Ostravští lékaři nabízeli „vakcínu na rakovinu“. Kritici mluví o pokusech na lidech

13 minut
Reportéři ČT: Ostravští lékaři nabízeli „vakcínu na rakovinu“
Zdroj: ČT24

Ve Fakultní nemocnici v Ostravě vyšetřují kriminalisté „léčbu“ rakoviny, která neměla povolení úřadů. A navíc nebyla zadarmo, umírající pacienti za ni platili. Jde o další skandál nemocnice – po personálních čistkách a nákupu předraženého kybernože. Příběhy dvou pacientů, kterým lékaři nabídli „vakcínu“ na rakovinu, mapovala v pořadu Reportéři ČT Silvie Kleková.

Pacientům v pokročilém stadiu rakoviny nabízeli lékaři Fakultní nemocnice v Ostravě v letech 2014 a 2015 takzvané vakcíny a autovakcíny – ovšem bez příslušných povolení. Pacienti za „léčbu“ navíc platili a nemocnice poukázala i na to, že o praxi chybí záznamy.

Šéfem kliniky chirurgie byl v té době Pavel Zonča, pod jehož vedením lékaři odebírali pacientům části nádorů. A další chirurg, Stanislav Czudek, vzorky pod hlavičkou své soukromé firmy odvážel do Zdravotního ústavu v Ostravě, kde „vakcíny na rakovinu“ vznikaly.

Podle nemocniční analýzy ale šlo o nelegální činnost.

Celé se to tváří, že člověk vejde do nemocnice a tam je někdo s tituly, kdo mu nabízí super vědecký postup. Ale on mu nabídl naději tak, jak ji nabízí nejhorší z řad léčitelů.
Vlastimil Válek
přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny Fakultní nemocnice Brno, poslanec TOP 09

Jeden pacient se „léčby“ nedožil, druhý i přes nákup „vakcíny“ zemřel

„Léčbu“ podstoupil například třicetiletý Tomáš Petrůj. Onemocněl agresivním nádorem jater a po necelých třech letech se od svého lékaře dozvěděl, že další léčba už pro něho není. Obrátil se proto na Zonču, kterého viděl hovořit v televizi.

„V dubnu se pan docent ozval s tím, že by pro něj měl ještě jedno vyšetření a případně léčbu. Že odeberou z nádoru tkáň a vyrobí autovakcínu,“ vzpomíná dnes Tomášova matka Helena Petrůjová.

Do Ostravy přijel těžce nemocný Tomáš na Velikonoce 2014. Podrobnější údaje o jeho pobytu v nemocnici ale chybí.

Pokoj sdílel s dalším vážně nemocným pacientem – Petrem Duškem. „V roce 2011 mu diagnostikovali rakovinu tlustého střeva. Už tehdy doktor zjistil, že Petr má metastázy i v játrech. Když mu skončila bioléčba, řekli mu, že pro něho už nemohou víc udělat. A tenkrát přišel Petr s tím, že má skvělou zprávu, protože se dozvěděl o autovakcíně,“ vzpomíná Duškova partnerka Danuše Bočková s tím, že v e-mailech, které si její druh s ostravskou nemocnicí vyměňoval, figurovala jména lékařů Czudka a Zonči.

Od začátku podle ní bylo jasné, že zákrok nebude zadarmo. „Jako rodina jsme začali být skeptičtí. Protože mně už tenkrát nepřišlo jako seriózní výzkum, když Petr volal zoufale svým dcerám, že nutně potřebuje 83 tisíc korun,“ dodává Bočková.

Rodina Petra Duška
Zdroj: ČT

Peníze ale nemířily na účet ani jednoho z jmenovaných lékařů. Podle Bočkové měly být přepsány na jiný účet. Zonča a Czudek dnes tvrdí, že o žádné platbě neví.

Petr Dušek poté, co zaplatil, obdržel v Ostravě podle Bočkové „lahvičku“. „Z toho si vytahoval injekční stříkačku a píchal si to do břicha. Dokonce, i když už potom byl v nemocnici, tak byl tak zoufalý a tak strašně tomu věřil, že si to bral s sebou a ještě tam si píchal,“ vzpomíná Bočková. Na rozpise, který k lahvičkám dostal, byl podle ní podpis Czudka.

Jako rodina jsme k tomu byli skeptičtí. Ale neřekli jsme mu to. Protože člověku nemůžete vzít tu naději, když už se upnul jen na to.
Danuše Bočková
družka pacienta Petra Duška

To Petrůjová za vakcínu pro svého syna, který se „léčby“ ani nedožil, zaplatila v hotovosti na sekretariátu chirurgické kliniky. Podle ní lékaři v žádném případě nechtěli, aby peníze posílala na účet.

Její platba ve výši deset tisíc korun se zanesla do faktur jako darovací smlouva pro Společnost Eduarda Alberta. Ta má sídlo přímo ve fakultní nemocnici, víc se o ní ale nedá z veřejných zdrojů zjistit. Vedení nemocnice se k tomu nevyjádřilo. 

Tomáš Petrůj
Zdroj: ČT

Zonča tvrdí, že jde o účelovou kauzu

Bývalý přednosta a zároveň někdejší děkan Lékařské fakulty Zonča  nechtěl kauzu „onkovakcín“ komentovat. „Já mám informace, že je to čistě účelová kauza. Musíte se zeptat autorů studie, jak to probíhalo,“ uvedl Zonča. Později dodal, že studie byla dvacet let stará a sám se jí účastnil jako jeden z lékařů, kteří „indikovali pacienty na základě dobré víry“.

Popírá ovšem, že by pacienti za „léčbu“ platili. „Jsem přesvědčený, že nikdo z nich neplatil,“ tvrdí. Na dotaz ohledně sponzorského daru, který po domluvě s ním poskytla Petrůjová, nereagoval. A odmítl rovněž upřesnit, zda „vakcíny“ a „autovakcíny“ někomu pomohly.

Pavel Zonča
Zdroj: ČT

Peníze dávali Czudkovi za „léčbu“ i v Polsku

Podle lékaře Czudka se praxe opírala o výzkum, který měl ovšem skončit předčasně. „Ten projekt vůbec nezačal, minulé vedení nemocnice projekt zarazilo. Odebralo se pět až šest vzorků od pacientů, souběžně to ale (bývalý) náměstek (ředitele nemocnice pro vědu a výzkum Václav) Procházka zakázal,“ sdělil Czudek.

Podle něj přitom byla naděje, že „vakcíny“, které pro něj vyráběli v ostravské laboratoři Zdravotního ústavu a jejichž výrobu hradil, mohly pacientům pomáhat. Řekl také, že neví, jestli někdo z pacientů „lék“ skutečně dostal.

Stanislav Czudek s reportérkou Silvií Klekovou
Zdroj: ČT

Czudek stejně jako Zonča popírá, že by pacienti platili. Jenže reference na Czudkovu „léčbu“ jsou i v Polsku, kde se kauza týká desítek pacientů, stejně jako v Česku. Na polských webech tak lze najít výpovědi některých pacientů, kteří s Czudkem měli či mají zkušenost. Také ti potvrzují, že za „léčbu“ platili – třeba 2600 zlotých.

Za účast na studii pacienti neplatí, opakují lékaři

Odborníci upozorňují, že za účast na klinických studiích pacienti běžně nic neplatí. „Žádný léčebný úkon u nás v oblasti klinického hodnocení není možné spojovat s jakoukoliv úhradou. Ať je to přímá úhrada nebo nepřímá úhrada přes spolek či sponzorský dar. Pokud navíc žádná studie neběžela, tak je to celé podezřelé,“ připomíná přednosta Kliniky komplexní onkologické léčby Masarykova onkologického ústavu Rostislav Vyzula.

„To, co se dělo v Ostravě, je z mého pohledu non lege artis postup. Experimentální práce na lidech, aniž by ty experimenty měly byť jenom náznak toho, co od nich legislativa vyžaduje,“ zdůraznil přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny Fakultní nemocnice Brno  Vlastimil Válek.

O „vakcínách“ chybí v nemocnici záznamy

Trestní oznámení v kauze „vakcín“ a „autovakcín“ podal bývalý ministr zdravotnictví a někdejší ředitel ostravské nemocnice Svatopluk Němeček (ČSSD). „Musím říct, že jsem napřed nevěřil svým očím, že je něco takového vůbec možné. Protože ve fakultní nemocnici skutečně každý léčebný krok, každá procedura podléhá schválení a je evidována. V tomto případě nebylo vůbec nic,“ dodal.

Praxi lékařů Zonči a Czudka prověřoval někdejší náměstek ředitele nemocnice pro vědu a výzkum Václav Procházka. „O takzvaných onkovakcínách jsem se dozvěděl 20. října 2015 od bývalých i současných kolegů chirurgické kliniky. Doptávali jsme se na Státním ústavu pro kontrolu léčiv, kontaktovali jsme doktorku Němcovou a ta žádnou takovou studii v registru České republiky ani v registru Evropské unie nenašla,“ říká Procházka. Lékaře proto okamžitě upozornil, aby s praxí přestali.

Zonča, který musel za ředitele Němečka opustit místo šéfchirurga, se chtěl s novým ředitelem Machytkou, který nemocnici vedl od letošního února, do funkce vrátit. Proti tomu se ale postavila skupina chirurgů. Kvůli vyhroceným vztahům se obrátili i na premiéra Babiše. A právě tehdy ho upozornili na problém s nepovolenou léčbou.

Ministerstvo se ale o kauzu takzvaných onkovakcín doposud příliš nezajímalo, stejně jako ředitel Machytka, který před dvěma týdny na svoji funkci rezignoval.

„Víme pouze to, že se odebíraly nějaké vzorky pacientům a posílaly se do Zdravotního ústavu v Ostravě. Cílem bylo vytvořit nové léky právě pro tyto onkologicky nemocné pacienty,“ shrnul ministr Vojtěch. Podle jeho náměstka Romana Prymuly mohla kauza souviset s mocenským bojem uvnitř nemocnice.

Tady nejde o mocenský boj. Medicína není politika. Tady se zachází se zdravím lidí a klinická hodnocení mají svoje pravidla.
Rostislav Vyzula
přednosta Kliniky komplexní onkologické léčby Masarykova onkologického ústavu, poslanec ANO

Policie, lékový úřad ani ministerstvo kauzu nekomentují

Podezření z nelegálního nakládání s tkáněmi a z podvodu šetří moravskoslezská kriminální policie už téměř rok. „Stav řízení neumožňuje sdělit jakékoliv konkrétní informace,“ vzkázala mluvčí útvaru Gabriela Pokorná.

Podle profesora onkologie z Olomouce Bohuslava Melichara by nyní mělo zasáhnout právě ministerstvo nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv. Oba úřady ale ke kauze už půl roku mlčí. Odmítly odpovědět i na otázku, zda šlo o povolený výzkum.

Bývalý šéfchirurg ostravské fakultní nemocnice Zonča momentálně působí v Rakousku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 36 mminutami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 1 hhodinou

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 1 hhodinou

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 1 hhodinou

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 3 hhodinami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 7 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 9 hhodinami
Načítání...