Poslanci ve středu po poledni otevřeli debatu k volbě nových členů rad České televize a Českého rozhlasu. Do Rady ČT zvolili tři kandidáty z šesti uvolněných míst, do Rady Českého rozhlasu poslali jednoho kandidáta a další místo zůstalo v prvním kole neobsazeno. Zbývající místa obsadí sněmovna v druhém kole tajné volby. Po vyhlášení výsledků jednání dolní komory skončilo.
Sněmovna ve středu volila šest členů patnáctičlenné televizní rady a dva členy devítičlenné rozhlasové rady.
Do Rady Českého rozhlasu byl v prvním kole zvolen galerista Marek Pokorný, do druhého kola postoupili stávající předsedkyně této rady Hana Dohnálková a historik Jaroslav Šebek.
O místo v rozhlasové radě se původně ucházelo 32 lidí. Poslanci volili ze šesti finalistů, které vybral volební výbor.
Bradáč, Kysilka a Šlégr zasednou v Radě ČT
Do Rady ČT vybrali poslanci někdejšího šéfa televizního zpravodajství Romana Bradáče, ekonoma Pavla Kysilku a bývalého hokejistu a poslance Jiřího Šlégra.
Do druhého kola postoupili psycholog Ivan Douda, filmový kritik a teoretik Zdeněk Holý, předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma, ekonomka Hana Lipovská a moderátor Lubomír Veselý.
Mandát šesti nynějších členů končí 26. března, a to předsedy rady Jana Bednáře a řadových členů Luboše Beniaka, Vratislava Dostála, Michaela Hausera, Ivany Levé a Vlastimila Venclíka. Bednář, Beniak, Dostál, Hauser a Venclík se ucházeli o pozici v televizní radě i nyní, výbor je do finálního klání ale neposlal.
Členy televizní rady volili poslanci z 18 kandidátů, které vybral sněmovní volební výbor z 86 uchazečů.
V případech obou rad se hlasování zúčastnilo 175 poslanců, kvorum nutné pro zvolení tak bylo 88 hlasů. „Zejména v druhé volbě do televizní rady docházelo ke zvolení o jeden hlas ve vztahu ke kvoru, ale vše jsme pečlivě kontrolovali a přepočítali,“ ujistil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Patnáctičlenná Rada České televize a stejně tak devítičlenná Rada Českého rozhlasu jsou orgány, jejichž prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Do působnosti rad náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu.
Poslanci se sejdou až v dubnu
Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) poté navrhl, aby byly vyřazeny další neprojednané body a skončila tak 41. schůze dolní komory. Poslanci se opět sejdou v dubnu. Vondráček to konzultoval s vládou, jde podle něj o preventivní opatření kvůli novému typu koronaviru.
Grémium sněmovny zůstává podle Vondráčka v pohotovosti a sejde se i v následujících týdnech, kdy poslanci zasedat nebudou. V případě, že by dopady šíření nového typu koronaviru na společnost byly větší, než se předpokládá, je sněmovna podle svého předsedy Vondráčka připravena se sejít a urychleně schvalovat potřebné související legislativní změny.
Foldyna byl odvolán ze sněmovních výborů
Ve středu dolní komora odvolala na návrh klubu ČSSD bývalého sociálního demokrata Jaroslava Foldynu z branného i z bezpečnostního výboru. Do branného výboru zamířil Antonín Staněk (ČSSD), do bezpečnostního výboru Jan Birke (ČSSD). Foldyna oznámil odchod ze strany koncem února.
Sněmovna žádá více peněz na boj s kůrovcem
Poslanci pak žádají premiéra Andreje Babiše (ANO), aby navýšil letošní rozpočet resortu zemědělství nad schválený rámec. Peníze navíc mají být účelově určeny na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity a následné obnovy lesů. Od ministerstva žádá sněmovna, aby jí předložilo příslušný materiál pro jednání kabinetu. V něm má být vyčíslena potřeba dodatečných peněz.
Mezi dalšími body je i žádost sněmovny vůči ministerstvu zemědělství o vytvoření legislativních podmínek pro vlastníky a správce lesů, které zohlední dopady objektivní změny přírodních podmínek na jejich zákonné povinnosti při obnově lesa. Při povinnosti vlastníků lesů postižených kůrovcem se má také zohlednit skutečnost, že na některých místech v tuzemsku dlouhodobě málo prší. Naděje, že se stromy dožijí dospělého věku, se tak snižuje.
Pozemkové úpravy, které budou krajinu lépe chránit před suchem
V prvním čtení poslanci podpořili novelu, podle které se mají vodohospodářská opatření k ochraně před suchem provádět ve více na sebe navazujících katastrálních územích. Pozemkové úpravy umožňují podle zdůvodnění navrátit krajině ekologickou stabilitu a zmírnit dopady eroze tím, že se pozemky v určitém katastru nově uspořádají. Novela by měla zajistit, že bude možné těmito úpravami reagovat na klimatické změny. Předloha nyní zamíří k posouzení do zemědělského a správního výboru.
