Policie začne dohlížet na to, aby lidé neporušovali karanténu, pokud ji mají nařízenou kvůli podezření, že se mohli nakazit covidem-19. Zatím ale policisté nevědí, jak na to. Chtějí podrobné pokyny od ministerstva vnitra. Ministr Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že ve středu bude jednat vedení policie s hygieniky, z čehož by měla konkrétní metodika vzejít. Ministr ujistil, že je vše v pořádku, pokud jde o ochranu osobních údajů, s tím však nesouhlasí někteří právníci.
Policie začne hlídat dodržování karantény. Někteří právníci ale varují před problémem s ochranou osobních údajů
O intenzivnějších kontrolách dodržování karantény, případně izolace, když se covid-19 u někoho již prokáže, rozhodla vláda v pondělí. V příštích dnech by měli policisté dostat přístup do databáze lidí s nařízenou karanténou. Není ale zatím jasné, zda budou spíše kontrolovat, zda jsou dotyční doma, nebo budou náhodně zjišťovat, zda někdo nemá v karanténě být – třeba při kontrolách na hranicích okresů.
„Aktuálně probíhá jednání mezi policií a hygienou, jak bude nastavena metodika, jak bude zajištěna ochrana policistů a kolik policistů bude potřeba,“ poznamenal ministr vnitra Jan Hamáček. Výsledná podoba kontrol by měla být známa ve středu dopoledne. Ministr podotkl, že vzhledem k nynějšímu vytížení policie nepředpokládá, že by jich velké množství kontrolovalo jen dodržování karantény.
Ochrana osobních údajů jako klíčová otázka
Policejní sbor také žádá ujištění, že budou kontroly karantény v pořádku z hlediska ochrany osobních údajů. Jan Hamáček ujistil, že tomu tak je – právě tomu, že „byl problém s Úřadem pro ochranu osobních údajů“, přičítá roční zpoždění zavedení kontrol, které by bývaly dávaly smysl již se začátkem pandemie. „Bylo to vyřešeno. Policie bude pravidelně dostávat seznamy lidí na karanténě od jednotlivých krajských hygienických stanic a bude vykonávat velmi intenzivní kontroly,“ řekl Hamáček.
Úřad pro kontrolu osobních údajů ovšem varoval, že se od loňska nic nezměnilo. „Úřad v současné době zjišťuje nejen praxi při oznamování údajů, ale také okolnosti, za nichž policie údaje dále uchovávala a používala,“ upozornil.
Výkonný ředitel organizace Iuridicum Remedium Jan Vobořil je přesvědčen, že celý záměr předávat data hygieniků policii je pochybný. „Chybí zákonné zmocnění jak na straně hygieny, aby předávala seznamy desítek tisíc lidí, kteří jsou v karanténě, tak na straně policie, která nemá upraveno, že by měla zpracovávat takové databáze,“ poukázal. Kontroly jsou podle něj namístě jen v individuálních případech.
Zcela opačný pohled však má ústavní právník Ondřej Preuss. „Nevidím překážku, která by bránila v předávání údajů policii a policii v kontrole nařízených opatření. Ostatně je to jeden z klíčových úkolů v dnešní době a překvapuje mě, že se to nevyřešilo už na jaře loňského roku,“ podotkl. Jediné, co je podle něj potřeba, je řádné zdůvodnění. Zdůraznil však, že data získaná od hygieniků by měla mít policie jen omezenou dobu – dokud karanténa trvá.
Desítky tisíc lidí v karanténě
Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí byla karanténa od začátku března zatím nařízena 72 tisícům lidí a izolace kvůli prokázané nákaze 66 tisícům lidí. V pondělí zůstávalo podle České správy sociálního zabezpečení v karanténě zhruba 44 300 lidí, ale před polovinou měsíce jich bylo přes 50 tisíc.
Na porušování karantény se zatím přišlo většinou jen náhodou, aktivně se policie zabývá pouze případy, které jí někdo oznámí. Přesto od začátku roku obvinila již 56 lidí, které podezírá z trestného činu šíření nakažlivé choroby, zač jim hrozí až osm let vězení. Za mřížemi zatím skončil osmapadesátiletý muž z Jihlavy, který v době, kdy byl pozitivní na covid-19, odešel z azylového domu do centra města. Podmínku dostala dvaatřicetiletá žena, která loni na jaře, přestože byla nakažena, chodila na nákupy a jezdila taxíkem, neměla ani roušku.