Piráti trvají na tom, aby se chystaná daň z mimořádných zisků týkala i letošního roku, uvedla místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu oznámil, že se vláda kloní k tomu, aby daň platila od roku 2023. Richterová i ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) předtím informovali o koaliční dohodě na tom, že se daň bude týkat i letoška. Podle Richterové se na účinnosti daně už pro rok 2022 shodlo na úterním jednání všech pět stran koalice včetně Stanjury.
Piráti trvají na dani z mimořádných zisků i za letošek, odkazují na shodu koalice
Olga Richterová (Piráti) o sporech kolem platnosti daně z mimořádných zisků (zdroj: ČT24)
Mimořádná daň se má vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií. Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.
Kvůli situaci bude podle Richterové koaliční jednání. „Prosazujeme účinnost daně už pro rok 2022, nižší sazbu a osekání výjimek pro banky, aby měla daň skutečný efekt a díky tomu se pomohlo lidem,“ uvedla Richterová. Na tom, že se daň bude týkat i tohoto roku, byla podle ní jednomyslná shoda v úterý. „Na nejvyšším setkání vládních stran, tzv. K5, to odsouhlasil i ministr financí,“ uvedla.
Piráti podle Richterové trvají na tom, aby platila domluvená varianta, proti které neměl výhrady ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) ani Legislativní rada vlády. Připomněla, že shodu koalice vedle ní potvrdili i Jurečka či předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „U návrhu byla jednomyslná shoda za všechny bez jakýchkoli ,ale‘, výhrad nebo podmínek,“ doplnila Richterová. Ve vysílání ČT24 uvedla, že mimořádné zisky se dějí už letos, proto Piráti požadují, aby se daň týkala letoška.
Piráti navrhují i nižší sazbu
Stanjura několik hodin po zveřejnění plánu Richterovou a Jurečkou řekl, že se vláda kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023. Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení ve sněmovně. Podle Stanjury předtím někteří ministři podlehli novinářským dotazům a zveřejnili neschválené varianty.
„Mně přijde ta komunikační linka, že vláda nejdřív rozhodne a pak informuje, vysvětluje, obhajuje, lepší, než pouštět do prostoru několik variant a teď spekulovat, ke které se vláda přikloní,“ řekl. V pozdějších rozhovorech mluvil o chybě v komunikaci.
Úmysl projednat chaos kolem daně ve sněmovně vyjádřilo ve čtvrtek opoziční hnutí ANO. Pokud v úterý neprosadí téma jako bod jednání, chce svolat mimořádnou schůzi. Podle premiéra Fialy (ODS) situace vznikla kvůli špatné komunikaci. Proto trvá na tom, že by měly být oznamovány až závěry jednání, nikoli jeho průběh.
Kromě účinnosti pro rok 2022 navrhují Piráti nižší sazbu 40 místo 60 procent. Stávající sazba je podle Richterové příliš vysoká a motivuje k daňové optimalizaci. „Současně žádáme, aby byl zachován rovný přístup a nebyly z dočasného zdanění selektivně vyjmuty některé banky, ale aby byla nastavena jasná a férová pravidla pro všechny,“ uvedla.