O exkurze v místech koncentračního tábora v Letech zatím nemají školy zájem

Události v regionech: O výukový program v Letech není zájem (zdroj: ČT24)

Místo paměti – paměť místa. Tak nazvalo Muzeum romské kultury výukový program o takzvaném cikánském táboře v Letech u Písku a nabídlo exkurze školám. Do konce školního roku se ale žádná nepřihlásila.

V obci Lety za druhé světové války stával koncentrační tábor pro Romy. Zhruba v jeho místech pak komunistický režim vybudoval vepřín. Poté areál vykoupil stát a v současnosti jej spravuje Muzeum romské kultury.

To plánuje v místě vybudovat nový památník – vypsalo architektonickou soutěž a za rok počítá s demolicí. „Vláda vyčlenila sto deset milionů, takže ta rezerva tady je,“ uvedla mluvčí muzea Lucie Horáková. 

Instituce chce zároveň rozšířit povědomí o romském holocaustu a v rámci výukového programu „Místo paměti  – paměť místa“  nabízí od letošního jara školám exkurze. Kromě studentů romistiky měly do prázdnin dorazit hlavně školy z okolí, žádná z nich se ale do konce tohoto školního roku nepřihlásila.

Dvě si objednaly až podzimní termín. „Je to pro nás možná výzva, abychom lépe pracovali na nějaké propagaci,“ reaguje na nízký zájem vedoucí památníku Luděk Strašák. 

Během exkurze se  mají žáci pohybovat po celém areálu bývalého koncentračního tábora – na pietním místě i v lokalitě vepřína. „Interaktivním způsobem se budou dozvídat o historii místa, romském holocaustu a jeho začlenění do kontextu druhé světové války. Budeme pracovat s dobovými záznamy a dokumenty. Jedním z výstupů bude i samostatná tvůrčí práce žáků,“ popsala dříve plánovaný průběh prohlídky Horáková. 

 Současný památník romského holocaustu odhalil v roce 1995 tehdejší prezident Václav Havel. O první vzpomínku na oběti romského holocaustu se ale postaral bývalý starosta nedalekých Mirovic Adolf Vondrášek. Ten pamětní desku nechal postavit na mirovickém hřbitově.  

V koncentračním táboře v Letech zemřelo během druhé světové války přes tři sta vězňů. Další zahynuli v Osvětimi.

  • byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní; stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory.
  • od srpna 1942 do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se nevrátilo ani 600 romských vězňů.
  • podle odhadů nacisté zavraždili 90 procent českých Romů.