Ostravští lékaři nabízeli „vakcínu na rakovinu“. Kritici mluví o pokusech na lidech

Nahrávám video
Reportéři ČT: Ostravští lékaři nabízeli „vakcínu na rakovinu“
Zdroj: ČT24

Ve Fakultní nemocnici v Ostravě vyšetřují kriminalisté „léčbu“ rakoviny, která neměla povolení úřadů. A navíc nebyla zadarmo, umírající pacienti za ni platili. Jde o další skandál nemocnice – po personálních čistkách a nákupu předraženého kybernože. Příběhy dvou pacientů, kterým lékaři nabídli „vakcínu“ na rakovinu, mapovala v pořadu Reportéři ČT Silvie Kleková.

Pacientům v pokročilém stadiu rakoviny nabízeli lékaři Fakultní nemocnice v Ostravě v letech 2014 a 2015 takzvané vakcíny a autovakcíny – ovšem bez příslušných povolení. Pacienti za „léčbu“ navíc platili a nemocnice poukázala i na to, že o praxi chybí záznamy.

Šéfem kliniky chirurgie byl v té době Pavel Zonča, pod jehož vedením lékaři odebírali pacientům části nádorů. A další chirurg, Stanislav Czudek, vzorky pod hlavičkou své soukromé firmy odvážel do Zdravotního ústavu v Ostravě, kde „vakcíny na rakovinu“ vznikaly.

Podle nemocniční analýzy ale šlo o nelegální činnost.

Celé se to tváří, že člověk vejde do nemocnice a tam je někdo s tituly, kdo mu nabízí super vědecký postup. Ale on mu nabídl naději tak, jak ji nabízí nejhorší z řad léčitelů.
Vlastimil Válek
přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny Fakultní nemocnice Brno, poslanec TOP 09

Jeden pacient se „léčby“ nedožil, druhý i přes nákup „vakcíny“ zemřel

„Léčbu“ podstoupil například třicetiletý Tomáš Petrůj. Onemocněl agresivním nádorem jater a po necelých třech letech se od svého lékaře dozvěděl, že další léčba už pro něho není. Obrátil se proto na Zonču, kterého viděl hovořit v televizi.

„V dubnu se pan docent ozval s tím, že by pro něj měl ještě jedno vyšetření a případně léčbu. Že odeberou z nádoru tkáň a vyrobí autovakcínu,“ vzpomíná dnes Tomášova matka Helena Petrůjová.

Do Ostravy přijel těžce nemocný Tomáš na Velikonoce 2014. Podrobnější údaje o jeho pobytu v nemocnici ale chybí.

Pokoj sdílel s dalším vážně nemocným pacientem – Petrem Duškem. „V roce 2011 mu diagnostikovali rakovinu tlustého střeva. Už tehdy doktor zjistil, že Petr má metastázy i v játrech. Když mu skončila bioléčba, řekli mu, že pro něho už nemohou víc udělat. A tenkrát přišel Petr s tím, že má skvělou zprávu, protože se dozvěděl o autovakcíně,“ vzpomíná Duškova partnerka Danuše Bočková s tím, že v e-mailech, které si její druh s ostravskou nemocnicí vyměňoval, figurovala jména lékařů Czudka a Zonči.

Od začátku podle ní bylo jasné, že zákrok nebude zadarmo. „Jako rodina jsme začali být skeptičtí. Protože mně už tenkrát nepřišlo jako seriózní výzkum, když Petr volal zoufale svým dcerám, že nutně potřebuje 83 tisíc korun,“ dodává Bočková.

Rodina Petra Duška
Zdroj: ČT

Peníze ale nemířily na účet ani jednoho z jmenovaných lékařů. Podle Bočkové měly být přepsány na jiný účet. Zonča a Czudek dnes tvrdí, že o žádné platbě neví.

Petr Dušek poté, co zaplatil, obdržel v Ostravě podle Bočkové „lahvičku“. „Z toho si vytahoval injekční stříkačku a píchal si to do břicha. Dokonce, i když už potom byl v nemocnici, tak byl tak zoufalý a tak strašně tomu věřil, že si to bral s sebou a ještě tam si píchal,“ vzpomíná Bočková. Na rozpise, který k lahvičkám dostal, byl podle ní podpis Czudka.

Jako rodina jsme k tomu byli skeptičtí. Ale neřekli jsme mu to. Protože člověku nemůžete vzít tu naději, když už se upnul jen na to.
Danuše Bočková
družka pacienta Petra Duška

To Petrůjová za vakcínu pro svého syna, který se „léčby“ ani nedožil, zaplatila v hotovosti na sekretariátu chirurgické kliniky. Podle ní lékaři v žádném případě nechtěli, aby peníze posílala na účet.

Její platba ve výši deset tisíc korun se zanesla do faktur jako darovací smlouva pro Společnost Eduarda Alberta. Ta má sídlo přímo ve fakultní nemocnici, víc se o ní ale nedá z veřejných zdrojů zjistit. Vedení nemocnice se k tomu nevyjádřilo. 

Tomáš Petrůj
Zdroj: ČT

Zonča tvrdí, že jde o účelovou kauzu

Bývalý přednosta a zároveň někdejší děkan Lékařské fakulty Zonča  nechtěl kauzu „onkovakcín“ komentovat. „Já mám informace, že je to čistě účelová kauza. Musíte se zeptat autorů studie, jak to probíhalo,“ uvedl Zonča. Později dodal, že studie byla dvacet let stará a sám se jí účastnil jako jeden z lékařů, kteří „indikovali pacienty na základě dobré víry“.

Popírá ovšem, že by pacienti za „léčbu“ platili. „Jsem přesvědčený, že nikdo z nich neplatil,“ tvrdí. Na dotaz ohledně sponzorského daru, který po domluvě s ním poskytla Petrůjová, nereagoval. A odmítl rovněž upřesnit, zda „vakcíny“ a „autovakcíny“ někomu pomohly.

Pavel Zonča
Zdroj: ČT

Peníze dávali Czudkovi za „léčbu“ i v Polsku

Podle lékaře Czudka se praxe opírala o výzkum, který měl ovšem skončit předčasně. „Ten projekt vůbec nezačal, minulé vedení nemocnice projekt zarazilo. Odebralo se pět až šest vzorků od pacientů, souběžně to ale (bývalý) náměstek (ředitele nemocnice pro vědu a výzkum Václav) Procházka zakázal,“ sdělil Czudek.

Podle něj přitom byla naděje, že „vakcíny“, které pro něj vyráběli v ostravské laboratoři Zdravotního ústavu a jejichž výrobu hradil, mohly pacientům pomáhat. Řekl také, že neví, jestli někdo z pacientů „lék“ skutečně dostal.

Stanislav Czudek s reportérkou Silvií Klekovou
Zdroj: ČT

Czudek stejně jako Zonča popírá, že by pacienti platili. Jenže reference na Czudkovu „léčbu“ jsou i v Polsku, kde se kauza týká desítek pacientů, stejně jako v Česku. Na polských webech tak lze najít výpovědi některých pacientů, kteří s Czudkem měli či mají zkušenost. Také ti potvrzují, že za „léčbu“ platili – třeba 2600 zlotých.

Za účast na studii pacienti neplatí, opakují lékaři

Odborníci upozorňují, že za účast na klinických studiích pacienti běžně nic neplatí. „Žádný léčebný úkon u nás v oblasti klinického hodnocení není možné spojovat s jakoukoliv úhradou. Ať je to přímá úhrada nebo nepřímá úhrada přes spolek či sponzorský dar. Pokud navíc žádná studie neběžela, tak je to celé podezřelé,“ připomíná přednosta Kliniky komplexní onkologické léčby Masarykova onkologického ústavu Rostislav Vyzula.

„To, co se dělo v Ostravě, je z mého pohledu non lege artis postup. Experimentální práce na lidech, aniž by ty experimenty měly byť jenom náznak toho, co od nich legislativa vyžaduje,“ zdůraznil přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny Fakultní nemocnice Brno  Vlastimil Válek.

O „vakcínách“ chybí v nemocnici záznamy

Trestní oznámení v kauze „vakcín“ a „autovakcín“ podal bývalý ministr zdravotnictví a někdejší ředitel ostravské nemocnice Svatopluk Němeček (ČSSD). „Musím říct, že jsem napřed nevěřil svým očím, že je něco takového vůbec možné. Protože ve fakultní nemocnici skutečně každý léčebný krok, každá procedura podléhá schválení a je evidována. V tomto případě nebylo vůbec nic,“ dodal.

Praxi lékařů Zonči a Czudka prověřoval někdejší náměstek ředitele nemocnice pro vědu a výzkum Václav Procházka. „O takzvaných onkovakcínách jsem se dozvěděl 20. října 2015 od bývalých i současných kolegů chirurgické kliniky. Doptávali jsme se na Státním ústavu pro kontrolu léčiv, kontaktovali jsme doktorku Němcovou a ta žádnou takovou studii v registru České republiky ani v registru Evropské unie nenašla,“ říká Procházka. Lékaře proto okamžitě upozornil, aby s praxí přestali.

Zonča, který musel za ředitele Němečka opustit místo šéfchirurga, se chtěl s novým ředitelem Machytkou, který nemocnici vedl od letošního února, do funkce vrátit. Proti tomu se ale postavila skupina chirurgů. Kvůli vyhroceným vztahům se obrátili i na premiéra Babiše. A právě tehdy ho upozornili na problém s nepovolenou léčbou.

Ministerstvo se ale o kauzu takzvaných onkovakcín doposud příliš nezajímalo, stejně jako ředitel Machytka, který před dvěma týdny na svoji funkci rezignoval.

„Víme pouze to, že se odebíraly nějaké vzorky pacientům a posílaly se do Zdravotního ústavu v Ostravě. Cílem bylo vytvořit nové léky právě pro tyto onkologicky nemocné pacienty,“ shrnul ministr Vojtěch. Podle jeho náměstka Romana Prymuly mohla kauza souviset s mocenským bojem uvnitř nemocnice.

Tady nejde o mocenský boj. Medicína není politika. Tady se zachází se zdravím lidí a klinická hodnocení mají svoje pravidla.
Rostislav Vyzula
přednosta Kliniky komplexní onkologické léčby Masarykova onkologického ústavu, poslanec ANO

Policie, lékový úřad ani ministerstvo kauzu nekomentují

Podezření z nelegálního nakládání s tkáněmi a z podvodu šetří moravskoslezská kriminální policie už téměř rok. „Stav řízení neumožňuje sdělit jakékoliv konkrétní informace,“ vzkázala mluvčí útvaru Gabriela Pokorná.

Podle profesora onkologie z Olomouce Bohuslava Melichara by nyní mělo zasáhnout právě ministerstvo nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv. Oba úřady ale ke kauze už půl roku mlčí. Odmítly odpovědět i na otázku, zda šlo o povolený výzkum.

Bývalý šéfchirurg ostravské fakultní nemocnice Zonča momentálně působí v Rakousku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pro Paměť národa se poběží v devatenácti městech, nově v Mimoni, Rtyni a Vimperku

Do Běhu pro Paměť národa se letos v květnu zapojí devatenáct měst. Nově jsou to města Mimoň, Vimperk a Rtyně v Podkrkonoší. České televizi to řekla mluvčí Paměti národa Alžběta Chrobáková. Nejvíc lidí běží tradičně v Praze, Brně, Ostravě a Plzni. Benefiční akce připomíná památku a osudy politických vězňů, válečných veteránů, obětí holocaustu, odbojářů, disidentů nebo bojovníků za svobodu.
před 27 mminutami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 4 hhodinami

VideoBabiš lavíruje ohledně závazku zvyšovat rozpočet na obranu

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek nepotvrdil, že jeho vláda chce do roku 2035 směřovat k naplnění závazku postupně zvyšovat obranné a související infrastrukturní výdaje až na pět procent HDP. Ve čtvrtek, po jednání s šéfem NATO Markem Ruttem, přitom řekl, že Česko udělá vše pro splnění závazku. Rutte upozornil, že růst těchto výdajů ze strany spojenců je klíčový. Poslanci už v dubnu 2023 schválili zákon, podle kterého má stát každý rok dávat na obranu aspoň dvě procenta HDP, vláda však letos plánuje poslat na čistě vojenské výdaje o téměř 0,3 procenta HDP méně. Dvou procent vláda dosáhne jen díky bezmála dvaceti miliardám investovaných do dopravních staveb. Podíl čistě vojenských výdajů na HDP proto letos mírně klesne, což kritizuje sněmovní opozice. Babiš už oznámil, že kabinet plánuje zvýšit výdaje na obranu v příštím roce. O přesné částce se má rozhodnout v září při jednání o státním rozpočtu.
před 14 hhodinami

VideoPřed pěti lety vyšla najevo ruská stopa ve Vrběticích

Před pěti lety došlo k vyostření diplomatických vztahů mezi Českem a Ruskem – odstartovalo ho oznámení o zapojení agentů GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. Protože Moskva při vyšetřování nespolupracovala, musela česká policie kauzu odložit. Důkazy ale podle ní jasně ukázaly na záškodnickou operaci vojenské rozvědky. Česko vyhostilo osmnáct pracovníků ruské ambasády, které označilo za agenty tajných služeb. Výzvu k náhradě škody Rusové odmítli.
před 15 hhodinami

Regulovaný prodej kratomu funguje, míní národní protidrogový koordinátor

Licencované obchody a e-shopy, které mohou regulovaně prodávat kratom, fungují v Česku dobře, prohlásil po pátečním jednání rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky národní protidrogový koordinátor Pavel Bém. Považuje to za argument proti případnému zákazu této psychomodulační látky. Podle Béma se vede diskuse také o návrhu, že by se prodejné látky s nízkým rizikem daly koupit ve specializovaných prodejnách až od 21 let. Debatuje se i o nastavení spotřební daně.
před 15 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

V brněnském studiu ČT vznikl stávkový výbor v reakci na návrh zákona

V brněnském studiu České televize (ČT) vznikl v reakci na vládní návrh zákona o médiích veřejné služby stávkový výbor. Podle členů výboru návrh ohrožuje existenci televizních studií v Brně a v Ostravě, uvedl předseda výboru Jan Havlík. Návrh se totiž o nich vůbec nezmiňuje. Stávkový výbor má nyní jedenáct členů, podle Havlíka situaci sleduje a je připraven činit další kroky k obraně veřejnoprávního média.
před 18 hhodinami
Načítání...