Rok 2018 bude rokem velkých politických událostí. Premiér Andrej Babiš se hned v nadcházejících dnech pokusí získat důvěru pro svou menšinovou vládu. Pět parlamentních stran čekají v prvním pololetí sjezdy, na kterých si vyberou nové vedení. V plánu jsou také troje volby. Politiku v tomto roce ovlivní i kauza Čapí hnízdo. Sněmovna bude rozhodovat, zda Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka vydá k trestnímu stíhání. Výsledky šetření této kauzy Evropským úřadem pro boj proti podvodům zatím zůstávají tajné, částečně by mohly být zveřejněny během čtrnácti dní.Tématu se bude věnovat pořad Události, komentáře na ČT24 ve 22:00. Hosty budou mimo jiné místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek a předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Perný politický rok 2018 odstartoval. První zkouškou bude hlasování o důvěře Babišově vládě
Události: Česko čeká rok plný politických událostí (zdroj: ČT24)
Premiéra a předsedu hnutí ANO čeká devět dnů, během kterých se pokusí přesvědčit ostatní strany, aby daly jeho kabinetu šanci. „Je zvláštní, že všichni měli ve volbách program a teď chtějí být v opozici. Kandidovali jen proto, aby řečnili ve sněmovně,“ míní Babiš.
Možnou podporu zatím připouští jen komunisté. Definitivně se ale rozhodnou až devátého ledna, tedy den před hlasováním o důvěře.
Další strany vzkazují, že 10. leden úspěšný pro vládu nebude. „Vládu Andreje Babiše nepodpoříme, říkali jsme to celou dobu,“ potvrzuje předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. „Podmínky nebyly naplněny. Není to vláda, kde by byla dominantní role ANO. Je to vláda, kde je jen ANO – Babišovi muži a ženy,“ dodává předseda Pirátů Ivan Bartoš.
„Není splněna zásadní podmínka, která je nutná, nikoliv však dostatečná – že ve vládě nemá být člověk, kterému hrozí kriminál,“ poukazuje na kauzu kolem Čapího hnízda šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Stejné stanovisko má i předseda STAN Petr Gazdík.
Andreje Babiše i Jaroslava Faltýnka čeká kvůli Čapímu hnízdu pouhý den před žádostí o důvěru výpověď před mandátovým a imunitním výborem.
„Myslím si, že Andrej Babiš bude muset rozšířit mantinely, bude se muset rozkročit a hledat důvěru. Nadržených stran, které se těší, že budou ve vládě, je celá řada,“ míní Tomio Okamura (SPD).
Politolog Šaradín: Účast Zemana při hlasování o důvěře je spíš součást prezidentské kampaně
„Pokud budu věřit vyjádření politiků, tak mi z toho vychází jediná věc: A sice, že vláda Andreje Babiše důvěru nezíská. Vycházím také z toho, že všichni, kteří by chtěli podpořit Andreje Babiše, by za tu důvěru dostali velmi málo. Nicméně česká politika už prošla různými zákoutími, a pokud si čistě matematicky spočítáme, kolik poslanců mají komunisté a kolik ANO, tak nám vychází poměr sil 100 : 100,“ uvedl v Devadesátce ČT24 politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.
Hnutí ANO vytvořilo hlasovací koalici vedle komunistů také s hnutím SPD, Šaradín nicméně nepředpokládá, že by část poslanců SPD zvedla ruku také při hlasování o důvěře vládě: „Oni důvěřují a jsou de facto ovládáni Tomiem Okamurou. Vidíme to, že vlastně ani do médií se nesmějí sami vyjadřovat,“ dodal Šaradín.
Za Babišovu vládu sice přijde 10. ledna do sněmovny horovat i prezident Zeman, v tomto kroku ale vidí Šaradín spíše součást kampaně před prvním kolem prezidentských voleb, které začínají o dva dny později.
Politoložka Dvořáková: Do vlády prosadil své osoby i zájmy prezident Zeman
Podle politoložky Vladimíry Dvořákové z VŠE ani zájem o vyjednání vlády s důvěrou v prvním pokusu příliš nebyl. „Od počátku byla hra taková, že to jednání bylo fiktivní – resp. oslovily se jednotlivé strany – ty řekly: nepodpoříme – a tím to jednání skončilo. Je to vidět i podle toho, jak byli najmenováni ministři: tady se říká, že se vláda opírá o odborníky.“
Dvořáková dává hypotetický příklad, pokud by vláda důvěru nezískala, a jednalo se o podpoře další koalice: „Pokud by nějaká strana získala za podporu vlády určité ministerstvo, tak by Andrej Babiš říkal: My se zbavíme toho odborníka a vezmeme tam někoho od vás. To je prostě pro politické strany velmi obtížně přijatelné, protože by vstupovaly do role, že dávají nějaká jména, která jsou neschopná proti těm schopným odborníkům.“
Podle Dvořákové navíc někteří ministři včetně šéfa Úřadu vlády mají blízko k prezidentovi Miloši Zemanovi: „Ten už nemohl udělat to, co v roce 2013, kdy najmenoval Rusnokovu vládu, která vůbec neměla nějakou podporu z parlamentu. Ale myslím si, že část svých lidí a svých zájmů do Babišovy vlády prosadil.“
Dvořáková narážela třeba na Radka Augustina, který působil jako šéf Úřadu vlády právě za Jiřího Rusnoka. Pak se přesunul za prezidentem na Hrad, kde zastával post šéfa analytického odboru Kanceláře prezidenta republiky, v Babišově vládě ale už zase vede Úřad vlády.
Postoj stran se může po volbách nového vedení měnit
V kuloárech se objevují zvěsti o tom, že by při druhém pokusu o sestavení vlády mohlo novou koalici tvořit hnutí ANO, ODS a ČSSD. Podle Andreje Babiše už třeba u občanských demokratů dochází k posunu názorů.
Jasněji bude po volbě nového vedení ODS i ČSSD, plánovaným právě před případným druhým pokusem vlády o získání důvěry.
„Ten, kdo půjde do vedení sociální demokracie, by měl sjezdu sdělit své stanovisko, jak se má dál ubírat politika ČSSD na úrovni centrální, ale i regionální,“ žádá statutární místopředseda strany Milan Chovanec.
Obecně pak strany očekávají, že ve sněmovně nebude pošlapáno právo opozice na debatu „Aby byla prostorem, kde se respektují práva nejen většiny, ale i menšiny – tedy opozice,“ nastiňuje šéf ODS Petr Fiala. Předseda komunistů Vojtěch Filip si od rozběhnutí nového legislativního procesu slibuje aspoň schválení zákona o referendu.
Zatímco ve sněmovně se bude podle politiků ještě několik týdnů hledat cesta z vládního patu, Senát je podle jeho předsedy Milana Štěcha připravený i nadále plnit funkci pojistky. „Senát je konsolidované těleso. Funkce, kterou máme jako pojistka ústavnosti, bude naplněna,“ ujišťuje Štěch.
Předčasné parlamentní volby by mohly být v říjnu
Kromě těchto politických událostí čekají Česko minimálně troje volby: prezidentské, obecní a senátní.
Andrej Babiš už vzkázal, že pokud jeho vláda nezíská důvěru ani na druhý pokus, mohou být i mimořádné sněmovní: „Bylo by špatně, aby byly víc než dva pokusy. Potom jsou řešení předčasné volby. V říjnu budou volby do komunálu, což je příležitost, aby voliči znovu rozdali karty.“ Proti konání předčasných voleb se však staví prezident Miloš Zeman.
„Máme tu prezidenta, který stojí za současným předsedou vlády. Tj. že mu poskytuje poměrně velký prostor minimálně do okamžiku, než skončí jako prezident. Andrej Babiš tak má poměrně široký prostor, aby vyjednával a tlačil. A současně je tady další věc: Nakonec nějaká vláda s důvěrou vzniknout musí,“ připomínal ve vysílání ČT24 politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně.
Navíc se podle něj „může odvalit“ problém s Čapím hnízdem, což by uvolnilo cestu ke koaliční vládě. Některé strany totiž měly problém právě s tím, že by byl stíhaný premiér.
Kopeček ovšem dodává i opačnou variantu: a sice, že už by při druhém nebo třetím pokusu o sestavení vlády nemusel být premiérem Andrej Babiš: vyjednávání se totiž podle něj může táhnout i pět nebo šest měsíců a za tu dobu se můžou změnit i odmítavá stanoviska z hnutí ANO k této variantě.