V prosinci uplyne padesát let od úmrtí Jiřího Trnky. Velkorysé ohlédnutí za tvorbou krále českého loutkového filmu připravili jeho potomci ve Galerii Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře. Výstava V zahradách imaginace představuje Trnkovu tvorbu v desítkách ilustrací a obrazů, návštěvníky ale láká taky na nově zrestaurované loutky.
Potomci Jiřího Trnky připravili výstavu o velikánovi loutkářského řemesla
3 minuty
Události ČT: Potomci Jiřího Trnky připravují výstavu
Vládce Theseus byl podle divadelního scénáře proslavený krasavec. I loutky ale stárnou a hlavní postava Trnkova Snu noci svatojánské se změnila k nepoznání. Hlava z moduritu zčernala, končetiny se rozpadly. „Byly vyrobené z latexu, což je něco jako hustý molitan, který postupem času ztvrdl a postupně jakoby zmizel. Ty loutky neměly ani nohy, ani ruce,“ uvedl výtvarník a vnuk Jiřího Trnky Matyáš Trnka.
Díky veřejné sbírce zachránili dvanáct loutek restaurátoři. Ve filmu si už nezahrají, jemný pohybový mechanismus je zničen. Nejstarší loutky čekají hned u vchodu kutnohorské expozice. Jan Trnka, syn výtvarníka Jiřího, s nimi v osmi letech hrál divadlo pro kamarády.
„Vzhledem k tomu, že otec zanedbával školní docházku, dostával špatné známky, tak mu jeho tatínek to divadlo vzal a hodil ho do kamen. To jsou jediné loutky, které přežily,“ vzpomněl Jan, syn Jiřího Trnky. „V mládí jsem chtěl dělat film, divadlo, obrázky, všechno pro děti, a chtěl jsem si prostě hrát,“ uvedl v archivním záznamu Jiří Trnka.
Příběh svého otce Jan vypráví s mimořádnou pečlivostí, audiovizuálním programem míří na návštěvníky uvyklé listovat v digitálních knížkách.
Pochopil, že sám byl loutkou režimu
Pamětníky čekají desítky originálních ilustrací, které znají z Broučků nebo Zahrady. Sochy a malby představí méně známého Trnku. „Považoval se stále za malíře, někdy dokonce víc než za filmaře,“ uvedl Jan.
6 minut
Půl století po smrti výtvarníka Trnky vznikla iniciativa na záchranu jeho loutek
Přesto o něm filmová tvorba vypovídá nejvíc. Výstava i nový dokument Terezy Brdečkové a Joëla Fargese, který do kin vstoupí 28. listopadu, Trnku představují jako muže pod dvojím tlakem. Vyčerpával ho vlastní perfekcionismus i neustálý dohled cenzorů.
„Trnka pochopil, že sám byl svým způsobem loutkou, kterou ten režim vodil, a pak už nikdy žádné filmy točit nechtěl,“ dodala spoluautorka filmu o Jiřím Trnkovi Tereza Brdečková. Ruku majetnického loutkáře odnesly dějiny, Trnkova zahrada imaginace přetrvala a zve dál. Trnkovi potomci doufají, že se trefí hlavně do vkusu mladších návštěvníků. Vstoupit do ní mohou až do 22. března příštího roku.