl v archivním záznamu Jiří Trnka.
Příběh svého otce Jan vypráví s mimořádnou pečlivostí, audiovizuálním programem míří na návštěvníky uvyklé listovat v digitálních knížkách.
Pochopil, že sám byl loutkou režimu
Pamětníky čekají desítky originálních ilustrací, které znají z Broučků nebo Zahrady. Sochy a malby představí méně známého Trnku. „Považoval se stále za malíře, někdy dokonce víc než za filmaře,“ uvedl Jan.
Půl století po smrti výtvarníka Trnky vznikla iniciativa na záchranu jeho loutek (zdroj: ČT24)
Přesto o něm filmová tvorba vypovídá nejvíc. Výstava i nový dokument Terezy Brdečkové a Joëla Fargese, který do kin vstoupí 28. listopadu, Trnku představují jako muže pod dvojím tlakem. Vyčerpával ho vlastní perfekcionismus i neustálý dohled cenzorů.
„Trnka pochopil, že sám byl svým způsobem loutkou, kterou ten režim vodil, a pak už nikdy žádné filmy točit nechtěl,“ dodala spoluautorka filmu o Jiřím Trnkovi Tereza Brdečková. Ruku majetnického loutkáře odnesly dějiny, Trnkova zahrada imaginace přetrvala a zve dál. Trnkovi potomci doufají, že se trefí hlavně do vkusu mladších návštěvníků. Vstoupit do ní mohou až do 22. března příštího roku.