Piráti trvají na dani z mimořádných zisků i za letošek, odkazují na shodu koalice

Nahrávám video
Olga Richterová (Piráti) o sporech kolem platnosti daně z mimořádných zisků
Zdroj: ČT24

Piráti trvají na tom, aby se chystaná daň z mimořádných zisků týkala i letošního roku, uvedla místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu oznámil, že se vláda kloní k tomu, aby daň platila od roku 2023. Richterová i ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) předtím informovali o koaliční dohodě na tom, že se daň bude týkat i letoška. Podle Richterové se na účinnosti daně už pro rok 2022 shodlo na úterním jednání všech pět stran koalice včetně Stanjury.

Mimořádná daň se má vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií. Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.

Kvůli situaci bude podle Richterové koaliční jednání. „Prosazujeme účinnost daně už pro rok 2022, nižší sazbu a osekání výjimek pro banky, aby měla daň skutečný efekt a díky tomu se pomohlo lidem,“ uvedla Richterová. Na tom, že se daň bude týkat i tohoto roku, byla podle ní jednomyslná shoda v úterý. „Na nejvyšším setkání vládních stran, tzv. K5, to odsouhlasil i ministr financí,“ uvedla.

Piráti podle Richterové trvají na tom, aby platila domluvená varianta, proti které neměl výhrady ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) ani Legislativní rada vlády. Připomněla, že shodu koalice vedle ní potvrdili i Jurečka či předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „U návrhu byla jednomyslná shoda za všechny bez jakýchkoli ,ale‘, výhrad nebo podmínek,“ doplnila Richterová. Ve vysílání ČT24 uvedla, že mimořádné zisky se dějí už letos, proto Piráti požadují, aby se daň týkala letoška.

Piráti navrhují i nižší sazbu

Stanjura několik hodin po zveřejnění plánu Richterovou a Jurečkou řekl, že se vláda kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023. Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení ve sněmovně. Podle Stanjury předtím někteří ministři podlehli novinářským dotazům a zveřejnili neschválené varianty.

„Mně přijde ta komunikační linka, že vláda nejdřív rozhodne a pak informuje, vysvětluje, obhajuje, lepší, než pouštět do prostoru několik variant a teď spekulovat, ke které se vláda přikloní,“ řekl. V pozdějších rozhovorech mluvil o chybě v komunikaci.

Úmysl projednat chaos kolem daně ve sněmovně vyjádřilo ve čtvrtek opoziční hnutí ANO. Pokud v úterý neprosadí téma jako bod jednání, chce svolat mimořádnou schůzi. Podle premiéra Fialy (ODS) situace vznikla kvůli špatné komunikaci. Proto trvá na tom, že by měly být oznamovány až závěry jednání, nikoli jeho průběh.

Kromě účinnosti pro rok 2022 navrhují Piráti nižší sazbu 40 místo 60 procent. Stávající sazba je podle Richterové příliš vysoká a motivuje k daňové optimalizaci. „Současně žádáme, aby byl zachován rovný přístup a nebyly z dočasného zdanění selektivně vyjmuty některé banky, ale aby byla nastavena jasná a férová pravidla pro všechny,“ uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senátoři zkritizovali vládu za přístup k Ukrajině, řešil se i nový trestný čin

Bezpečnostní výbor Senátu označil za politováníhodné, že česká vláda neposkytla bránící se Ukrajině bitevní letouny L-159. Kritizoval také ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) – třeba za to, že Ukrajinu dosud nenavštívil a se svým kyjevským protějškem nejedná. Ministerstvo obrany vzkázalo, že zatím žádnou oficiální žádost o takové jednání neobdrželo. Senátoři probírali i nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc a podmínky pro ruské diplomaty.
před 5 hhodinami

VideoJak se pozná nástup nové totality? O tom debatovali hosté Fokusu Václava Moravce

Jak nás poznamenal komunismus? A co provádí totalita s lidskou duší? Únorový díl Fokusu Václava Moravce se zabýval dědictvím komunismu. Diskutovali mimo jiné bývalý politik Milan Uhde, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková nebo historici Jakub Rákosník a Petr Blažek.
před 5 hhodinami

Zemřel někdejší člen kapely Olympic, klávesista Jiří Valenta

Zemřel bývalý člen skupiny Olympic, klávesista Jiří Valenta. Bylo mu 66 let. O hudebníkově úmrtí informovala na facebooku kapela s odkazem na Valentovu rodinu. Ze skupiny před několika lety sám ze zdravotních důvodů odešel.
před 5 hhodinami

VideoVejce před Velikonocemi kvůli úbytku slepic s ptačí chřipkou podraží

Živočišná výroba v Česku zdražuje. Nejrychleji skot, drůbež a vejce. Na Královéhradecku mezitím pokračuje druhá největší likvidace chovu drůbeže v tuzemsku. V halách bylo bezmála 240 tisíc nosnic. Chovatelé chtějí s ohledem na blížící se Velikonoce a zvýšenou poptávku po vejcích obnovit chov co nejrychleji. Podle jejich odhadu to ale zabere minimálně čtyři měsíce. Nákaza ptačí chřipky se šíří i v dalších chovech po celé Evropě.
před 6 hhodinami

Ve čtvrtek bude na ministerstvu jednání s řediteli národních parků o škrtech, řekl Turek

Na ministerstvu životního prostředí se ve čtvrtek uskuteční jednání s řediteli všech čtyř národních parků, které jsou na území ČR. Předmětem bude financování, řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristy). Vyjádřil se i k novému ministrovi životního prostředí Igoru Červeném (Motoristé). „My máme podobný pohled na svět, na ochranu životního prostředí i na průmysl, takže z pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal jsem spokojen s naší spoluprací,“ prohlásil.
před 7 hhodinami

Česko by chtělo podle Metnara změnit podmínky dočasné ochrany Ukrajinců v EU

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
před 8 hhodinami

Zahraničnímu vysílání ČRo chce ministerstvo snížit rozpočet skoro o čtvrtinu

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu (ČRo), které slaví 90 let, by mohlo v letošním roce přijít o 8,75 milionu korun, tedy o čtvrtinu částky, se kterou hospodařilo loni. Snížení rozpočtu plánuje ministerstvo zahraničí, které tuto službu financuje, vyplývá z vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2026.
před 9 hhodinami

Soud přiznal Brožovi odkladný účinek ve stížnosti na odvolání z postu děkana katolické fakulty UK

Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek Jaroslavu Brožovi ve stížnosti proti odvolání z funkce děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK). Dočasně tak znemožnil volbu nového děkana. Vyplývá to z usnesení soudu, na které upozornil Deník N. Předseda akademického senátu fakulty David Vopřada v reakci řekl, že se tak prodlužuje období nejistoty, které dopadá na instituci i její zaměstnance.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...