Policie se zaměřila na řidiče, kteří neplatí pokuty. Hrozí jim zabavení registrační značky

Nahrávám video

Policie od začátku roku přitvrdila vůči řidičům, kteří se vyhýbají placení pokut. Týká se to hlavně cizinců. Podle policejního prezidenta Martina Vondráška jim hrozí zabavení registrační značky, případně nasazení botičky, když na to policie přijde například při běžné silniční kontrole. Policisté ve středu ráno podnikli na dálnici D1 kontrolní akci zaměřenou právě na placení pokut. Přistihli řidiče, kteří dlužili i desítky tisíc korun.

Policisté kontrolovali ve středu ráno placení pokut na 53. kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. V minulosti potřebovali k takovým kontrolám spolupráci celníků, od začátku roku ale mohou sami nahlížet do evidence pohledávek a nedoplatků, a tak se i oni dozvědí o nezaplacených pokutách a mohou je u kontrolovaných řidičů vymáhat.

Podle policejního prezidenta Martina Vondráška je neplacení pokut problém hlavně u zahraničních řidičů – ale nejenom u nich. „Bylo nám oprávněně vyčítáno, že zejména cizozemští řidiči souhlasí s přestupkem, dostanou pokutu na místě nezaplacenou a zahodí složenku. Neplatí pokuty a dělají si na českých silnicích, co se jim zlíbí,“ podotkl.

Při ranní kontrole zastavili policisté například kamion, jehož řidič dlužil na pokutách přes tři tisíce korun a majitel vozidla dalších jedenáct tisíc. Další řidič podle hlídky dlužil 21 tisíc korun.

Když řidič dlužník nezaplatí, hrozí mu, že už neodjede. Policie může zadržet jeho registrační značku, anebo na vozidlo nasadit botičku. „V případě, že by následně došlo k zaplacení nedoplatku, je řidič povinen vyzvednout si registrační značku v místě sídla útvaru, který kontrolu prováděl,“ doplnil ředitel dopravní policie Jiří Zlý.

Loni, kdy ke kontrole nedoplatků ještě potřebovali asistenci celníků, vybrali policisté na silnicích dlužných 16 milionů korun. Nebyly to jen nezaplacené pokuty, nýbrž i jiné dluhy vůči státu. I loni ale převažovali mezi lidmi, kteří měli nedoplatky, cizinci. Nejvyšší vymožený dluh byl ovšem u české právnické osoby. Činil 225 tisíc korun a policie odebrala zastavenému vozidlu do uhrazení registrační značku.

Nejčastěji padají pokuty za rychlost. Úsekové měření ale čelí kritice

Pokuty v Česku nejčastěji dostávají řidiči za překročení povolené rychlosti. Kromě policistů, kteří ji měří v terénu, pokutují vysokou rychlost i radnice, které mají v obcích rozmístěné stacionární radary. Jedním ze způsobů měření rychlosti je úsekové měření, ke kterému má ovšem policie i někteří dopravní odborníci výhrady. Domnívají se, že se občas využívá i tam, kde to není vhodné, a přispívá ke vzniku nebezpečných situací.

Úsekové měření totiž nemohou řidiči přehlédnout a čára, která ukazuje, kam radar míří, má na některé z nich zvláštní vliv. „Některé navádí k tomu, že dělají nepředvídatelné manévry – ostře přibržďují, nebo se naopak snaží zrychlit,“ upozornil mluvčí Ústředního automotoklubu Igor Sirota. Podobně vnímá úsekové měření právní specialista na dopravu Josef Nekvapil. „Někde řidiči už dopředu dupají na brzdu, pak celou dobu jedou krokem, pak zase velice zrychlí,“ shrnul. Za vhodnější pro bezpečnost dopravy považuje, když jsou na kritických místech okamžité radary.

I podle ředitele dopravní policie je důležité rozmýšlet, kde má úsekové měření být. „Měly by být umisťovány do úseků, které jsou vyhodnoceny například jako nehodové nebo z hlediska své povahy potřebují zklidňování dopravy,“ poukázal Zlý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 10 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 11 hhodinami

Evropský pohled