Plaga je proti dalšímu plošnému zavírání škol, přineslo dlouhodobou ztrátu

Nahrávám video

Školní třídy se opět zaplnily a zároveň začala platit řada protiepidemických opatření, která mají zabránit návratu k distančnímu vzdělávání. Výsledky screeningového testování v prvních dvou týdnech rozhodnou o tom, jak se školní rok bude vyvíjet dál. Plošnou uzávěru ministr školství Robert Plaga (za ANO) odmítá. Do budoucna by chtěl více skloubit distanční a prezenční vyučování nebo redukovat vzdělávací obsah.

Na začátku nového školního roku platí pro prezenční výuku podobná pravidla jako na konci předchozího. Především se žáci ve třídách musí opět testovat na covid-19. Podle Roberta Plagy je to důležité pro nastavení epidemických pravidel pro podzim.

„Ukázalo se, že to jsou jednotky případů rodičů, kteří nedávají své děti testovat. Pevně věřím, že když se mohli přesvědčit, že screeningové testování je neinvazivní, tak jich bude ještě míň než na jaře,“ doufá ministr. Téměř tři stovky škol se dokonce rozhodly testovat kvalitnější formou PCR. Zatím stanovilo ministerstvo školství termíny plošného testování na 1., 6. a 9. září. Potom se zřejmě bude pokračovat pouze v okresech, kde by ukázalo pozitivní výsledek více než 25 ze sta tisíc testů. Jinde spolu s testy skončí i mimořádný režim pro žáky, kteří je odmítnou podstoupit.

Nahrávám video

Proočkovanost školského personálu je podle Plagy poměrně vysoká, i když přiznává, že jsou stále neočkovaní učitelé. „Pokud už třeba uplynula lhůta 180 dní po nemoci, i ty bych vybídl, aby se nechali očkovat, protože pozice učitele je důležitá i v situacích superpřenašečů, kdy by mohli šířit nemoc na školách,“ varoval ministr.

S plošným uzavřením škol se podle Plagy v žádné proticovidové strategii nepočítá. Nevyloučil ale lokální zavírání tříd a škol v závislosti na epidemické situaci v daném zařízení. Zdůraznil, že případné uzavření školy nebo třídy neznamená, že by se děti přestaly učit. „Do zákona jsme už minulý rok dostali úpravu distanční výuky, že (…) se automaticky překlapává na distanční výuku,“ poukázal.

Žaloba proti testům a rouškám

Opoziční hnutí SPD podalo v první den nového školního roku žalobu, v níž se domáhá zrušení opatření ve školách. Domnívá se, že pravidla, na jejichž základě se děti testují a musí ve společných prostorách nosit roušky či respirátory, nejsou dostatečně odůvodněná. Chce je s okamžitou platností zrušit.

Předseda SPD Tomio Okamura především kritizoval, že děti, které test odmítnou a zároveň nejsou očkované nebo neprodělaly covid-19 v posledním půlroce, musí splnit jiné povinnosti. Například musí mít roušky i ve třídách, což testované či očkované děti nemusí. „Není možné diskriminovat zdravé děti jenom proto, že se nechtěly otestovat,“ míní Okamura.

Jeho hnutí vidí nedostatky například v nedostatečném informování ministerstva zdravotnictví o rizicích, která jsou důvodem nařízení opatření. Ministerstvo by podle SPD také mělo v češtině shrnout konkrétní informace z cizojazyčných zdrojů, ze kterých vycházelo.

Měsíce strávily děti doma, stát dá čtvrt miliardy na doučování

Loni strávili někteří žáci a studenti doma téměř dvě třetiny školního roku. Prezenční výuka ustala 14. října a školy zůstaly zavřené téměř dva měsíce. Třídy se opět částečně zaplnily před Vánoci, ale kvůli rotačnímu systému, kdy se třídy střídaly, se někteří žáci podívali do škol jen krátce. Po Vánocích se vyučovalo pouze v prvních a druhých třídách, ale od začátku března skončila prezenční výuka i v nich a zavřely se také mateřské a speciální školy, kterých se předchozí opatření nedotkla. Zpět se začaly děti vracet postupně až před koncem dubna.

Plaga to považuje za velmi špatný výsledek. „Na první pohled zavřené školy nepřináší takové náklady, ale dlouhodobě to jsou ztráty, které této zemi mohou uškodit, proto bych byl velmi rád, kdybychom už všichni navždy věděli, že školy mají mít prioritu,“ podotkl.

Stát na důsledky dlouhodobé výuky na dálku ostatně již doplácí – doslova. Ministerstvo poslalo školám čtvrt miliardy na doučování dětí, které distanční výuku nezvládaly. Podle inspekce má po ní velké mezery ve znalostech zhruba každý pětadvacátý žák. Podle ministra bude doučování pokračovat nejméně do roku 2023.

Nahrávám video

Podle opozičního poslance a člena sněmovního školského výboru Petra Gazdíka (STAN) je dobře, že stát vyčlenil 250 milionů korun na doučování, ale obává se, že s tím budou mít školy spoustu zbytečné práce. „Bude s tím spousty byrokracie. Musíme do budoucna najít způsob, jak takové věci řešit systematicky,“ vyzval.

Epidemie jako návod na změny ve výuce

Plaga by také chtěl, aby se některé zkušenosti z minulých let promítly do obsahu učiva v budoucnu. kombinovat prezenční a distanční výuku tak, aby se navzájem doplňovaly. „Rodiče se mohli při distanční výuce přesvědčit, že obsah je přeplněný a děti se učí věci, které by nemusely,“ říká Plaga ke změnám rámcového plánu.

„Adresovali jsme teď do škol metodické doporučení, jak mohou redukovat vzdělávací obsah, a uvedli jsme příklady pro jednotlivé předměty,“ uvádí Plaga. Řada ředitelů ale podle něj na metodický pokyn nečekala a už v létě upravili metodické plány na základě zkušeností z covidu. Dle Plagy se dají redukovat všechny předměty, za příklad dává třeba memorování historických dat.

Moderní informatika

Po 17 letech se také mění plán výuky informatiky na školách. „Je to o tom, že vás učí základy programování už na prvním stupni. I přesto, že je to zatím dobrovolné, tak už se zapojilo osm set škol, které nechtějí čekat, až to bude povinné,“ přibližuje Plaga. Ministerstvo a pedagogické fakulty také učitelům daly materiály, aby se v informatice mohli dovzdělat.

Na podzim bude probíhat také speciální doučování, které bude učitelům ministerstvo proplácet. „Asi 10 tisíc žáků zůstalo odpojeno od distančního vzdělávání. To číslo sedí i na počet žáků, kteří měli problémy před covidem, musí se s nimi pracovat,“ říká ministr. O cílené podpoře žáků budou rozhodovat konkrétní školy a ředitelé. Plaga věří, že doučování využije co nejvíce žáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Mašína

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla komunistickým režimem perzekvována.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVýbor probíral přesun agendy závislostí pod ministerstvo zdravotnictví

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.
před 3 hhodinami

Mrázová věří, že novela stavebního zákona projde a centrální úřad vznikne od ledna

Ve čtvrtek má sněmovna opět projednávat v rámci druhého čtení novelu stavebního zákona. O jejím obsahu a odhadovaném průběhu schvalování hovořila v pořadu Interview ČT24 ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Soudí, že novela zřejmě nenabude účinnosti k 1. červenci, jak se původně předpokládalo, ale požádá kolegy, aby se tak stalo co nejdříve. K první etapě změn a vzniku centrálního Úřadu rozvoje území by mělo dojít od počátku roku 2027, řekla ministryně moderátorovi Jiřímu Václavkovi.
před 4 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 6 hhodinami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 7 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 8 hhodinami
Načítání...