Lékaři se ptají svých pacientů, proč neberou léky správně, čímž vstoupili do hlavní části projektu Týden adherence. Neochota řídit se pokyny doktorů vede ke zhoršení zdravotního stavu, častějším pobytům v nemocnicích a zdravotní systém stojí stovky milionů korun navíc. Příčiny nedisciplinovanosti českých pacientů se lékaři budou od pondělí snažit odhalit ve 150 ambulancích po celém Česku.
Pětina pacientů nebere léky správně. Doktoři se ptají proč
Potíže s dodržováním léčby se podle praktického lékaře Igora Karena týkají asi dvaceti až třiceti procent pacientů s chronickými chorobami. Nejčastěji zapomínají brát léky, na což je v ordinaci snadné přijít, když nepotřebují předepsat další ve chvíli, kdy už by měli mít minulou dávku dobranou.
Horší jsou v dodržování léčby jednak kuřáci a jednak mladší lidé. Naopak pacienti starší padesáti let se o své zdraví starají zodpovědněji. To zatím ukázal průzkum v lékárnách, kde už bylo osloveno přes 14 tisíc pacientů, a v domácím léčení, kde informace poskytlo přes tisíc lidí.
Málo času v ordinaci
Projekt teď pokračuje u praktických lékařů, což je jeho hlavní část, která má zjistit, proč jsou čeští nemocní tak málo disciplinovaní. Jednou z příčin by podle Karena mohlo být přílišné spoléhání se na zdravotnický systém. „Zdravotnictví je tu však od toho, aby lidem pomáhalo, nikoliv aby je řídilo, aby jim přikazovalo,“ zdůrazňuje Karen a dodává, že zodpovědný za své zdraví by měl být především každý pacient sám.
Další příčinou může být, že lékaři mají v Česku na pacienty málo času. To je způsobené mimo jiné tím, že Češi chodí k doktorovi častěji. „Například v sousedním Rakousku pacient navštíví zdravotnické zařízení průměrně šestkrát za rok, kdežto v Česku jedenáctkrát až dvanáctkrát,“ srovnává Karen.
Upozorňuje, že nejtypičtějšími příklady nezodpovědně léčených potíží jsou vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu. To jsou nemoci, které nejsou limitující a neprojevují se akutně. Dlouhodobě však zatěžují organismus a při neléčení mohou způsobovat komplikace.