Vědecký tým renomované lékařky Evy Sykové, který v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu nemoci známé jako ALS, si nechával od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet 150 tisíc korun. Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná, vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění se navíc dosud nepodařilo prokázat. Vedení Motola nyní chystá žalobu na porušení dobrého jména. Případ sledovala Markéta Dobiášová z týmu Reportéři ČT.
Obchod s nadějí. Tým špičkové vědkyně si nechal platit za léčbu, která má být zdarma
Amyotrofická laterální skleróza (známá pod zkratkou ALS i kvůli kbelíkové výzvě, kdy se na podporu boje s touto nemocí celebrity polévaly ledovou vodou) je dosud nevyléčitelné onemocnění, při kterém pacientům ochabuje svalstvo. Do pěti let od propuknutí ALS nemocní lidé obvykle umírají.
O zmírnění průběhu nemoci se pokouší klinická studie čili novátorský výzkum aplikovaný přímo na pacienty, kteří jsou ochotní vyzkoušet i nové postupy. V motolské nemocnici ho provádí Ústav experimentální medicíny Akademie věd vedený známou vědkyní, lékařkou a senátorkou Evou Sykovou.
Účinek, který ještě nebyl potvrzen
Expertní tým, který v motolských sálech zastupují neurologové Martin Bojar a Aleš Homola, nemocným odebírá kmenové buňky z kostní dřeně a po kultivaci je vrací zpět do mozkomíšního moku. Na vzorku šestadvaceti nemocných, který do klinické studie vstoupil, tak ověřuje, zda je použití kmenových buněk bezpečné a jestli má šanci průběh nemoci zmírnit.
„Máme výsledky na zvířatech, které ukazují, že přežívají mnohem déle, že vznikají morfologické změny a že se zachrání buňky v míše, které při amyotrofické laterální skleróze umírají,“ prohlásila Eva Syková loni v listopadu. „U některých pacientů se ukazovalo zpomalení (průběhu nemoci) řádově v měsících.“
Významní představitelé vědecké obce ovšem zdůrazňují, že účinnost kmenových buněk světová věda dosud nepotvrdila. „Jsme velmi daleko od toho, aby terapie byla opravdu účinná. Žádné studie, které by prokazovaly její bezpečnost a účinnost, neexistují,“ upozornil neurolog z Masarykovy univerzity Martin Bareš a náměstek ředitele motolské nemocnice Martin Holcát dodává: „Na dvaceti šesti pacientech je vyloučené konstatovat, že jim to prodloužilo život.“
Protože se jedná o experimentální studii s neověřenými výsledky, musí motolská nemocnice kmenové buňky ze zákona aplikovat zdarma. „Zákon hovoří, že subjekt klinického hodnocení, tedy pacient, neplatí za svou účast v klinickém hodnocení,“ potvrzuje ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta.
27 minut
Reportéři ČT: Obchod s nadějí
Lékařská rada: Sežeňte si sponzora
Jak se ale podařilo zjistit Reportérům ČT, tým vědkyně Evy Sykové si přesto nechal za účast na studii od pacientů platit – i víc než sto padesát tisíc korun za jednoho. Platbu za terapii kmenovými buňkami České televizi potvrdil například Petr David z Tachova, jehož žena Jaroslava na ALS zemřela před třemi lety a do výzkumu byla zařazená jako jedna z prvních v roce 2012.
„Dozvěděli jsme se, že aplikace něco stojí a že je podmínkou složit částku 160 tisíc,“ uvedl David. „Bylo mi doporučeno, abych si sehnal sponzory. Člověk nepřemýšlí, chce pomoct manželce. Tak jsem sháněl sponzory a část jsme se synem platili ze svého.“
Peníze kvůli zařazení do klinické studie sháněla i Krista Šenkeříková z Hlučína na Ostravsku; s ALS bojuje šest let, do studie ji lékaři přijali před třemi lety. O tom, že je terapie kmenovými buňkami podmíněná 150 tisíci korun, ji informovala koordinátorka projektu Jana Křížová.
Lidé jsou v situaci vydíraných. Umírají a každý z nich udělá cokoliv, třeba žádá i o nevyzkoušenou terapii. V žádném případě nesmí dávat jakékoliv peníze. Jedná se o něco naprosto zavrženíhodného.
„Nevím, zda víte, o jakou částku se jedná?“ stojí v e-mailu, který Šenkeříková poskytla České televizi. „Jedná se o dar na materiální položky a služby v čistých prostorech v laboratoři nutné ke kultivaci buněk, na které připlácíme částkou 150 tisíc Kč.“ Platbu musela pacientka zaslat před aplikací kmenových buněk, podle Šenkeříkové Syková výslovně odmítla možnost, že by k zaslání peněz došlo později.
„Jednání je to protiprávní, neetické a nemá to co dělat s výzkumem. Ve své praxi jsem se s něčím takovým ještě nesetkal,“ reagoval později právník a lékař Mario Švehelka. „Kdybychom byli ve slušné, civilizované, demokratické zemi, tak především vědci sami by z toho vyvodili důsledky a výrazně by zvážili pokračování své vědecké kariéry,“ dodal přednosta Ústavu etiky 3. Lékařské fakulty Karlovy univerzity Marek Vácha.
Rodina Kristy Šenkeříkové nicméně nakonec 150 tisíc korun zaplatila a odeslala je na účet spolku Buněčná terapie. Tomu předsedá právě Syková a v jeho výboru figuruje i neurolog Homola, jeden z lékařů, kteří mají motolskou studii na starosti (on sám ovšem popírá, že by o složení vynuceného daru věděl). Buněčná terapie zároveň sídlí na stejné adrese jako soukromá společnost Bionova, která kmenové buňky pro motolskou léčbu kultivuje. Sykové Ústav experimentální medicíny v ní drží třiačtyřicetiprocentní podíl.
Vedení Motola: Podáme žalobu
Pochybnou praxi elitních lékařů, kteří pracují s kmenovými buňkami, potvrdil i případ Lubomíra Petříka. Když s doktorem Martinem Bojarem, který rovněž spadá do týmu Evy Sykové, řešil možnost léčby kmenovými buňkami, zazněla od Bojara i tato slova: „Lidé, kteří jsou zařazeni do studie, musí uhradit náklady spojené s kultivací a přípravou buněk. Ty prostředky dáváte nadaci.“
Se štábem České televize Bojar odmítl komunikovat s tím, že je na horách. K případu se nechtěla vyjádřit ani Eva Syková, v Senátu nebyla k zastižení a na zaslané otázky neodpověděla. Znepokojení nicméně zaznívá od vedení motolské nemocnice, pod jejíž střechou celý výzkum probíhá.
„Jestli tomu tak skutečně bylo, tak je to jednání, které poškozuje dobré jméno nemocnice, je v rozporu s etickými normami a do jisté míry se týká i charakteru trestního práva. Pokud se to prokáže, je tu jednoduché řešení: Konec,“ prohlásil na adresu lékařů Bojara a Homoly ředitel nemocnice Miloslav Ludvík. „Bude se muset zjistit, jestli takových případů bude víc. Rovnou signalizuju, že nemocnice bude podávat žalobu na poškození dobrého jména.“
obrázek
Etické slabiny
Celý případ je zároveň vyústěním eticky sporného postupu, na který tým Reportérů ČT upozornil už před půlrokem (viz video níže). Tehdy vyšlo najevo, že Syková a její lidé zpoplatnili léčbu kmenovými buňkami u lidí, kteří se do klinické studie kvůli různým kritériím nedostali. To je ostatně i případ již zesnulého Lubomíra Petříka, který se svými sedmašedesáti lety přesahoval stanovený věk.
Pokud byly vybírány peníze za to, že se někomu dává falešná naděje, tak je to za hranou etiky. Profesorka Syková na radě vlády uvedla, že o to lidé sami žádali a že jim jen vyšli vstříc.
„Od začátku bylo jasné, že tento zákrok stojí 150 tisíc. A u téhle nemoci rozhoduje každý měsíc. Nedalo se čekat,“ uvádí dnes vdova Marta Petříková. O možnosti aplikace kmenových buněk za úplatu tehdy její muž jednal přímo se Sykovou. A podobných případů lidí s ALS bylo víc, partnerka jednoho z nemocných Denisa Perďochová navíc podotýká, že byl ze strany lékařů zájem, aby se pacienti o platbách nikde nešířili.
Etickou sporností celého postupu se také zabývala komise ministerstva zdravotnictví, Česká neurologická společnost, druhá lékařská fakulta, vládní rada pro vědu, výzkum a inovace, jejíž je Syková členkou, a konečně i etická komise Akademie věd. „Náš hlavní závěr byl k vědecké stránce: že účinek kmenových buněk není dostatečně prokázán na to, aby se podávaly,“ uvedla její členka Helena Illnerová.
A sama Syková možnost, že by lékaři pobízeli pacienty k platbě, odmítala: „Naopak. Pacientům bylo vždy řečeno, že si to platit nemohou.“ Také nyní Ústav experimentální medicíny popírá, že by si klienti museli za účast v klinické studii platit. Finanční prostředky měly pocházet nejprve z grantu motolské nemocnice, pak z darů a přispěl i spolek Buněčná terapie.
„Do spolku se přijímaly dary i od pacientů nebo jejich příbuzných, ale ty byly pouze na výzkum. Mohlo se tak stát u pacientů, s nimiž se nesprávně komunikovalo, protože na výrobu buněk nebyly peníze a pacienty do studie již lékaři v Motole zařadili. Tito pacienti nechtěli za žádnou cenu čekat a prosili o aplikaci buněk za každou cenu,“ uvedl Ústav po odvysílání reportáže ve své tiskové zprávě.
28 minut
Reportéři ČT: Etické rozpory v české léčbě ALS (listopad 2015)
