Občanský i řidičský průkaz v mobilu. Aplikace by mohla fungovat už příští rok

Nahrávám video

Vláda si ve svém programovém prohlášení předsevzala, že nejpozději v roce 2023 zruší povinnost nosit u sebe průkazy a dokumenty, které si stát může ověřit jinak. Ve středu například schválila novelu, která ruší papírové zbrojní průkazy. Tím by ale digitalizace dokladů končit neměla. Od příštího roku by mohla být k dispozici i aplikace na elektronický občanský a řidičský průkaz.

Řidiči často zjišťují, že si zapomněli řidičský průkaz, až při policejní kontrole. „V dnešní době, kdy máme digitalizace, tak je otázkou, proč tyto věci nosit s sebou. Když si je navíc policie schopná všechny tyto věci a údaje prolustrovat,“ myslí si dopravní odborník z Vize 0 Roman Budský.

Už od příštího roku by šoféři nemuseli mít řidičský průkaz u sebe. „Při silniční kontrole se prokáží jakýmkoliv dokladem totožnosti – fyzickým nebo elektronickým,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Stačit by měl třeba občanský průkaz, který by mohl být také od příštího roku v elektronické podobě, nahraný v mobilní aplikaci.

Bartoš: Neznamená to, že plastové průkazy skončí

Vývoj aplikace eDoklady má na starosti Digitální a informační agentura. „Samozřejmě to neznamená, že klasické občanské plastové průkazy končí. Ale ta eDokladovka je alternativou,“ ujasnil ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).

„Po uvedení do provozu, ke kterému by mělo dojít hned na začátku příštího roku, budou v aplikaci dostupné údaje z evidence občanských průkazů. Aplikaci tedy bude možné použít při fyzickém prokázání totožnosti místo občanského průkazu či jiného průkazu totožnosti,“ sdělila mluvčí Digitální a informační agentury Karolína Sieglová.

Prototyp podobné aplikace vyvinula Státní tiskárna cenin před čtyřmi lety. I do ní by se daly doklady nahrát. Jejich vlastník by pak rozhodl o tom, které údaje při kontrole poskytne. „Kdybych byl třeba někde v obchodě a chtěl nakoupit alkohol nebo cigarety a byl bych vyzván ke kontrole věku, tak nepotřebuji poskytovat veškeré informace, které tam jsou,“ uvedl jako příklad obchodní ředitel Státní tiskárny cenin Radek Muška.

Do aplikace by se uživatelé hlásili pomocí hesel, kódů a biometrických údajů. Digitální a informační agentura chce se státní tiskárnou spolupracovat a využít její know-how.

Identifikátory místo rodných čísel

Občanské průkazy navíc čeká i další významná změna. Už za dva roky se do nich nemají zapisovat rodná čísla. Ta nyní využívají k identifikaci státní úřady, banky, pojišťovny, operátoři a další instituce a firmy. Podle zákona schváleného už v roce 2009 nahradí rodná čísla v soukromém sektoru takzvané bezvýznamové směrové identifikátory. Těch ale bude člověk potřebovat více – pro komunikaci s každou společností jiný.

Kritici návrhu včetně některých politiků upozorňují, že omezení používání rodných čísel bude drahé. Expertní studie odhadla náklady na 56 miliard korun. Z toho má jít přes jedenáct miliard na přípravu a provoz systému, další tři miliardy stát zaplatí za změnu u zaměstnanců veřejného sektoru a zbytek je předpokládaná investice soukromých institucí.

Zbrojní průkazy

Lidé by v budoucnu u sebe nemuseli nosit ani papírové zbrojní průkazy a licence. Počítá s tím novela zákona o zbraních a střelivu, kterou ve středu schválil kabinet.

Když si nyní chce člověk koupit zbraň, musí mít zbrojní průkaz a platné nákupní povolení. „Nákupní povolení nemusíte mít fyzicky u sebe, to uvidím v centrálním registru zbraní,“ říká správce střelnice Vojtěch Zunt. Právě centrální registr by mohl od roku 2026 nahradit i papírové doklady.

„Znamenalo by to, že byste se museli prokázat jiným dokladem. A na základě toho dokladu bych já v centrálním registru zbraní ověřil, jestli máte platné oprávnění,“ ujasnil Zunt.

Novela dále zjednodušuje kategorie zbraní. Snižuje počet skupin zbrojních průkazů a také licencí. Držitelé zbraní si nově budou moci záležitosti vyřídit odkudkoliv, často právě on-line. Resort vnitra si od novely slibuje méně administrativy.

„Tím, že celý systém výrazně zjednodušíme, navíc uvolníme kapacity Policie České republiky. Ty policisté využijí k intenzivnějším kontrolám a důslednému řešení skutečných bezpečnostních incidentů,“ okomentoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Z našeho pohledu se jedná o snížení administrativní zátěže pro pracovníky, kteří pracují právě na úseku zbraní a střeliva,“ sdělil vedoucí oddělení tisku Policie České republiky Ondřej Moravčík.

Zájem o zbrojní průkazy v Česku stoupá. Loni ho mělo přes 314 tisíc lidí, zhruba o pět tisíc více než v roce 2021. Počet nahlášených zbraní stoupl o třiapadesát tisíc. Jedním z důvodů je podle některých prodejců a zástupců policie i válka na Ukrajině.

Digitalizace v Evropě

Elektronické doklady by v budoucnu měly platit i v rámci Evropské unie. Ta pracuje na systému Evropské digitální identity, která by měla propojovat elektronickou identifikaci napříč členskými státy.

Podle Digitální informační agentury (DIA) by aplikace eDoklady měla s evropským systémem spolupracovat. „Ačkoliv specifikace takzvané evropské digitální peněženky ještě není k dispozici, připravujeme eDoklady právě proto, abychom usnadnili přechod na budoucí Evropskou digitální peněženku a uvedli do praxe práci s elektronickou podobou průkazů,“ říká mluvčí DIA Karolína Siegelová s tím, že součástí této přípravy je i zapracování bezpečnostní prvků, které by se pak měly používat v rámci celé Evropské unie.

Majitelé e-dokladů by tak měli získat možnost prokázat se jimi ve všech státech Unie. Evropská unie plánuje, že by do roku 2030 mělo elektronické doklady využívat zhruba osmdesát procent jejích obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08AktualizovánoPrávě teď

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 3 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.