Sněmovna v úvodním kole podpořila poslanecký návrh zákona o právu na digitální službu, který posiluje práva občanů i firem na to, aby jim stát poskytoval své služby elektronicky. Hned na počátku nové schůze poslanci odsoudili politicky motivované násilí. Odmítli naopak debatu o dotacích pro Agrofert nebo o cestě poslance KSČM na separatisty ovládanou východní Ukrajinu. Schůze bude pokračovat ve středu od 9:00.
Deklaraci odsuzující vyvolávání nenávisti k lidem na základě jejich politického názoru podpořilo 170 poslanců všech stran. Reagují tím na nedávný útok na poslance TOP 09 Dominka Feriho a aktuální případ někdejšího tajemníka bývalého prezidenta Václava Klause Ladislava Jakla, který loni neúspěšně kandidoval za SPD do Senátu a byl prý v sobotu napaden v pražském metru.
Sněmovna se naopak odmítla zabývat návrhy opoziční TOP 09 na projednání dotací firmám ze skupiny Agrofert nebo cestou poslance KSČM Zdeňka Ondráčka na východní Ukrajinu ovládanou separatisty. ODS neuspěla s návrhem, aby poslanci řešili možný přesun velvyslanectví zemí visegrádské čtyřky v Izraeli do Jeruzaléma.
Pro Agrofert peníze jsou, na sociální služby ne, zlobí se Gazdík
Podnětem k debatě o Agrofertu byla stomilionová dotace pro společnost Penam na stavbu nové linky na výrobu toastového chleba. Ministerstvo financí žádost o dotaci nepředložilo k proplacení Evropské komisi, a to kvůli podezřením ze střetu zájmů u premiéra Andreje Babiše. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že celkem jde o dvanáct dotací celkem za zhruba 161 milionů korun. V praxi tak dotaci zaplatí český stát.
Hnutí Starostové a nezávislí vyzvalo Babiše, aby zajistil vrácení stomilionové dotace. Petr Gazdík (STAN) označil za nepřijatelné, že Česko má peníze na zaplacení nové výrobní linky druhému nejbohatšímu občanovi země, ale nemá na péči o nejpotřebnější v rámci sociálních služeb. Na tyto služby nyní chybějí dvě miliardy korun, sněmovna se tím bude zabývat na mimořádné schůzi ve středu.
O Ondráčkově cestě poslanci nemluvili
TOP 09 neprosadila ani debatu o cestě poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) na území východní Ukrajiny ovládané proruskými separatisty. Ondráčka přijali představitelé mezinárodně neuznané Doněcké lidové republiky, zahráli mu českou hymnu. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) tím poslanec udělal Česku ostudu. Od cesty se distancovaly české ministerstvo zahraničí i sněmovní zahraniční výbor.
Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek chtěl, aby tak učinila celá sněmovna. K přijetí návrhu ale chyběl jediný hlas. Kalousek upozorňoval na to, že Ondráček vystupoval na východní Ukrajině jako poslanec a přijímal protokolární pocty, což je v rozporu s českou zahraniční politikou. Komunistický poslanec ale tvrdí, že šlo o soukromou cestu.
Právo na digitální služby
V úvodním kole sněmovna podpořila poslanecký návrh zákona o právu na digitální službu. Lidem a firmám by dal právo například přistupovat k těm informacím v systémech veřejné správy, které se jich týkají. Úřady budou mít naproti tomu povinnost takový přístup elektronicky zajistit.
Pod návrh se podepsalo 137 poslanců napříč sněmovními kluby. Vláda návrh podpořila, ale má k němu výhrady a doporučuje ho během projednávání upravit. Podle kabinetu se například nedá vše stihnout v navržených termínech. „Vláda má pochybnosti o tom, zda a jak další zákon, obsahující navíc de facto pouze přehled práv uživatelů služeb, bude moci významně přispět ke zkvalitnění a urychlení procesu digitalizace,“ uvedla vláda.
Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše umožní návrh v následujících pěti letech podle přesného harmonogramu ministerstvům a vládě digitalizovat státní správu tak, aby byla službou občanům. Spolupředkladatel zákona Martin Kupka (ODS) poznamenal, že zákon nikoho nenutí komunikovat se státem elektronicky, ale zachovává i dosavadní způsoby jednání s úřady. Za dobrý krok označil návrh i předseda klubu ČSSD Jan Chvojka. Uvedl, že v Česku chybí v 21. století větší elektronizace státní správy.
Vypuštění rodných čísel z průkazů se odkládá
Poslanci v úvodním kole podpořili také tříletý odklad pro vypuštění rodných čísel z občanských průkazů. Lidé měli podle platného zákona začít dostávat občanské průkazy bez rodných čísel od počátku roku 2020. Zákonodárci to schválili zhruba před deseti lety. Nyní termín posunuli na rok 2023.
„Občanský průkaz představuje mnohdy jediný doklad o přiděleném rodném čísle, jehož je občan České republiky držitelem,“ uvedlo ve zdůvodnění odkladu ministerstvo. Ukončení zápisu rodných čísel by podle materiálu způsobilo potíže úřadům i vnitru. Potřebuje delší čas na to, aby připravilo způsob, jakým nahradit tento údaj v osobních dokladech jinými identifikátory.
Také vláda tvrdí, že úřady nejsou na vypuštění tohoto údaje z dokladů připravené, což vzbudilo kritiku. „Je to ukázka toho, jak digitalizace vypadat nemá,“ uvedl Ondřej Profant (Piráti). Podle Martina Kupky (ODS) je předloha jen odpovědí na to, že se ministerstva nedokázala na změnu přichystat, ač měla dostatek času. „Nebudu postup hájit,“ odpověděl na výtky ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Záležitosti se chce věnovat.
S odkladem již dříve nesouhlasil Úřad pro ochranu osobních údajů. Podotkl, že některá ministerstva „neskrývaně uvádějí, že přípravu ani nezahájila“. Zároveň podle úřadu jako identifikátor již slouží číslo dokladu totožnosti.
Sněmovna na návrh hnutí ANO naopak odložila projednávání desítky předloh, které poslancům vrátil Senát. Poslanci se jimi budou zabývat až za týden. Senátoři chtějí například zrušit zákon, který zavírá vybrané prodejny o některých svátcích, a daň z nabytí nemovitých věcí. Do novely o registru smluv, která by zrušila výjimku například pro společnost ČEZ nebo České dráhy, senátoři navrhli přidat úlevu pro veřejné nemocnice. Příští středu by také měli poslanci volit zástupce ombudsmanky.
