Hovořit o návratu covidu-19 v současné situaci nelze, protože počty nemocných nikdy neklesly na nulu, upozornil předseda Společnosti infekčního lékařství a vedoucí infekčního oddělení ústecké nemocnice Pavel Dlouhý. Varoval před podceňováním koronaviru, ačkoli připustil, že nynější varianty jsou méně nebezpečné, než byl virus původně. Přeočkování je podle něj důležité hlavně pro rizikové skupiny, které by neměly se čtvrtou dávkou váhat, řekl Dlouhý v rozhovoru pro Studio 6.
Počty lidí, u kterých se potvrdila nákaza koronavirem, vystoupaly se začátkem nového týdne nad tři tisíce denně. Bylo to tak v pondělí i úterý – v tomto počtu nejsou navíc započítána podezření na reinfekci, což může být zhruba 1500 dalších případů denně.
Podle Pavla Dlouhého ale nelze vysloveně hovořit o nové vlně epidemie. Zcela klidné období v poslední době totiž nebylo, upozornil. „Nikdy jsme neklesli na nulu, od května máme na našem oddělení neustále deset až patnáct pacientů s covidem. To je asi čtvrtina naší kapacity. Takže stále máme určitou hladinu nákazy v populaci. Málo se testuje, není ani důvod, aby všichni běhali na testy, takže o řadě nákaz ani nevíme. Možná jsou čísla ještě výrazně vyšší,“ poukázal.
Rizikovým skupinám, do kterých řadí seniory nad 60 let, lidi s cukrovkou, vysokým krevním tlakem či narušenou imunitou, doporučil přeočkování – tím spíše, že již je v Česku modifikovaná vakcína uzpůsobená variantě omikron.
Šéf Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně sice připustil, že nynější varianty jdou cestou „vysoké nakažlivosti, naštěstí o něco menší účinnosti nebo dramatičnosti průběhu“, ale varoval před podceněním koronaviru. „Dokáže zejména v rizikových skupinách pacienty potrápit, a dokonce i zabít,“ zdůraznil.
Nejenže koronaviroví pacienti stále vytěžují čtvrtinu lůžkové kapacity infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, navíc jsou i lidé, kteří sice onemocnění covidem-19 vyleží doma, ale v žádném případě nemají bezpříznakový průběh.
„Řada lidí nám říká, že měli vysoké horečky, že je bolel celý člověk, že byli týden, dva týdny, tři týdny velmi nemocní. Omikron není rýmička. Ani srovnání s chřipkou není namístě, protože i dnes umírají na covid desítky lidí. Respekt je stále namístě,“ uvedl Dlouhý.
Zda hrozí, že koronavirus ještě zmutuje tak, že bude opět nebezpečnější, nechce vedoucí ústeckého infekčního oddělení odhadovat. „To nikdo neví, to bychom věštili z koule. Ten virus se dokáže velmi intenzivně měnit, přizpůsobovat podmínkám,“ podotkl.
Dosavadní vrchol epidemie covidu-19 v Česku nastal z hlediska počtu nakažených letos v zimě a počátkem jara. Tehdy, s nástupem varianty omikron, přibývaly počty infekcí tempem až přes 50 tisíc denně. Později na jaře – jednak s teplejším počasím, ale také s výrazným omezením testování – se situace výrazně zlepšila a počty nakažených klesly na stovky denně. Na rozdíl od jara 2020 a 2021 se ale nesnížily na desítky nebo téměř k nule. Před koncem školního roku začalo nakažených opět přibývat, před koncem července se denní přírůstky blížily čtyřem tisícům denně a hovořilo se o letní vlně.
V srpnu sice nakažených opět ubývalo, ale velmi pozvolna. V posledních dvou týdnech jich zase pozvolna přibývá. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová ale označila růst za velmi mírný. Za nejdůležitější považuje, že se výrazně nemění počet hospitalizovaných pacientů nakažených covidem-19. Aktuálně jich je 798, z nich 30 je v těžkém stavu. Na přelomu července a srpna bylo hospitalizovaných přes tisíc, počet pacientů v těžkém stavu se ale dramaticky nezvýšil.
Naposledy významně vzrostlo množství covidových pacientů na jednotkách intenzivní péče loni v pozdním podzimu. Tehdy jich bylo až sedm tisíc. Nejdramatičtější situace byla v nemocnicích loni v březnu, kdy bylo obsazeno přes devět tisíc nemocničních lůžek a v těžkém stavu bylo více než dva tisíce lidí.
