Poslanci v pátek v prvním čtení podpořili novelu, která přinese liberalizaci pravidel pro taxislužby. Taxíky už nebudou muset mít taxametr a střešní svítilnu. Prvním kolem prošel také vládní návrh, který by měl v příštím roce zvýšit důchody v průměru o 900 korun. Poslanci rovněž rozhodli o odvolání poslankyně Zuzany Majerové Zahradníkové, která vystoupila z klubu ODS, ze školského a zahraničního výboru. Do Rady České tiskové kanceláře (ČTK) vyslala sněmovna někdejší ministryni Michaelu Marksovou (ČSSD).
Pravidla taxislužby se zřejmě zjednoduší ve prospěch alternativních přepravců. Klíčovou změnou v novele je zrušení povinnosti vést záznam o provozu vozidla. Auta taxislužeb tak už nebudou muset mít taxametry jako dosud. Místo nich by mohly využívat mobilní aplikace, které už nyní používají třeba řidiči Uberu nebo Boltu (dříve Taxify).
Místo povinné střešní svítilny s nápisem TAXI budou muset být nově všechny taxíky označeny evidenční nálepkou, kterou bude vydávat místní dopravní úřad za zhruba 500 korun. Platilo by to ale pouze pro taxikáře, jejichž služby si zákazníci budou objednávat elektronicky. Střešní svítilnu tak budou nadále mít vozy taxi, které si lidé zastaví na ulici.
Omezit by se měla také pravomoc obcí stanovit jako podmínku znalost místopisu, absolvování zkoušek obsluhy taxametru a právních předpisů upravujících provozování taxislužby a ochranu spotřebitele. Města už také nebudou smět stanovovat povinné náležitosti aut, například barvu karoserie nebo minimální rozměry vozidla. Úřady budou dále zodpovědné za evidenci a povolování taxislužeb a vydávání licencí pro řidiče.
Novela počítá s odpovědností provozovatelů taxislužby, včetně zprostředkovatelů, za to, že služby budou poskytovat pouze řidiči s oprávněním. To se dotkne především alternativních přepravců, kteří budou ručit za to, že služby poskytuje řidič se všemi potřebnými doklady. To vadilo společnosti Bolt. Sdružení českých taxikářů se zase nelíbilo zrušení povinného taxametru.
Změny, které by podle vlády i opozice mohly vést k nižším cenám taxislužby, se dotknou desetitisíců řidičů. Jen v Praze podle údajů magistrátu působí 9800 taxikářů, další skoro 3000 šoférů jezdí pro alternativní přepravce Uber a Bolt. Novelu nyní projedná sněmovní hospodářský výbor. Vládní předlohu ocenili opoziční Piráti i ODS.
Poslanci v prvním kole podpořili růst penzí
V důchodové novele vláda navrhla zavést pro příští rok zvláštní příspěvek tak, aby průměrný měsíční důchod vzrostl o 900 korun, tedy nad zákonnou valorizaci. Předlohu nyní projedná sociální a rozpočtový výbor. Její zamítnutí nebo vrácení vládě k přepracování nikdo nežádal.
Sněmovna také zvolila do Rady ČTK bývalou ministryni práce a sociálních věcí za ČSSD Michaelu Marksovou. V tajné volbě porazila nominanta Pirátů, ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josefa Šlerku. Marksová nahradí v radě veřejnoprávní zpravodajské agentury Vladimíra Cisára, kterému skončí druhý pětiletý mandát radního ČTK začátkem května. Cisára do této funkce nominovala rovněž sociální demokracie.
Marksovou volilo 87 poslanců, ke zvolení bylo nutných 84 hlasů. Šlerka obdržel 30 hlasů. Piráti už oznámili, že Šlerku nominují do další volby radních ČTK, která se uskuteční na příští sněmovní schůzi. Sněmovna bude vybírat z nominantů poslaneckých klubů dva členy rady, mandát končí předsedovi Miroslavu Augustinovi (zvolen za ANO) a Jakubu Heikenwälderovi (zvolen za KDU-ČSL).
Naopak Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zůstala nedoplněná. Sněmovna ani na čtvrtý pokus nevybrala žádného adepta. Neuspěli podle očekávání staronoví nominanti – spisovatel a nakladatel Jiří Padevět (za STAN) a historik Mikuláš Pešta (za Piráty). Dostatečnou podporu neměl ale ani někdejší ministr vnitra a bývalý senátor vládní ČSSD František Bublan. Tomu ke zvolení chyběly dva hlasy, získal jich 82 ze 166. Padevěta podpořilo 43 poslanců a Pešta získal 20 hlasů.
Všichni tři nominovaní budou mít šanci ještě ve druhém kole tajné volby, o jehož termínu sněmovna teprve rozhodne.
Sněmovna odvolala z výboru poslankyni Majerovou Zahradníkovou
Poslanci v pátek odvolali na návrh klubu ODS nezařazenou poslankyni Zuzanu Majerovou Zahradníkovou ze školského a ze zahraničního výboru. Ve školském výboru ji nahradil Bohuslav Svoboda a v zahraničním Marek Benda (oba ODS). Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že občanští demokraté podali návrh na odvolání Majerové Zahradníkové z některých sněmovních orgánů po dohodě s poslankyní.
Majerová Zahradníková vystoupila z klubu ODS poté, co minulý týden nehlasovala pro návrh občanských demokratů na odvolání Václava Klause mladšího ze školského výboru, kterému předsedal. Od Klause, který byl z ODS vyloučen, dostala nabídku účasti ve formovaném novém politickém uskupení.
„Chtěla jsem zůstat ve školském výboru jako řadový člen, nicméně jsem akceptovala požadavky Zbyňka Stanjury, jelikož ve chvíli, kdy já jsem odešla z klubu, tak oni mají samozřejmě nárok na tyto mandáty,“ řekla v pátek poslankyně. Do školského výboru ale hodlá docházet i nadále, i když už nebude mít hlasovací právo.
Poslankyně, která je dosud členkou ODS, skončila také ve sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Do komise zamířil Pavel Žáček (ODS).
Návrhy Vondráčka poslanci nepodpořili
Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) neuspěl v dolní komoře s návrhem úprav sněmovního jednacího řádu, které podle něho měly vést k efektivnějšímu jednání poslanců. Sněmovna mu v pátek v prvním čtení vrátila předlohu k přepracování. Podle kritiků by ubrala práva zejména menším opozičním stranám.
K hlavním terčům výtek patřila navrhovaná změna procedurálních vet, která mohou uplatnit poslanecké kluby nebo skupiny poslanců. Měla více zohlednit početnost sněmovních frakcí. Zatímco nyní mohou zablokovat například schválení zákona zrychleně už v prvním čtení nebo výrazné zkrácení lhůty pro projednání zákona ve výborech nejméně dva poslanecké kluby, nově měly mít tyto nejméně 40 členů. K vetu by naopak postačily podpisy 40 poslanců místo současných 50 poslanců.
