Dokument je vyprávěn z pohledu francouzského režiséra a jednoho z autorů snímku Joëla Fargese. Na Trnkovy filmy chodil v dětství do kina, kde promítali východoevropskou animaci. „Nikdy jsem se nesetkal s režisérem, který mě tolik poznamenal a díky němuž jsem se stal tím, čím jsem: filmařem,“ vysvětluje ve snímku, proč se rozhodl o Trnkovi dozvědět více.
Při svých cestách do Československa se později seznámil se scenáristkou a spisovatelkou Terezou Brdečkovou. Společně se nyní před kamerou snaží nalézt odpověď na otázku, kdo byl Jiří Trnka.
Věnují se jeho nesnadným začátkům, ovlivněním českou loutkařskou tradicí i téměř osudově náhodnému přizvání k vedení studia animovaného filmu. Sledují také jeho cestu za světovým úspěchem v padesátých letech, kdy jeho poetické a imaginativní práce využíval režim k tomu, aby demonstroval, jak je humanistický a uměnímilovný. A z Trnky udělal výhodný vývozní artikl. Dokumentaristé se zajímali o výtvarníka i na sklonku života. Tehdy jako své poslední, vrcholné dílo vytvořil alegorii totalitní moci – loutkovou Ruku.
Trailer: Jiří Trnka, nalezený přítel
Právě Ruka je jedním ze dvou titulů, které dle svého výběru budou kina před projekcí dokumentu o Jiřím Trnkovi promítat. Tím druhým je naopak počin z výtvarníkových začátků Pérák a SS o protektorátním fantomovi.
Dokument Jiří Trnka: Nalezený přítel vznikl v produkci společnosti Hausboot Production, mimo jiné i s přispěním České televize.
